Počet dlužníků v exekuci se v posledních letech snižuje v pravidelné křivce, právní úprava zastavení bagatelních a bezvýsledných exekucí jejich pokles významně neovlivnila. Lidem ve vícečetných exekucích se některé zastavily, ale ostatní novější jim zbyly. Vedle pocitu zadlužených lidí, že se vyplatí dluhy neplatit, když jim je pak stát odpustí, žádná významná pozitivní změna nenastala, řekla 12. června na konferenci „Jak se osvědčují právní postupy řešení předluženosti občanů ČR“ jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá.
V letech 2022 až 2025 platila právní úprava zastavování bagatelních exekucí do hodnoty 1500 korun a bezvýsledných exekucí, na které nebylo za šest let nic zaplaceno. Uvažovaným cílem zákona bylo dostat zadlužené lidi z dluhových pastí.
Za administraci zastavování exekucí stát podle Jarmily Veselé vyplatil k datu 31. prosince 2024 exekutorům 1,2 miliardy korun. Placení bude dále pokračovat podle toho, jak budou nabíhat marné šestileté lhůty. „Takže právní úprava vytvořila jakési perpetuum mobile, byť časově omezené, pro vyplácení administrativních poplatků exekutorům,“ dodala. Právní úprava podle ní také vyvolává otázku, zda svými důsledky nepřekračuje rámec ústavnosti a porušování základního lidského práva na ochranu vlastnictví.
Svaz měst a obcí na konferenci vyjádřil znepokojení nad strategií unáhleného odpouštění dluhů a zmírňování podmínek oddlužení. Starostové v anketách vyjádřili v minulých letech jednoznačný nesouhlas s plošným zkrácením doby oddlužení na tři roky. Výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková řekla, že nyní jsou už viditelné negativní důsledky neuváženého odpouštění dluhů. Stát podle ní nejvíce pomáhá a odpouští dluhy lidem v bohatých krajích. Ve struktuře těchto dlužníků převažují muži v produktivním věku s vysokými dluhy a nízkou mírou uspokojení věřitelů. „Svaz upozorňuje na nebezpečí ohrožení rozpočtů měst a obcí v oblasti nedobytnosti vlastních pohledávek, ale zejména u pohledávek řízených organizací,“ uvedla. Zaznělo také, že mnoho občanů si „společnost rovných příležitostí“ zaměnilo za „společnost nároků“, ovšem bez odpovídají zodpovědnosti. Za nezodpovědné pak splácejí jejich dluhy ti zodpovědní.
Od října 2024 začala platit novela insolvenčního zákona, která zkracuje například dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Dlužníci také už nemusí dosáhnout paušálně stanovené míry splacení dluhů. Oddlužení je soudní řízení, ve kterém zadlužení lidé splácejí své závazky po určenou dobu podle svých možností, případně se také zpeněží jejich majetek. Pokud dlužník splní podmínky oddlužení a uhradí alespoň část svých závazků, je soudem osvobozen od placení zbytku dluhů. Do českého práva bylo oddlužení zavedeno při přijetí insolvenčního zákona účinného od roku 2008. První etapa trvala do konce května 2019, druhá do konce září 2024.
Změny insolvenčního zákona vycházejí z evropské směrnice. Podle zastánců zkrácení získají předlužení lidé šanci rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků změna neúměrně zhorší pozici věřitelů.
Nesplácené závazky a společenské náklady na pomoc zadluženým jsou vysoké a dotýkají se všech občanů
Na konferenci byly vyhodnoceny dopady právních úprav tzv. Milostivých let, zastavování bagatelních a marných exekucí a zejména oddlužení podle insolvenčního zákona. Účastníci se seznámili s přesnými údaji o dlužnících, výší jejich dluhů a mírou uspokojení pohledávek věřitelů v oddlužení.
Téma předluženosti občanů ČR nabývá na významu také v kontextu současného turbulentního vývoje mezinárodních vztahů. Hodnota dlouhodobě nesplácených závazků zadlužených lidí a společenské náklady spojené s pomocí těmto osobám jsou vysoké a dotýkají se všech českých občanů. Konference se uskutečnila v přelomovém období účinnosti nové právní úpravy oddlužení a v roce voleb do Poslanecké sněmovny.
Budoucí strategie přístupu k zadluženým lidem může mimo jiné ovlivnit, jak se budou platit daně a pojistné do státního rozpočtu. Zda zadlužení lidé budou čerpat sociální dávky anebo se vrátí do řádných pracovních procesů. Na toto téma na konferenci debatovali experti, kteří se problematikou každodenně zabývají, a také zástupci klíčových státních orgánů, soudů, správců, věřitelů, akademických pracovišť i neziskových organizací.
K tématu aktuálních zkušeností z nových oddlužení vystoupil například advokát Michal Žižlavský, insolvenční správce, člen představenstva České advokátní komory a předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců. O tom, jaké jsou společenské dopady řešení předluženosti občanů, pohovořil například Vilém Anzenbacher, náměstek ministra spravedlnosti, či advokát Tomáš Sokol, člen představenstva České advokátní komory.
Cílem konference bylo především propojení odborných profesí s volenými zástupci do Poslanecké sněmovny či Senátu, kteří byli na setkání také pozváni. Protože pokud politici nejsou seznámeni s názory odborné veřejnosti, pak přijaté právní normy postrádají odbornou logiku a mohou napáchat více škody než užitku.
V příštích letech budou mít nově zvolení poslanci v rukách legislativu, která bude muset reagovat na problémy, jež nás v současné době obklopují, a bude třeba najít úspory na straně státu. Platební morálka občanů představuje základní pilíř pro zachování rozpočtové odpovědnosti státu, ale také pro dodržování finanční kázně v občanské i podnikatelské sféře. Nízké či téměř nulové uspokojování věřitelů by navíc mohlo narazit na ústavní mantinely hodnocení dodržování základních lidských práv.
Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: L. Kovářová, redakce AD
