Počet kybernetických útoků na klienty bank v ČR v prvním čtvrtletí 2025 stoupl meziročně o 11 procent na téměř 23 000. Škoda nepatrně vzrostla o dvě procenta na 365 milionů Kč. Průměrná škoda na klienta klesla o zhruba 1400 Kč na 17 236 Kč. Statistiky zveřejnila 5. května Česká bankovní asociace (ČBA). Čísla zahrnují jakýkoliv způsob napadení, tedy i manipulaci, kdy klient zadává nebo autorizuje platbu sám.
„Bankám se daří lépe detekovat podezřelé transakce a klienty tak včas varují. Často se ale setkávají i s tím, že klient na rizikových transakcích i přes upozornění trvá. Je velmi důležité vzdělávat veřejnost, protože v celém řetězci těchto útoků je bohužel nejslabším článkem. E-šmejdi toho využívají, a proto dramaticky přibývá podvodných telefonátů,“ uvedl předseda pracovní skupiny pro kyberbezpečnost ČBA Tomáš Stegura. Klient podle něj, ať už vědomě, nebo nevědomě, pomůže e-šmejdům získat citlivé údaje. „Přitom stačí zavěsit a ověřit si telefonát v bance,“ podotkl.
Připomněl, že banky v loňském roce dokázaly zachránit téměř osm miliard korun svých klientů. Za tím podle něj stojí značné investice do vývoje pokročilých bezpečnostních technologií i osvětových kampaní.
E-šmejdi vymýšlejí stále nové triky a způsoby, jak se dostat k penězům lidí
Útoky jsou zaměřené výhradně na zařízení klientů, nikoli systémy bank, upozornil Stegura. Jde pouze o přiznané škody, tedy ty, které klienti řešili se svými bankami. Velmi pravděpodobně jde tedy o část celkové škody, protože klienti nemuseli některé případy nahlásit nebo ještě o nich neví.
E-šmejdi vymýšlejí stále nové triky a způsoby, jak se dostat k citlivým údajům lidí a následně k jejich penězům. V poslední době navíc stále častěji využívají umělou inteligenci. Přesto nejčastěji zkoušejí podvodné telefonáty, kdy se vydávají například za bankéře nebo policisty a snaží se dostat k citlivým údajům. Využívají také domnělých nabídek výhodných investic a kryptopodvodů. V kryptoměnách přitom končí podstatná část ukradených peněz.
Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com
