(+420) 731 001 877 makler@tomaskopa.cz
Inflace byla v Česku čtvrtá nejsilnější. Víc zdražovalo jen Maďarsko a Pobaltí - iDNES.cz

Inflace byla v Česku čtvrtá nejsilnější. Víc zdražovalo jen Maďarsko a Pobaltí

Reklama
Reklama

Horší výsledek už zaznamenalo jen Maďarsko, kde ceny vzrostly téměř o 61 procent, a pak Estonsko a Litva – zde ceny stouply o padesát procent. Nejvíce v Česku za posledních osm let podražilo stravování a ubytování, dále pak výrazně stouply náklady na bydlení, vodu a energie.

Podle analýzy České spořitelny kromě nedostatku konkurence či rozhazovačného hospodaření vlády a parlamentu sehrál v letech pandemie, která do sledovaného období také spadají, také napjatý trh práce. „Tento faktor je tu již řadu let, česká míra nezaměstnanosti je nejnižší v celé Evropské unii již od počátku roku 2016. Převaha firemní poptávky po pracovní síle nad její nabídkou ze strany domácností se po pauze během koronavirové krize vrátila loni v plné parádě,“ míní Michal Skořepa, analytik České spořitelny.

Další faktor se týká cen nemovitostí. „Je samozřejmě otázka, proč zrovna v posledních měsících růst cen nemovitostí v Česku zrychlil natolik, že se prodral na čelo celé EU. Rád bych se mýlil, ale mám podezření, že v pozadí je mimo jiné nízká finanční gramotnost české populace, a to v tom smyslu, že mnozí Češi z předchozího rychlého růstu cen zdejších domů a bytů usuzují, že to tak bude navždy, a to přinejmenším zrovna u toho konkrétního domu nebo bytu, který koupili, a tedy že na takové investici nelze prodělat.“ uvedl Skořepa.

V neposlední řadě pak hraje určitou roli ve vysoké hodnotě inflace otevřenost českého hospodářství. Oproti větším a uzavřenějším ekonomikám, jako je například Polsko či Německo, hraje postpandemický nárůst cen mezinárodní dopravy a logistiky v Česku větší roli.

Ještě v roce 2022 byla tuzemská cenová hladina zhruba o pětinu nižší, než činil průměr zemí EU. Například u potravin však už tehdy Česká republika sahala na 97 procent úrovně EU. A v cenách oblečení a obuvi západní státy dokonce předehnala, když se umístila na páté příčce s hodnotou 112 procent úrovně EU. Nad průměrem se ocitly i ceny mléka, sýrů a vajec. „Nejnižších hodnot dosahuje ČR naopak v oblasti zdraví, pouze 58 procent průměru EU,“ uvedla spořitelna v analýze.

Pokles nákupů nejen v Česku

Růst nominálních mezd nedokázal se zvýšením cen držet krok a následný pokles spotřeby českých domácností se projevil nejen při nákupech v tuzemsku, ale i v zahraničí. Zatímco v roce 2023 v Polsku klienti České spořitelny utratili průměrně 218 milionů korun měsíčně, v lednu 2024 to bylo pouze 145 milionů korun, tedy o třetinu méně. I přes to je však objem útrat kartou v Polsku zhruba sedmkrát vyšší, než před pandemií koronaviru v roce 2019, ukazují data České spořitelny.

Inflační výhled pro rok 2024 je už podle ekonomů příznivější. Podle České bankovní asociace by za celý rok měl růst cen dosáhnout 2,7 procenta, prognóza České národní banky je ještě o desetinu příznivější.

0/5 (0 Reviews)
Reklama
Reklama
Odebírat články (NEWSLETTER)....nebojte žádný SPAM, ruku na to
Reklama
Reklama