6.1.2023 – První spolkový dům by mohl vzniknout v Brně u Zábrdovického mostu na městském pozemku. Brněnská radnice hodlá vyzkoušet nový koncept bydlení, který je již běžný v některých zemích západní Evropy.
Radní v lednu loňského roku schválili záměr realizovat pilotní projekt spolkového bydlení, který by skupině aktivních občanů sdružených ve spolku umožnil vybudovat za předem určených podmínek bytový dům na městském pozemku. 5. dubna 2022 pak zastupitelé odhlasovali konkrétní soutěžní podmínky pro první spolkový dům.
Jak to funguje
Tzv. “baugruppe“, jak se nazývá tento model bytové výstavby v německy mluvících zemích, znamená, že si skupina občanů sama vybuduje bytový dům. Město vytipuje vhodný pozemek a nabídne ho k výstavbě. Lidé se sdruží ve spolek a vytvoří projekt. Město následně jeden z projektů vybere a spolku umožní, aby na městském pozemku postavil navržený dům. Financování stavby i následného provozu domu je plně zodpovědností spolku. Po 99 letech budou vlastnické vztahy vyřešeny v souladu se zákonem.
“Zatímco u družstevního bydlení, kde město poskytne nejen pozemek, ale zajistí projekt, včetně všech povolení, tak u baugruppe město poskytuje jen pozemek, na kterém zřídí pro spolek právo stavby, a spolek si budovu sám vyprojektuje a postaví. To je také důvod, proč zatímco pro družstevní výstavbu chystá město v šesti lokalitách masivní výstavbu, tak baugruppe zatím rozjíždíme v pilotním projektu jen na jedné lokalitě. Chceme zjistit zájem Brňáků o takovou formu výstavby. Pokud bude zájem, tak není problém tímto modelem rozjet výstavbu i v dalších lokalitách,” vysvětlil náměstek pro bydlení Jiří Oliva.
První spolkový dům by takto mohl vzniknout v proluce Cejl 123. Na tomto pozemku mohou po změně územního plánu vzniknout byty o čisté podlahové ploše 535,5 metrů čtverečních. Například kombinace šesti pětatřicetimetrových garsonek a šesti padesátimetrových 2+kk.
Také Praha chystá spolkové projekty
Pro pilotní projekty spolkového bydlení je v Praze podle Petra Hlaváčka, náměstka pro územní rozvoj hlavního města Prahy, vytipováno osm až deset pozemků. “Myslíme tím menší pozemky. Ty větší bychom rádi zastavěli jako město nebo poskytli stavebním družstvům,” řekl Hlaváček. “Když se podíváte na německé příklady, často jde o pozemky, se kterými si nikdo nevěděl rady. Vyžadovaly větší fištron a vyšší osobní nasazení,” řekl s tím, že pak vznikají unikátní stavby.
Praha již vstoupila také v jednání s Komerční bankou, která by mohla vyvinout speciální model financování pro tento typ stavby, který by spojil přednosti klasického projektového financování a hypotečního úvěru. Úvěr má mít splatnost až čtyřicet let a nízké sazby. “Takový produkt zatím na trhu není a pro financování spolkového bydlení je obrovským přínosem, protože projekt významně zlevňuje,” vysvětlil k tomu předseda magistrátního výboru pro bydlení Pavel Zelenka.
V Německu se nyní vyskytuje mezi 4 000 až 5 000 takovýchto projektů, následuje Dánsko či Rakousko. Dle studie zadané městem Vídeň lze ušetřit až 25 % nákladů oproti projektům realizovaným developerem. Ten musí pokrýt výrobní režii, správní režii a svou marži. Jeho cena však zároveň odráží poptávku na trhu, a tak může být ještě vyšší, což v případě projektu baugruppe odpadá.
