9.5.2022 – Statistické údaje jednoznačně dokládají, že požáry v soukromých domácnostech mají vůbec nejtragičtější následky. Každý rok při nich zemřou desítky lidí, zraněny jsou další stovky osob a způsobené škody dosahují stamilionů korun.
Drobné nehody mohou mít velké následky
Na požárech v domácnosti má největší podíl lidská neopatrnost. Mezi nejčastější příčiny požárů patří nedbalost při kouření nebo zacházení s otevřeným ohněm, nedodržování bezpečnostních pravidel při vytápění, zanedbání údržby, špatně instalované spotřebiče a podobná přehlédnutí. Nebezpečí přitom často plyne i z běžných činností, jako jsou dětské hry, vaření, žehlení, kutilství apod.
Vysoký počet požárů v objektech pro bydlení obecně souvisí s tím, že se lidé cítí doma v bezpečí a podceňují drobné nehody, byť i ty mohou vést ke vzniku požáru. O tom, zda se z vaší domácnosti během chvíle stane zakouřená a rozžhavená smrtící past, rozhodujete právě vy. Také tím, zda budete respektovat zákonné normy, či si při převzetí nového bytu či nákupu nemovitosti pohlídáte, zda je v souladu s platnými požárními předpisy.
V každém bytě a domě musí být detektor požáru
Vyhláška O technických podmínkách požární ochrany staveb (23/2008 Sb.) a její novely specifikují, které stavby musí být vybaveny elektrickou požární signalizací, které autonomní detekcí a signalizací, či požárními hlásiči.
Každý rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce požáru a signalizace. Toto zařízení – laicky požární hlásič – včas detekuje vznikající požár a akustickým signálem na něj upozorní. Pokud se tak stane, mají lidé mnohem větší šanci situaci včas vyřešit – zavolat hasiče, případně opustit ohrožený prostor.
Zařízení musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu nebo u mezonetových bytů a rodinných domů s více byty v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. Jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2, musí být umístěno další zařízení v jiné vhodné části bytu. V bytovém domě musí být zařízením autonomní detekce a signalizace vybaven každý byt. A opět v případě podlahové plochy větší než 150 m2 musí být v bytě umístěna zařízení dvě.
Přísnější podmínky jsou samozřejmě pro ubytovací zařízení, kulturní a zdravotnické zařízení či podnikatelské provozy.
Jak dále chránit svou nemovitost před požárem
Kromě autonomního hlásiče požáru můžete nemovitost vybavit také detektorem úniku oxidu uhelnatého a hořlavých a nebezpečných plynů. A samozřejmě je vhodné mít k dispozici prostředky pro hašení, například přenosný hasicí přístroj nebo hasicí sprej.
Hasicí spreje je možné použít pro bezpečnou likvidaci začínajících požárů. Jejich výhodou je, že jsou vhodné pro likvidaci všech požárů, od třídy A (dřevo, papír, sláma, uhlí, guma, textil, plast), přes B (benzín, nafta, oleje, barvy, alkohol) a F (jedlé oleje a tuky) až po třídu E (elektrické zařízení pod napětím).
Dodržovat základní bezpečnostní pravidla a přijmout opatření, která omezují riziko vzniku požáru v domácnosti, ale nestačí. Každý vlastník objektu by měl zároveň pečovat také o řádný technický stav stavby včetně technických zařízení, komínů a elektrických spotřebičů, ale také o volné únikové cesty, kdyby přece jen k požáru došlo.
Někdy stačí nechat “jen” zapálenou svíčku v kalíšku a už může být oheň opravdu na střeše. Proto se investice do zabezpečení nemovitosti před vznikem požáru zcela jistě vyplatí. Je to ochrana života a zdraví obyvatel domu i jejich majetku. Případný požár dokáže snadno způsobit mnohem větší škody, než jsou stokorunové investice do hlásiče požáru a hasicího přístroje.
