2.11.2015 – Prodej družstevního bytu se v mnohém liší od prodeje bytu v osobním vlastnictví. Zásadní rozdíl je samozřejmě v tom, že majitelem bytu je družstvo a prodávající pouze vlastníkem členských práv bytu družstva, které převádí za úplatu na kupujícího. Při prodeji družstevního bytu se za určitých podmínek týká kupujícího i daň z příjmu fyzických osob.
Platba daně z příjmu fyzických osob se netýká prodávajících v případě, kdy doba mezi nabytím členských práv a jejich převodem přesahuje pět let. Pokud tedy do uplynutí lhůty chybí pár měsíců, měl by se současný majitel členských práv rozmyslet, zda se nevyplatí s prodejem počkat.
Existují samozřejmě i výjimky, kdy prodávající nemusí být členem družstva pět let a zároveň se platbě daně může vyhnout. Lhůta nemusí být dodržena při použití získaných peněz na uspokojení vlastní bytové potřeby. Použití peněz na pokrytí bytových potřeb musí být doloženo nejpozději do roka od převodu vlastnických práv družstvu.
Zákonná lhůta osvobozující prodávajícího od daně je v případě dědictví odlišná pro prodej bytu v osobním vlastnictví a převodu členských práv bytu družstva. Zatímco dědic při prodeji zděděného bytu počítá do pětileté lhůty i dobu vlastnictví nemovitosti zůstavitelem, pro družstevní byty tato úprava neplatí. Dědicovi družstevního bytu se tak nezapočítává do zákonné lhůty členství zůstavitele, ale sám musí členská práva vlastnit pět let.
Při prodeji družstevního bytu by se měl prodávající také zamyslet nad tím, zda by úspěšnost prodeje podpořil případný převod bytu do osobního vlastnictví, viz. náš článek Jak získat družstevní byt do osobního vlastnictví.
Lenka Doleželová
