28.1.2020 – Zdvojnásobení poplatků na katastru bylo součástí vládního návrhu daňového balíčku. V prosinci ještě svitla naděje, že ke zvýšení poplatků na katastru nedojde, protože Senát zákon zamítl. Sněmovna následně Senát ještě v prosinci přehlasovala a zákon tak platí.
Od 1. ledna 2020 tak došlo k zdvojnásobení poplatků za vklad na katastru nemovitostí z původního 1 000 Kč na dvojnásobek – 2 000 Kč. Co to bude znamenat pro zájemce o vlastní bydlení?
Čeho se zvýšení týká?
Zdvojnásobení poplatku ze současných 1 na 2 tis. Kč se týká vkladů na katastr nemovitostí. Běžný občan nově uhradí více za vklad vlastnického práva (vklad kupní, darovací, směnné smlouvy), za vklad věcného břemene, práva stavby či předkupního práva. Klient s hypotékou si také připlatí za vklad zástavního práva, zákazu zcizení či zatížení (pokud banka tyto instrumenty po klientovi nad rámec zástavního práva požaduje). V praxi jsou však naštěstí součástí jedné zástavní smlouvy, tedy jednoho návrhu na vklad a jednoho poplatku.
Vkladem se zapisuje také změna či zánik uvedených práv. V praxi to znamená, že občan uhradí vyšší poplatek např. za vklad dohody o zrušení věcného břemene nebo kvitance banky potvrzující zánik zástavního práva po splacení hypotéky.
Pro úplnost, zákon zdvojnásobil také maximální výši poplatku za podání více návrhů na vklad současně na 20 000 Kč. Došlo také ke zdvojnásobení poplatku za přijatí úplného znění prohlášení o rozdělení domu na bytové jednotky do sbírky listin a dohody spoluvlastníků o správě nemovité věci z 500 Kč na 1 000 Kč.
Odkdy dochází ke zvýšení poplatku?
Zvýšení poplatku se týká návrhů na vklad podaných počínaje 1. lednem 2020. Pokud měl klient kupní smlouvu uzavřenu již v roce 2019, záleží na tom, kdy byl návrh na vklad kupní smlouvy podán. Pokud to klient stihl do konce roku 2019, hradí poplatek 1 tis. Kč, i když katastrální úřad o vkladu do 1. ledna 2020 nerozhodl. Pokud návrh na vklad podává až v roce 2020, uhradí již 2 000 Kč.
O kolik zaplatím víc při pořizování hypotéky nebo refinancování?
V souvislosti s vyřízením úvěru na bydlení musí klient nově počítat s 2 000 Kč navíc. 2 000 Kč klient zaplatí za “zavkladování” zástavního práva k nemovitosti ve prospěch banky a další 2 000 za vklad vlastnického práva ke kupované nemovitosti. Dříve by tato operace vyšla na 2 000 Kč, nyní je to 4 000 Kč.
Refinancování bude také o 2 000 Kč dražší, protože musí navíc dojít k výmazu zástavního práva původní banky, který se rovněž provádí vkladem. Na 6 000 Kč se vyšplhají náklady na katastru při koupi zastavené nemovitosti, v tomto případě budou celkové náklady na vklad činit 6 000 Kč oproti původním 3 000 Kč. Zavkladovávat se bude kupní smlouva, zástavní smlouva nové banky a výmaz zástavního práva váznoucího na kupované nemovitosti.
Zdražení se dotkne i stávajících klientů. Po splacení hypotéky má samozřejmě klient zájem o výmaz zástavního práva, k tomu mu banka vystaví potvrzení, k výmazu je však i v tomto případě nutný vklad na katastru a úhrada poplatku.
Proč došlo k nárůstu poplatku?
Vláda tuto změnu obhajuje inflací a vyšší administrativní náročností při správě a ochraně nemovitostí. Naposledy se výše poplatku měnila v roce 2012 z 500 na 1000 Kč. Na příští rok se počítá s tím, že příjmy z výběru tohoto poplatku vzrostou o 695 milionů korun.
Má zvýšení poplatku smysl?
S ohledem na stávající nedostupnost bydlení bychom očekávali, že stát bude přemýšlet, jak vlastní bydlení lidem usnadnit a náklady na jeho pořízení redukovat. Zvýšení poplatku za vklad od katastru je však pravým opakem. Jedná se o paušální poplatek, který může být významný u osob s nižšími příjmy, nízkou kupní cenou a úvěrem, a samozřejmě nevýznamný u osob s nadstandardními příjmy či obraty.
“S pořízením nemovitosti je spojena celá řada vedlejších nákladů a zvýšení poplatku za vklad tuto náročnost bohužel ještě navýší. S digitalizací státní správy bych spíše očekával snižování podobných poplatků a ne jejich zvyšování” říká Libor Ostatek, ředitel makléřské společnosti Golem Finance, která se specializuje na financování bydlení.
