9.12.2020 – Dne 29. září 2020 Poslanecká sněmovna schválila vládní novelu takzvaného liniového zákona, která má urychlit přípravu výstavby dálnic a další infrastruktury. Státu má mimo jiné usnadnit získávání pozemků vyvlastněním. Předlohu o tři dny později podepsal prezident Miloš Zeman.
Co je to vyvlastnění a kdy je možné k němu přistoupit
Znamená to odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku či stavbě. Jde o značný zásah do základního práva vlastnit majetek, proto zákon stanovuje přísné podmínky, za jakých k vyvlastnění může dojít. Především je to tehdy, když veřejný zájem na realizaci určitého záměru převažuje nad zájmem soukromým.
Vyvlastnění je možné pouze pro určité účely, které jsou vymezeny ve zvláštních zákonech, zejména ve stavebním zákoně. Jde např. o veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury či stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu. Možnosti vyvlastnění dávají i zákony o ochraně přírody a krajiny, vodní zákon, zákon o geologických pracích, o památkové péči a další.
U vyvlastnění se musí uplatňovat princip přiměřenosti. Znamená, že vyvlastnění je možné provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění. Postačí-li tedy vlastnické právo omezit zřízením věcného břemena, není možné pozemek vyvlastnit. To se může stát například při rozvodu telekomunikačních nebo jiných sítí a podobně.
Vyvlastnění pouze tehdy, když vlastnické právo nelze získat jinak
Přednost před vyvlastněním má vždy dosažení dohody. Až pokud se smlouvu o získání práv k pozemku či stavbě nepodařilo uzavřít, je takový postup přípustný.
Vyvlastňovací řízení dosud probíhalo zvlášť a bylo zahajováno na žádost vyvlastnitele, tedy toho, kdo o vyvlastnění žádá. Orgán, který řízení vede, se nazývá vyvlastňovací úřad a je to obecní úřad obce s rozšířenou působností. Podle dosavadních právních předpisů však nebyla na rozhodnutí o vyvlastnění stanovena konkrétní lhůta, a tak se taková řízení často “táhla” mnoho let. To se má změnit.
Polská metoda výstavby a dané lhůty pro rozhodnutí
Poslanci schválili v novele zákona takzvanou polskou metodu výstavby. Ta umožní urychlit získání majetkových práv, která se nepodařilo zajistit dohodou s vlastníkem před zahájením stavebního nebo sloučeného řízení. Polský model umožní investorům podat žádost o vydání stavebního povolení či společného povolení zároveň s žádostí o vyvlastnění pozemků nezajištěných dohodou s vlastníky. O vyvlastnění pak stavební úřad rozhodne samostatným výrokem v rámci stavebního povolení, resp. sloučeného rozhodnutí.
Sněmovna také novelou schválila konkrétní lhůty pro vydání rozhodnutí. Úřady budou mít 60 dní od zahájení vyvlastňovacího procesu na stanovení ústního jednání s dotčenými majiteli pozemků, po kterém bude následovat 30denní lhůta pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění.
Právo na náhradu za vyvlastnění
Cena pozemku či stavby se určuje vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni, kdy byla podána žádost o vyvlastnění. Náhrada se stanoví na základě znaleckého posudku a jde o tzv. cenu obvyklou, neboli tržní, pokud není zjištěná cena vyšší. To platilo dosud.
Díky podpisu novely zákona prezidentem, bude moci v případě výkupu stavebních pozemků a staveb vlastník dostat až jedenapůlnásobek takto stanovené ceny. Vlastník by měl obdržet náhradu do 60 dnů od právní moci rozhodnutí.
“Ať už se pozemky pro strategické stavby vykupují nebo vyvlastňují, stejně k tomu podle zákona dříve či později dojde. Problémem je prostor pro zbytečné spekulování a oddalování, čemuž se chceme vyhnout. Přitom nikoho nepřipravíme ani o korunu,” říká k novele ministr dopravy Karel Havlíček.
?
Vyvlastněním můžete přijít o nemovitost. Jak tomu zabránit?
?
Nemovitosti se kvůli těžbě nerostných surovin nebudou vyvlastňovat. Rozhodl tak Ústavní soud
?
Zemědělská půda jako investice. Vyplatí se?
?
Kde zjistit ekologická rizika při koupi pozemku?
?
Kupujete stavební pozemek? Prověřte si, zda je opravdu stavební
