25.9.2017 – Boom na pražském realitním trhu nepolevuje, spíše naopak. Ve druhém letošním čtvrtletí prodali developeři 1598 nových bytů v celkové hodnotě dosahující deset miliard korun (9,88 miliardy korun). Průměrná cena prodaného bytu vzrostla na 6,18 milionu korun, zatímco ještě na konci loňského roku dosahovala 4,9 milionu korun. Kupující tak v průměru zaplatili o 1,28 milionu korun více. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti Ekospol, která pražský rezidenční trh monitoruje.
“Tradičně nejvíce museli zaplatit zájemci o bydlení v centru, vůbec nejdražší byla Praha 1 s průměrnou cenou prodaného bytu 12,69 milionu korun. Naopak z pohledu financí vychází nejlépe Praha 9, kde na průměrný byt stačí 4,92 milionu korun. Nikde jinde se průměrná cena koupeného nového bytu pod pětimilionovou hranici nedostala,” přibližuje cenové statistiky hlavní analytik Ekospolu Matyáš Hančl. Tyto ceny přitom nezahrnují příplatky za sklep a garážová či parkovací stání, které developeři často kvůli optickému snížení ceny evidují zvlášť.
Podle něj nejsou rozdíly mezi různými částmi Prahy jen v ceně, ale výrazně se liší i cenový vývoj, který je způsobený malým počtem prodaných bytů v některých lokalitách. Typickým příkladem je Praha 1, kde statistiku dokáže zkreslit prodej i jediného extrémně drahého bytu za desítky milionů korun,”zdůrazňuje Hančl.
Statistiku podle Hančla ovlivňují také byty, které mají jejich budoucí majitelé zarezervované dlouhé měsíce předem. “Není výjimkou, že developeři vedou byt v ceníku zarezervovaný i déle než půl roku. V takovém případě se prodá za cenu platnou v době rezervace, která však už neodpovídá aktuálním cenám na trhu. Rozdíl může být i v milionech korun, na čemž vydělá hlavně kupující,” doplňuje Hančl.
Rostoucí cenu nového bydlení v Praze způsobuje dlouhý povolovací proces a také nedostatek pozemků vhodných pro rezidenční výstavbu. “Situace v hlavním městě je opravdu kritická. Stavební úřady nové stavby spíše brzdí, než aby je povolovaly. Neaktualizovaný územní plán navíc způsobil, že cena posledních volných pozemků výrazně vzrostla, často až za hranici ekonomické rentability. Nedoplácí na to jen developeři, ale hlavně zájemci o vlastní bydlení. Z ceníků developerů totiž takřka zmizely nejlevnější byty, což dokládá i rapidní nárůst průměrné ceny prodaného bytu. Ta se jen za půl roku zvedla o milion a čtvrt. Pro mnohé rodiny se tak sny o vlastním bydlení stávají nesplnitelnými,” upozorňuje Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol.
Z nedávno zveřejněné statistiky navíc vyplynulo, že cenově dostupných bytů pod čtyři miliony korun bylo v polovině roku v nabídce pouhých 567, tedy necelá pětina všech nabízených bytů. “Byty tak zdražují výrazně rychleji, než roste průměrná mzda. To z vlastního bydlení dělá nedostupný luxus pro stále více domácností, které se musejí spokojit s nájemním bydlením. Také nájmy však v posledních měsících výrazně zdražují, náklady na bydlení tak z rodinných rozpočtů ukrajují stále více. Hlavně nízkopříjmové skupiny lidí tak musí šetřit na jiných výdajích, například jídle či oblečení,” uzavírá Korec.
Související články
- Může společenství vlastníků nabýt do svého vlastnictví nemovitost, která je součástí nebo přiléhá k bytového domu?
- Jak je to s platbou nájemného a poplatků za byt při rozvodu manželů
- Zvažujete koupit byt v paneláku? Sídliště může nabídnout víc, než se na první pohled zdá
- Zákaz podnikání SVJ ve vztahu k ziskům z pronájmů prostor a reklamních ploch
- Při koupi stavební parcely počítejte s odstupovou vzdáleností
- Kdy může pronajímatel vstoupil do pronajatého bytu