21.1.2015 – Realitní trh v České republice je poměrně mladý a bohužel se stále vyznačuje určitými nedokonalostmi, které vnímají spotřebitelé i realitní kanceláře. Je proto zajímavé podívat se, jak prodej nemovitostí funguje v ostatních zemích, například v Anglii. Se svými poznatky z tamního trhu se podělil Viktor Podivínský, majitel realitní společnosti Czech4home, který v Londýně působil jako realitní makléř několik let.
Prvotní rozdíl lze najít v hluboké tradici realitního trhu, která v ČR chybí. Oproti tomu v Anglii najdeme realitní kanceláře (dále „RK“) až se stoletou tradicí. Poskytovat realitní služby pro ně znamená dodržovat pevně daná pravidla. Naprostou samozřejmostí je registrace u některého z kontrolního orgánu, bez které by RK nemohly působit.
Těmi nejrozšířenějšími a nejdůležitějšími orgány s ohledem na vnímání ze strany veřejnosti jsou The National Association of Estate Agents a The Association of Residential Lettings Agents. Ačkoli se jedná o nezávislé orgány nespadající pod vládní úřad, jsou vládou plně uznávané a mají řadu pravomocí. Členem se může stát pouze ta RK, která na trhu působí minimálně dva roky a zároveň projde přísnou kontrolou.
“Tady spatřuji trochu kámen úrazu v porovnání podobných institucí u nás, které nemají z mého pohledu příliš vysokou výpovědní hodnotu jak pro koncového spotřebitele, tak ani pro samotné RK. Věřím, že jejich záměr je dobrý, ale každá realitní společnost se může u těchto sdružení registrovat bez ohledu na svou realitní historii, stačí zaplatit. A to bohužel postrádá hlavní smysl těchto subjektů, které by měly mít nástroje k tomu, jak selektovat RK na ty, které respektují etický kodex a obchodní principy, od těch, které bohužel pravidla porušují, své klienty uvádí v omyl a chovají se neeticky. Věc ochrany samotných RK je potom další kategorie. V Anglii je registrace u podobných orgánů předmětem nejen prestiže a respektu, RK tím především vysílá signál spotřebiteli o své důvěryhodnosti a kvalitních službách. A to je něco, co se nám v ČR ještě úplně tak nedaří,” uvedl Viktor Podivínský, jednatel realitní společnosti Czech4home.
Mezi zásadními vládními institucemi následně figuruje CMA – Competition and Markets Authority, která funguje podobně jako u nás Úřad pro kontrolu hospodářské soutěže. Druhou důležitou institucí je Tenancy Deposit Scheme, u níž se musí registrovat každá RK manipulující s depozitem a poskytující služby v oblasti pronájmu nemovitostí. Důvodem je zákonem stanovená povinnost ukládat depozit na zvlášť určené místo. Depozit tak nesmí být držen majitelem nemovitosti ani RK.
Provizi platí vždy majitel
Výrazné odlišnosti najdeme rovněž v práci realitního makléře. Je zcela vzácné vidět jednu nemovitost v nabídce více RK a sledovat tak závod o nejrychlejší prodej. Provizi nikdy neplatí kupující nebo nájemce. Avšak v případě podpisu rezervační smlouvy skládá zájemce o pronájem určitý administrativní poplatek. Částka není regulována a pohybuje se v rozmezí 0 – 300 liber. Provizi z prodeje si RK účtuje v průměru 1,5 %. Administrativní poplatek se zde pohybuje mezi 400 – 1 000 librami; hradí jej kupující.
Dalším rysem, jenž značí úroveň anglického realitního trhu, je absence frančíz. Místní RK mají několik desítek svých poboček, které se striktně řídí danou firemní kulturou a podléhají absolutní kontrole ze strany vedení. Nejen ve Velké Británii, ale i v ostatních vyspělých zemích je v případě koupě, prodeje nebo pronájmu nemovitosti zvykem svěřit se do rukou profesionálů. Není zde běžné, aby majitelé svou nemovitost prodali nebo pronajali vlastní cestou tak jako Češi, kteří tím zbytečně riskují.
Markéta Szarowská
