Inspiraci pro návrh čerpali projektanti z historického využití daného místa, kde dříve rostly ovocné stromy mezi políčky.
Město Litomyšl potřebovalo vyřešit problém. Jižní okraj města opakovaně trápily povodně. V roce 2020 se proto město pustilo do tvorby nového parku, který má přinést jednak ochranu před přívalovými srážkami, ale také nový prostor pro trávení volného času. Nový prostor dostal jméno Park Zdeňka Kopala podle ulice, kterou chrání před záplavami.
Vybudovaný park o rozloze několika hektarů obsahuje přírodní plochy se stovkami stromů a keřů (obrázek č. 1). Původní plán města zahrnoval výstavbu suchého poldru, avšak projektanti se nakonec rozhodli pro park s vybudovanými vlnami, které tvoří terasy pro zadržování vody. Rovněž slouží i budoucím obyvatelům plánovaného domu pro seniory.
Inspiraci pro návrh čerpali projektanti z historického využití daného místa, kde dříve rostly ovocné stromy mezi políčky. Proto i současný návrh zahrnuje výsadbu klasických českých odrůd jabloní, švestek a třešní. Okraj parku je lemován stromy s velkými korunami, jako jsou javory, akáty a habry, které poskytují stín návštěvníkům. Zeleň doplňují byliny, trvalky (např. narcisy), luční květiny a různé druhy trav, čímž vzniká prostor pro děti i dospělé s přírodními lavičkami, skluzavkami a prolézačkami (obrázek č. 2).
Obrázek č. 2: Přírodní lavičky a prolézačky v parku Zdeňka Kopala
Protipovodňová ochrana byla zajištěna nařasením krajiny pomocí těsněných vln z jílového podloží a třiceti centimetry ornice. Park je navržen tak, aby zvládl dvacetiletou vodu, s průlehy, které se postupně plní vodou a následně ji převedou do níže položených částí. Každý průleh má samostatnou výpusť. Dle intenzity srážek se naplní 1 až 5 průlehu (obrázek č. 3). Po skončení srážek se průlehy začnou postupně vyprazdňovat, což může trvat maximálně tři dny. Tento sys umožňuje převod povrchové vody do vody podzemní.
Obrázek č. 3: 5 průlehů v parku Zdeňka Kopala
Dům pro seniory ještě chrání ochranný příkop, odkud voda odchází do dešťové kanalizace. I při vyšší vodě dojde k výraznému odříznutí kulminační vlny a rozložení v čase. Kapacita celého sysu je stejná jako plánovaného suchého poldru, ale ve skutečnosti má tento sys fungovat daleko lépe.
Iniciátorem a hlavní osobou stojící za realizací projektu byla Eva Vágnerová ze společnosti ENVICONS, s.r.o. První etapa projektu byla dokončena v listopadu 2020, přičemž samotná realizace této etapy probíhala od března do listopadu 2022 pod taktovkou společnosti Chameleos s.r.o. Celkové náklady na tuto část projektu činily 5,5 milionu korun.
Benefity tohoto projektu jsou značné:
Ochrana intravilánu města proti přívalové vodě,
vznik nového prostoru pro obyvatele města,
zvýšení biodiverzity a nový semenný zdroj pro okolí,
možnost hnízdění ptáků a refugium pro drobné živočichy,
trvalý zdroj pastvy pro včely a hmyz,
ovocné stromy, které budou přinášet využitelné plody.
Náklady na tuto stavbu byly nižší než na výstavbu suchého poldru a projekt má více benefitů. Financování bylo zajištěno díky Operačnímu programu životní prostředí SFŽP.
V září 2023 obdržel park Cenu architektonického časopisu Intro. Litomyšl tak opět prokázala svou schopnost přitahovat inovativní řešení a přispívat k udržitelnému rozvoji města. Park zatím není dokončen, čeká ho ještě druhá fáze, ale již nyní se jedná o významný krok k lepší ochraně města a kvalitnějšímu životu jeho obyvatel.
Silvie Drabinová (*1983, Ostrava-Vítkovice) je absolventka magisterského studijního oboru Technologie a hospodaření s vodou na Institutu environmetálního inženýrství na VŠB-TUO a doktorského studijního oboru Úpravnictví. V letech 2007–2016 pracovala jako technička vodovodu u společnosti SmVaK Ostrava, a.s., a v roce 2017 jako technoložka na ÚČOV v Ostravě u společnosti OVAK, a.s. Od roku 2018 působí jako odborná asistentka na katedře environmetálního inženýrství na VŠB-TUO. Od roku 2013 je odbornou poradkyní pro veřejnost v rámci projektu Počítáme s vodou a autorkou odborných článků.
Článek vznikl díky projektu Počítáme s vodou www.pocitamesvodou.cz
