(+420) 731 001 877 [email protected]
Děti v právu: společný ukrajinsko-český online kulatý stůl - Ukrajina - Advokátní deník

Děti v právu: společný ukrajinsko-český online kulatý stůl – Ukrajina

Reklama
Reklama

Do 24. února 2022 české soudy při řešení rodinných sporů ukrajinských občanů většinou neuplatňovaly české právo. Je to ale již více než rok, kdy byl na úrovni EU aktivován institut dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky a kdy se situace dramaticky změnila. Jen v České republice by se aktuálně mělo – podle údajů Ministerstva vnitra – na základě udělené dočasné ochrany nacházet více než 91 000 nezletilých ukrajinských občanů. I s ohledem na to uspořádaly začátkem května Ukrajinská národní advokátní komora (UNBA) z iniciativy Výboru pro rodinné právo, Výboru pro mezinárodní právo, společně s Centrem Dětský advokát a Centrem rodinného práva UNBA a za účasti české advokátky se specializací na rodinné a mezinárodní právo Mgr. Bc. Pavly Vackové online kulatý stůl na téma „Řešení rodinných sporů mezi občany Ukrajiny dočasně pobývajícími v České republice“.

 

Velmi plodné online diskuse, jež se protáhla na více než tři hodiny, se zúčastnili Ganna Garo, předsedkyně Výboru UNBA pro rodinné právo, Olha Mychalchuk, členka Centra pro rodinné právo UNBA, Olga Poiedynok, místopředsedkyně výborů pro mezinárodní právo a genderovou politiku UNBA, Anatolij Volkov, vedoucí Centra pro rodinné právo UNBA, Larisa Gretchenko vedoucí Centra Dětský advokát Vyšší školy advokacie při UNBA, Oleg Prostyboženko, vedoucí Výboru pro občanské právo a procesní právo UNBA, Olena Maksymenko, zástupkyně Ukrajinské národní advokátní komory v České republice a již zmíněná Pavla Vacková, advokátka se specializací na rodinné a mezinárodní právo (obě forum iuris, Praha).

V úvodu moderátorka akce připomněla, že právním základem pro řešení rodinných sporů mezi občany Ukrajiny dočasně pobývajícími v České republice jsou:

  • Haagská úmluva o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů;
  • Úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření na ochranu dětí;
  • Dohoda mezi Ukrajinou a Českou republikou o právní pomoci v občanských věcech.

 

Zároveň, jak poznamenala Pavla Vacková, existují určité zvláštnosti v případech souvisejících s dědictvím a nelegálním pohybem dětí, neboť se zde uplatní jiná kolizní ustanovení.

Hovořila také o některých nuancích zřízení opatrovnictví, určení místa bydliště dítěte, které je občanem Ukrajiny. Soudy tak určují příslušnost věci při určení péče o dítě v místě skutečného pobytu dítěte, v českém právu není rozhodnutí o rozvodu možné bez vyřešení otázek týkajících se péče o dítě, což je odlišné od ukrajinské úpravy.

Darování nebo nabytí majetku jménem dítěte v České republice však vyžaduje souhlas soudu. Protože je nutné vyřešit otázku, kdo bude zodpovědný za placení daní a kdo se bude starat o řádný stav nemovitosti, opravy (rekonstrukce) v případě poškození.

Pokud jde o právo dítěte na zákonného zástupce, podle Pavly Vackové takový nástroj existuje, ale není dostatečně rozvinutý. Koneckonců, v praxi existuje malý počet případů, kdy má dítě právníka.

Ve věci výživného, postupu při jeho vymožení a výše existují dle předpisů českého práva určité minimální částky výživného na dítě. Soud stanoví výši výživného s přihlédnutím k zájmům, věku a počtu dětí, pro které je výživné stanoveno, jakož i k finanční situaci rodiče, který bude finanční prostředky platit.

Tady členka Centra rodinného práva UNBA Olha Mychalchuk připomněla, že pokud ukrajinský soud rozhodne o placení výživného, je takový způsob vymožení výživného možný jako žádost o výkon soudního rozhodnutí výkonným orgánům země, kde se nachází plátce výživného. Za tímto účelem musí žadatel nebo vykonavatel požádat příslušný orgán Ukrajiny ve svém místě bydliště. Žádost je nutné předložit společně se stanovenými dokumenty. Orgán tuto žádost posoudí a po schválení ji předá příslušnému orgánu cizího státu.

Na české zkušenosti ohledně úpravy rodinných právních vztahů poukázal vedoucí Centra rodinného práva UNBA Anatolij Volkov. Poznamenal, že v ukrajinském soudním řízení se případy týkající se místa bydliště dítěte, majetku, výživných vztahů posuzují odděleně. Ale v České republice jsou všechny řešeny jako celek. Upozornil také na skutečnost, že na Ukrajině může jeden z rodičů, s nímž dítě trvale pobývá, rozhodnutím soudu samostatně vyřešit některé otázky, jako je očkování, registrace pobytu, umístění do školy, cestování do zahraničí atd. V České republice však taková rozhodnutí vyžadují souhlas obou rodičů.

Český opatrovnický úřad (OSPOD) je ale ve svých pravomocech podobný tomu ukrajinskému, uvedla zástupkyně UNBA v České republice Olena Maksymenko (na snímku vpravo).

Larisa Gretchenko (na snímku vlevo), vedoucí Centra „Dětský advokát“, hovořila o právu dítěte na bezplatnou právní pomoc a možnosti kontaktovat právníka pro právní pomoc. Poznamenala, že právnická komunita pořádá veřejné konzultace, právní vzdělávací akce pro děti, existují mezinárodní projekty pro poradenství a ochranu práv dětí u soudu. Připomněla také různá školení a akce pro právníky specializující se na ochranu práv dětí.

Zdůraznila také práva dětí na vzdělání během války na Ukrajině, způsoby účasti rodičů (a jejich vlivu) ve vzdělávacím procesu, aktivity vzdělávacích institucí při nepřítomnosti studentů ve třídách, postup pro reakci pedagogických pracovníků v případě zjištění, že dítě žije v obtížných životních podmínkách atd.

Oleg Prostiboženko, předseda Výboru UNBA pro občanské právo a řízení, hovořil o majetkových zájmech dítěte na Ukrajině. Zejména poukázal na to, že pro nakládání s nemovitostí, která je zapsaná na jméno dítěte, je nutný souhlas opatrovníků a opatrovnických orgánů. Použití vlastních prostředků je možné podle vlastního uvážení dítěte, bez kontroly opatrovnických orgánů, pokud je jejich objem na účtu zanedbatelný.

„Plány Výboru UNBA pro rodinné právo se ještě před více než rokem týkaly navázání spolupráce se zahraničními kolegy, docházelo k pravidelným žádostem o shromažďování důkazů nebo právní podporu soudních sporů podle cizího práva,“ komentovala u kulatého stolu předsedkyně výboru Ganna Garo. „A na začátku roku 2022 si nikdo ani nedokázal představit, že otázky řešení rodinných sporů v České republice budou brzy tak aktuální.“

 

Jak vyplynulo z diskuse, panovala mezi všemi aktéry shoda na tom, že na základě mezinárodních předpisů by ve většině záležitostí týkajících se ukrajinských dětí, jimž je poskytnuta dočasná ochrana v České republice, měly rozhodovat české justiční orgány, zejména pokud jde o spory o výživné či o svěření do péče.

Je také nutné zajistit realizaci práva ukrajinských dětí na vzdělání a zajistit jim možnost adekvátního uplatnění tohoto práva. Sdílení informací a postřehů z praxe mezi kolegy z Čech a Ukrajiny je proto velmi přínosné.

Další kulatý stůl na sebe jistě nenechá dlouho čekat!

 

Mgr. Bc. Pavla Vacková, samostatná advokátka se specializací na rodinné, mezinárodní a obchodní právo, a archiv UNBA
Ilustrační foto: UNBA a archiv autorky

0/5 (0 Reviews)
Reklama
Reklama
Odebírat články (NEWSLETTER)....nebojte žádný SPAM, ruku na to
Reklama
Reklama