V bytových domech je na 200 tisíc bytů, ve kterých nikdo dlouhodobě nežije. Co s nimi?

Vyšší neobydlenost je v prĹŻmÄ›ru u bytĹŻ vlastnÄ›nĂ˝ch fyzickĂ˝mi ÄŤi právnickĂ˝mi osobami. Nižší prĹŻmÄ›rná neobydlenost je u domĹŻ ve vlastnictvĂ­ obcĂ­ a bytovĂ˝ch druĹľstev, avšak i tak se v ÄŚesku nacházĂ­ zhruba 13 tisĂ­c neobydlenĂ˝ch bytĹŻ v bytovĂ˝ch domech vlastnÄ›nĂ˝ch obcĂ­ ÄŤi státem. Jedna pÄ›tina tÄ›chto bytĹŻ se nacházĂ­ v BrnÄ› a v Praze, následuje Ostrava a PlzeĹ.

Celkově se ve městech koncentruje téměř 70 % neobydlených obecních bytů, z toho jich většina nebyla rekonstruována. V menších obcích je podíl bytů v domech rekonstruovaných či postavených po roce 2012 vyšší. Téměř polovina bytů, které byly vystavěny či rekonstruovány po roce 1990, se nachází obcích s méně než 5 tisíci obyvateli.

Stáří budovy tak může být jedním z důvodů neobydlenosti bytů, a to zejména v oblastech populačně silnějších.

Dalším důvodem neobydlenosti je, že až 26 % bytů slouží dlouhodobě k rekreaci a vyskytují se mimo města a v oblastech, které mají menší problémy s dostupností bydlení.  Dalších 10 % bytů je přechodně neobydlených, protože prochází přestavbou, nebo se mění uživatel, či je neobydlenost způsobená krátkou dobou od kolaudace či úmrtím uživatele. Avšak zbylých 64 % by za určitých podmínek mohlo být využíváno pro bydlení.

Jsou mezi nimi byty, které vyžadují rekonstrukci či přestavbu, ale zhruba 21 % z nich se nachází v bytových domech, které nově vznikly, nebo prošly v posledních dvaceti letech rekonstrukcí. V tomto případě není důvodem toho, že v bytě trvale nikdo nebydlí, technický stav.

Analýza předpokládá, že se z velké části může jednat o investiční byty, které jsou využívané pro jiné účely, než je bydlení. Například jsou pronajímány pro krátkodobé ubytování turistům, či jiným způsobem (např. jako kanceláře, malé provozovny pro soukromé podnikání apod.).

Lepší přehled o využívání bytů, v nichž je poskytováno krátkodobé ubytování, by mohla přinést novela zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu.

UbytovatelĂ© budou mĂ­t povinnost registrovat svĂ© ubytovánĂ­ v registru a pro kaĹľdou ubytovacĂ­ jednotku dostanou pĹ™idÄ›lenĂ© registraÄŤnĂ­ ÄŤĂ­slo. Pokud nebude mĂ­t ubytovánĂ­ svĂ© registraÄŤnĂ­ ÄŤĂ­slo, ubytovacĂ­ portály nebudou smÄ›t tyto nabĂ­dky zveĹ™ejĹovat, resp. pĹ™ijĂ­mat registraci ubytovatelĹŻ a inzerovat takovĂ© ubytovánĂ­.  PoÄŤĂ­tá se, Ĺľe zákon by mÄ›l vstoupit v účinnost nejpozdÄ›ji 1. ledna 2026.

Prázdné byty má pomoci vrátit na trh také navrhovaný zákon o podpoře v bydlení, který předpokládá systém garancí pro majitele bytů a kompenzací pro obce.

Pokud obec pronajme byt obyvateli, který je v bytové nouzi a zvláště potřebný, bude moci čerpat od kraje finanční příspěvek, a to až po dobu pěti let. Zákon přitom nepředpokládá, že by jakkoli zasahoval do nastavených pravidel pronájmu, což znamená, že finální výběr nájemníka a pronájem bytu zůstane v kompetenci obce.

Tento model jiĹľ ĂşspěšnÄ› funguje v zahraniÄŤĂ­ (Belgie, Francie), ale i v nÄ›kterĂ˝ch ÄŤeskĂ˝ch mÄ›stech ÄŤi oblastech (Ostravsko, Most, Praha, ĂšstĂ­ nad Labem nebo PlzeĹ). V ÄŚesku ovšem tento model zatĂ­m probĂ­há jako projekty neziskovĂ˝ch organizacĂ­, coĹľ nenĂ­ systĂ©movĂ© Ĺ™ešenĂ­.

Také soukromí majitelé nemovitostí, kteří svůj byt dobrovolně pronajmou cílovým skupinám zákona, by měli nárok na jasné garance od poskytovatelů podpůrných opatření. Mezi je jako vlastníky a obyvatele bytu totiž vstoupí jako nájemce stát, resp. jím pověřený poskytovatel, takže konkrétní osoba dostane nikoli nájemní, ale podnájemní smlouvu.

Poskytovatel bude pak vlastníkovi garantovat po omezenou dobu (až 3 roky) úhradu nájemného, nákladů na služby, a případnou náhradu škod. Tyto případné náhrady či nedoplatky bude pokrývat státní příspěvek.

Druhou možností by bylo, že vlastník bytu uzavře nájemní smlouvu napřímo s potřebnou domácností a poskytovatel garancí uzavře s vlastníkem bytu smlouvu o spolupráci, jíž se zaváže k zastropovanému ručení za škody a dluhy nájemce.

Podle informací na webových stránkách ministerstva pro místní rozvoj byl návrh zákona na konci roku 2023 předložen k projednání vládě a letos by se jím měli zabývat poslanci. V platnost by měl vstoupit v roce 2025.

V ÄŚesku dosud neexistuje systĂ©m evidence bytĹŻ jako v jinĂ˝ch státech Evropy, kterĂ˝ by umoĹľĹoval komplexnÄ›jší pĹ™ehled o bytech, jejich obydlenosti, struktuĹ™e ÄŤi rozmĂ­stÄ›nĂ­. Ministerstvo pro mĂ­stnĂ­ rozvoj proto navrhuje ve spolupráci s ÄŚeskĂ˝m statistickĂ˝m úřadem vytvoĹ™enĂ­ registru bytovĂ©ho fondu a jeho pravidelnou aktualizaci a revizi.