11.11.2020 – Pasivní dům je prostě passé. Jiný už nepostavíte, jak jsme před časem psali. Avšak projektantům a ekologům to stále nestačí. Novým trendem se stávají aktivní domy. Díky svým technologiím jsou energeticky soběstačné, a dokonce vyrábějí energii navíc.
Běžná novostavba rodinného domu spotřebuje 80-140 kWh/m2. Náklady na vytápění se stále pohybují v řádech desetitisíců. A i když se stavějí stále úspornější budovy, stejně je spotřeba energie na jejich provoz podle odborníků o 40 % vyšší, než by mohla být. Přitom nízkoenergetické domy spotřebují průměrně 50 kWh/m2 ročně. U pasivních domů je to 15 kWh/m2 ročně.
Nulový dům
Ideální je mít alespoň nulový dům, kde většinu spotřeby energie pokryje zařízení na její výrobu. Měrná potřeba tepla na vytápění je v nulovém domě menší než 5 kWh/m2 za rok. Tento typ domu produkuje energii například prostřednictvím fotovoltaického sysu či kogenerační jednotkou, která využívá odpadní teplo pro vytápění a ohřev pitné vody a její celková účinnost oproti oddělené výrobě elektřiny a tepla je dvojnásobná.
Dům také využívá solárních tepelných zisků, především slunečního záření přes okna, a vnitřních tepelných zisků (energie vydávaná osobami a přístroji v domě). Dům tohoto typu však musí být precizně provedený a některé stavební firmy si na něj prostě netroufají. Každý detail stavby musí být perfektní. Nutná je také vynikající tepelná izolace, kvalitní okna a dveře, vzduchotěsnost a řízená výměna vzduchu (rekuperace).
Aktivní dům vyrobí víc energie, než spotřebuje
Aktivnímu domu se také říká plusový. Jeho energetická náročnost je velmi nízká (měrná potřeba tepla na vytápění je 0 kWh/m2 za rok), protože je vybaven vlastními energetickými zdroji, které vyrábějí více energie, než provoz domu potřebuje.
Filozofií aktivního domu je nezanechat po sobě žádnou uhlíkovou stopu. Emise CO2 by měly být nulové. Proto se velmi dbá na kvalitu použitých materiálů a využití dostupných obnovitelných zdrojů energie. Domy se často provádějí jako dřevostavby. V maximální míře se využívá sluneční energie, a to i pro velké prosklené plochy, které nejenže přivádějí do interiéru hodně světla, ale také výborně tepelně izolují a pasivní solární zisky se pak mohou využít k zahřátí interiéru.
Aktivní stavby v ČR
První aktivní dům byl postaven v roce 2009 v Dánsku, které je od té doby na evropském kontinentu průkopníkem. Mimo rodinných domů tam v aktivním standardu vznikla například mateřská škola či administrativní budova.
Aktivní domy se začínají objevovat také v České republice. Již v roce 2013 vyhrál projekt energeticky aktivního domu v Plzni-Bolevci kategorii Kutil prestižní soutěže E.ON Energy Globe Award ČR. Kategorie zastřešuje projekty z oblasti ekologie, úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů. Dům má celkovou roční spotřebu elektřiny od 6 000 do 7 000 kilowatthodin. Spotřeba zahrnuje vytápění, přípravu teplé vody, větrání, chlazení, osvětlení, i zásuvkovou spotřebu. V závislosti na počasí a intenzitě slunečního svitu však dokáže vyrobit až o 50 % více energie, než sám spotřebuje.
Velmi zajímavý plusový dům, oceněný také v soutěži E.ON Energy Globe Award ČR, vznikl v roce 2015 v Brně v městské části Komín v proluce široké pouhých 5,5 metru. Dům je rozdělen na dva byty pro 2 a 4 osoby, z nichž jeden využívá investor – mladá rodina, a druhý je v pronájmu. Pronájmem a zisky z aktivního domu rodina splácí hypotéku. Dům je osazen fotovoltaickou elektrárnou, větrací jednotkou s rekuperací a pro splachování a praní využívá dešťovou vodu.
Bydlení v aktivním domě přináší nejen úsporu energie, ale také zisk z jejího přebytku. Navíc jsou však tyto domy ekologické, světlé, s optimálním vnitřním klimatem. Bydlení v nich může přinést řadu pozitiv.
?
Nízkoenergetický rodinný dům. Od roku 2020 jiný nepostavíte
?
Jaký je rozdíl mezi pasivním a nízkoenergetickým domem?
?
Stavba pasivního domu vyžaduje precizní návrh
?
Proč je dobré znát energetickou náročnost nemovitosti
?
Jak vysoké lze získat dotace na nízkoenergetické byty a rodinné domy?
