29.9.2014 – Již od roku 2013 platí v České republice povinnost opatřit nemovitost při jejím prodeji energetickým štítkem. “Stejně jako se sleduje energetická třída u spotřebičů, obrací se pozornost také na budovy. A není se čemu divit. Budovy představují poměrně velkou zátěž pro životní prostředí. Zodpovídají přibližně za 65 % veškeré spotřeby tepla a asi 50 % spotřeby elektrické energie. Majitele tak jejich provoz může stát nemalé peníze. Každý by proto měl vědět, jak ekologicky náročnou nemovitost si pořizuje, a hlavně, kolik zaplatí v pravidelných měsíčních poplatcích za služby,” říká Martin Němeček, předseda představenstva Realitní společnosti České spořitelny (RSČS).
Výhodu má ten, kdo již nyní bydlí v energeticky úsporném bytě nebo domě, protože výrazně ušetří na nákladech za energie, hlavně za vytápění. Kdy vlastně vzniká majitelům domů a bytů povinnost pořídit nemovitosti energetický průkaz a jak jej získat, dokážou poradit i zkušení realitní makléři.
Energetický průkaz pro nemovitost musí zajistit všichni majitelé novostaveb s energeticky vztažnou plochou nad 50 m2 a majitelé budov, které prošly výraznou rekonstrukcí. “U bytových domů se zpracovává průkaz pro celý dům, který potom při prodeji a pronájmu mohou využívat všichni vlastníci jednotlivých bytových jednotek. Pokud chce majitel svůj byt prodat, energetický štítek potřebuje už nyní, avšak při pronájmu platí tato povinnost až od roku 2016. V případech, kdy se majiteli bytu nepodaří štítek přes písemnou žádost získat, může jej nahradit vyúčtováním spotřeby elektřiny, plynu a vytápění pro příslušnou bytovou jednotku za poslední tři roky,” radí Martin Němeček. Hodnoty z energetického štítku se musí uvádět již při inzerování nemovitosti. Podle připravované změny zákona o hospodaření energií bude platit, že pokud majitel nemovitosti nepředá energetický štítek zprostředkovateli prodeje nebo pronájmu, musí realitní makléř do inzerátu uvést nejhorší klasifikační třídu (mimořádně nehospodárná – G). Kdyby tak neučinil, vystavil by se hrozbě udělení sankce.
Průkaz nepotřebují budovy, které majitelé nemají v úmyslu prodávat ani pronajímat, rekreační objekty, budovy s energeticky vztažnou plochou do 50 m2 a nemovitosti nabyté v dědickém řízení. Stejně tak jsou povinnosti zproštěny například kulturní památky, církevní objekty apod. “Energetické štítky nemusejí zatím řešit ani majitelé družstevních bytů, respektive družstevních podílů, kteří chtějí nemovitost pronajmout či prodat. V případě družstev se totiž jedná o podnájem nebo o převod členských práv. Podle připravované novely zákona se výjimka bude týkat mimo jiné i prodeje budovy, která byla postavena před rokem 1947. V tomto případě se mohou prodávající s kupujícím domluvit a sepsat dohodu, že se prodej uskuteční bez energetického průkazu,” vysvětluje Martin Němeček.
Energetické průkazy vydává energetický specialista autorizovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jejich cena se pohybuje v řádu tisíců korun v závislosti na velikosti objektu a dostupných podkladech. “Platnost průkazu je deset let. V případě, že nemovitost během této doby projde rekonstrukcí nebo větší renovací, ztrácí energetický štítek platnost,” doplňuje Martin Němeček. Za opominutí povinnosti pořídit budově energetický štítek může být majiteli udělena poměrně vysoká pokuta.
– Energetické štítky jsou povinné při prodeji domů a bytů, pro novostavby s energeticky vztažnou plochou nad 50 m2 a budovy, které prošly výraznou rekonstrukcí
– Rekreační objekty, objekty s energeticky vztažnou plochou do 50 m2 a nemovitosti získané dědictvím jsou od povinnosti osvobozeny; průkazy prozatím nemusí řešit ani majitelé družstevních bytů
– Při pronájmu bytu bude potřeba doložit štítek až od roku 2016
– V některých případech lze energetické štítky nahradit vyúčtováním elektřiny, plynu a vytápění
– Průkazy s platností deseti let vydává energetický specialista
Průkazům energetické náročnosti budov jsme se věnovali také v těchto článcích:
Průkazy energetické náročnosti budov: schválení je za dveřmi
Prezident nepodepsal novelu o energetických štítcích
Energetické průkazy budov: mýty vs. fakta
Energetické štítky budou. Co na to realitní kanceláře?
17 nejčastějších dotazů na energetické štítky
První nemovitosti dostávají své energetické štítky
Průkaz energetické náročnosti: Odkud přišel?
Nejčastější otázky kolem energetických štítků. Kdy je musíte mít a kdy se jim dá vyhnout?
Průkaz energerické náročnosti budovy platný od 1.4.2013. Podívejte se jak bude vypadat
Povinnosti pro energetické průkazy při prodeji se zpřesňují. I pro realitní kanceláře
Energetický průkaz/štítek – průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)
Celková energeticky vztažná plocha je vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy (§ 2, odst. 1r, zákona 406/2000 Sb.). Laicky se dá říci, že u běžných domů to je součet všech podlahových ploch počítaných z vnějšího rozměru budovy.
