Změny ve zřizování pohotovostí nebo možnost přijímání pacientů z domácí do následné péče navrhuje Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v novele zákona o zdravotních službách, kterou ve středu projedná vláda. Za zřizování pohotovostí by nově už nebyly zodpovědné kraje, ale pojišťovny. Návrh upravuje také stížnosti na zdravotní péči, provoz center duševního zdraví nebo práci nemocničních kaplanů. Nutnost novely ministerstvo v důvodové zprávě k materiálu zdůvodňuje nutností reakce na změny společenské a odborné potřeby a změny souvisejících právních předpisů.
Zajistit lékařskou pohotovost nemá být nově od roku 2025 povinností krajů, ale zdravotních pojišťoven. Zároveň novela ruší povinnost všech poskytovatelů zdravotní péče v regionu se na jejím zajišťování podílet.
„Za zajištění pohotovostních služeb dle dosavadní úpravy odpovídal kraj, což představovalo nedůvodnou a neúčelnou výjimku z obecného principu odpovědnosti zdravotních pojišťoven za zajištění místní a časové dostupnosti zdravotních služeb,“ píše se v materiálu. Ve stejném smyslu se mění i připravovaná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Následnou lůžkovou péčí je péče o pacienta, který má stanovenou diagnózu a jeho stav je stabilní, je ale potřeba jeho doléčení nebo rehabilitační péče. Poskytuje se například v léčebných ústavech nebo léčebnách dlouhodobě nemocných. Novela zpřesňuje definici této péče tak, aby bylo do ní možné přijmout i pacienta z domova. V současné době tam míří většinou z nemocnic.
„Hospitalizace pacientů z domácího prostředí na žádost praktických nebo odborných lékařů není mnohdy realizována, neboť pacienti z domácího prostředí neodpovídají definici stabilizace zdravotního stavu a zvládnutí náhlé nemoci,“ uvádí dokument.
Novela také dává poskytovatelům zdravotní péče povinnost vypracovat postup pro vyřizování stížností, který musí uveřejnit v místě poskytování péče a na webových stránkách. I poskytovatelé jednodenní péče budou muset mít nově stanovenou konkrétní osobu, která bude stížnosti vyřizovat.
Nové podmínky pro centra duševního zdraví
Změnit se podle návrhu mají také podmínky pro centra duševního zdraví, která dosud mohl provozovat jen poskytovatel s povolením pro zdravotní i sociální péči. „Uvedené řešení se neukázalo jako vhodné, v souladu s požadavky odborné veřejnosti a na základě poznatků plynoucích z pilotního projektu center duševního zdraví by mělo být umožněno, aby centrem duševního zdraví mohl být i poskytovatel zdravotních služeb, který bude sociální služby centra duševního zdraví zajišťovat prostřednictvím smluvního poskytovatele sociálních služeb,“ píše se v materiálu.
Návrh také například upravuje řízení o udělení statutu centra specializované péče, dává ministerstvu možnost stanovit podmínky pro centra zapojená do screeningů, tedy preventivních vyšetření k odhalení rakoviny, nebo zpřesňuje podmínky pro odmítnutí udělení povolení poskytování zdravotní péče. Novela zmírňuje povinnosti pacientských organizací týkající se zveřejňování výsledků hospodaření, stanoví nároky na vzdělání a církevní pověření nemocničních kaplanů nebo upřesňuje možnost dozoru při zdravotních prohlídkách osob omezených na svobodě.
Zákon o zdravotních službách definuje, jaké úkony jsou a nejsou zdravotními službami a zdravotní péčí. Nově mezi ně novela doplňuje výkony estetické medicíny bez léčebného účelu, lékařská konsilia nebo centra komplexní péče o děti, která by pomáhala rodinám pečujícím o postiženého potomka. Potřeba by bylo podle návrhu asi 384 lůžek, roční náklady na jejich provoz odhaduje ministerstvo na zhruba 560 milionů korun.
Výčet zdravotních služeb v tomto zákoně se minulý týden stal i tématem rozhodnutí Ústavního soudu. Absence zmínky o domácích porodech v zákoně podle jeho rozhodnutí dává porodním asistentkám možnost tyto porody vést a Ministerstvu zdravotnictví naopak neumožňuje jejich omezování.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
