Česká republika uplatňuje ve svých politikách zásadu rovnosti a nediskriminace – demokracie je vládou většiny, ovšem při zajištění rovných práv a svobod pro všechny, včetně osob ve zranitelném a marginalizovaném postavení, jako jsou ženy a dívky, děti a mladiství, osoby zdravotně postižené, starší osoby či osoby LGBTI+. Uvedlo to pro ČTK Ministerstvo zahraničních věcí ve vyjádření k výroční zprávě o stavu lidských práv mezinárodní organizace Amnesty International.
Organizace uvedla, že ve světě nenápadně přibývá autoritářských praktik, sociálních nerovností, a naopak práva žen, dívek a LGBT+ komunity jsou oslabována a mezinárodní společenství selhává v řešení klimatické krize. Tyto procesy podle ní urychlují kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, které označila za „Trumpův efekt“. Lidská práva trpí nejen na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i v Súdánu nebo Barmě.
Ministerstvo sdělilo, že na jednáních OSN, především v Radě OSN pro lidská práva a 3. výboru Valného shromáždění OSN, aktivně Česko vystupuje proti genderově podmíněnému násilí, závažným případům diskriminace žen a dívek, dětí a mladistvých, či osob LGBTI+.
Česko se podle resortu také zasazuje se o efektivní fungování mezinárodních lidskoprávních orgánů, do jejichž činnosti se aktivně zapojuje. „Za významný úspěch multilateralismu v poslední době považujeme přijetí Paktu pro budoucnost Valným shromážděním OSN loni na podzim,“ uvedla česká diplomacie. Pakt podle ní mimo jiné zdůrazňuje nutnost dosažení plné, bezpečné, rovnoprávné a smysluplné účasti a zastoupení žen v politickém a ekonomickém životě.
Amnesty International ve zprávě kritizuje také „zabíjení Palestinců v Gaze“, svět podle ní ignoroval „genocidu Palestinců“. „To, zda a případně kým jsou v Gaze páchány válečné zločiny, je věcí šetření nezávislých a k tomu příslušných soudů,“ uvedlo v reakci české Ministerstvo zahraničních věcí.
Organizace v souvislosti s Českou republikou poukazuje na neuzavřené odškodnění obětí nucených sterilizací, vývoz zbraní do rizikových regionů, nevyužívání kvalifikace uprchlíků z Ukrajiny či nedostatečná opatření na ochranu klimatu. Připomíná ale i pozitivní kroky jako přijetí nové definice znásilnění, narovnávání práv stejnopohlavních dvojic s manželskými páry, rozhodnutí Ústavního soudu zrušit podmínku kastrace při úřední změně pohlaví či otevření památníku holokaustu Romů v Letech u Písku.
Zpráva poukazuje i na to, že Senát loni odmítl Istanbulskou úmluvu proti násilí na ženách a domácímu násilí. Ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že šéf diplomacie Jan Lipavský ratifikaci úmluvy podporoval a nadále podporuje. „Ministr loni také připojil svůj podpis k Chartě proti domácímu násilí,“ dodal úřad.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com
