Skupina OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, se na celosvětové těžbě ropy podílí zhruba 40 procenty a na vývozu 60 procenty. Politická rozhodnutí skupiny proto mohou mít zásadní dopad na ceny.
Na začátku loňského října se skupina zavázala, že ve srovnání se srpnem 2022 sníží produkci o dva miliony barelů denně. V souvislosti se zhoršením ekonomického výhledu se pak několik členů OPEC+ v dubnu zavázalo k dobrovolnému snížení těžby, které začalo v květnu a trvat má do konce roku. Celkové snížení produkce tak dosáhlo 3,66 milionu barelů denně, což představuje zhruba čtyři procenta celosvětové spotřeby.
Dubnové překvapivé oznámení o škrtech pomohlo v následujících dnech zvýšit cenu ropy Brent o zhruba devět dolarů za barel nad 87 USD. Od té doby však cena klesla a obchoduje se pod 73 dolary kvůli obavám o další vývoj globálního ekonomického růstu a jeho dopadu na poptávku po pohonných hmotách.
Je možné, že poslední snížení těžby by mohlo poslat ceny ropy nahoru a s nimi i ceny benzinu. Panuje však nejistota, kdy se pomalu rostoucí světové ekonomice vrátí touha po pohonných hmotách pro cestování a průmysl.
Související články
- Ropná válka Západu proti Rusku ztrácí na síle, příjmy Moskvy se zotavují
- V bermudském trojúhelníku sankcí. Odchod z Ruska je pro firmy složitý
- Ukrajina přidala na seznam válečných sponzorů výrobce cukrovinek Mondeléz
- Z Ruska do Emirátů a pak do Evropy. Sankce na ruské zlato jsou děravé
- Jsme mistři ve zbytečnostech jako zestátnění ČEZ, říká jeho exšéf Míl
- Odchod z Ruska srazil PPF zisky, vydělala 3,36 miliardy korun