Spolkový dům jako nový typ bydlení se prosazuje i v Česku

RadnĂ­ v lednu loĹskĂ©ho roku schválili zámÄ›r realizovat pilotnĂ­ projekt spolkovĂ©ho bydlenĂ­, kterĂ˝ by skupinÄ› aktivnĂ­ch obÄŤanĹŻ sdruĹľenĂ˝ch ve spolku umoĹľnil vybudovat za pĹ™edem urÄŤenĂ˝ch podmĂ­nek bytovĂ˝ dĹŻm na mÄ›stskĂ©m pozemku. 5. dubna 2022 pak zastupitelĂ© odhlasovali konkrĂ©tnĂ­ soutěžnĂ­ podmĂ­nky pro prvnĂ­ spolkovĂ˝ dĹŻm.

Jak to funguje

Tzv. “baugruppe“, jak se nazĂ˝vá tento model bytovĂ© vĂ˝stavby v nÄ›mecky mluvĂ­cĂ­ch zemĂ­ch, znamená, Ĺľe si skupina obÄŤanĹŻ sama vybuduje bytovĂ˝ dĹŻm. MÄ›sto vytipuje vhodnĂ˝ pozemek a nabĂ­dne ho k vĂ˝stavbÄ›. LidĂ© se sdruží ve spolek a vytvoří projekt. MÄ›sto následnÄ› jeden z projektĹŻ vybere a spolku umoĹľnĂ­, aby na mÄ›stskĂ©m pozemku postavil navrĹľenĂ˝ dĹŻm. FinancovánĂ­ stavby i následnĂ©ho provozu domu je plnÄ› zodpovÄ›dnostĂ­ spolku. Po 99 letech budou vlastnickĂ© vztahy vyĹ™ešeny v souladu se zákonem.

“ZatĂ­mco u druĹľstevnĂ­ho bydlenĂ­, kde mÄ›sto poskytne nejen pozemek, ale zajistĂ­ projekt, vÄŤetnÄ› všech povolenĂ­, tak u baugruppe mÄ›sto poskytuje jen pozemek, na kterĂ©m zřídĂ­ pro spolek právo stavby, a spolek si budovu sám vyprojektuje a postavĂ­. To je takĂ© dĹŻvod, proÄŤ zatĂ­mco pro druĹľstevnĂ­ vĂ˝stavbu chystá mÄ›sto v šesti lokalitách masivnĂ­ vĂ˝stavbu, tak baugruppe zatĂ­m rozjĂ­ĹľdĂ­me v pilotnĂ­m projektu jen na jednĂ© lokalitÄ›. Chceme zjistit zájem BrĹákĹŻ o takovou formu vĂ˝stavby. Pokud bude zájem, tak nenĂ­ problĂ©m tĂ­mto modelem rozjet vĂ˝stavbu i v dalších lokalitách,” vysvÄ›tlil námÄ›stek pro bydlenĂ­ Jiří Oliva.

První spolkový dům by takto mohl vzniknout v proluce Cejl 123. Na tomto pozemku mohou po změně územního plánu vzniknout byty o čisté podlahové ploše 535,5 metrů čtverečních. Například kombinace šesti pětatřicetimetrových garsonek a šesti padesátimetrových 2+kk.

Také Praha chystá spolkové projekty

Pro pilotnĂ­ projekty spolkovĂ©ho bydlenĂ­ je v Praze podle Petra Hlaváčka, námÄ›stka pro ĂşzemnĂ­ rozvoj hlavnĂ­ho mÄ›sta Prahy, vytipováno osm aĹľ deset pozemkĹŻ. “MyslĂ­me tĂ­m menší pozemky. Ty vÄ›tší bychom rádi zastavÄ›li jako mÄ›sto nebo poskytli stavebnĂ­m druĹľstvĹŻm,” Ĺ™ekl Hlaváček. “KdyĹľ se podĂ­váte na nÄ›meckĂ© příklady, ÄŤasto jde o pozemky, se kterĂ˝mi si nikdo nevÄ›dÄ›l rady. VyĹľadovaly vÄ›tší fištron a vyšší osobnĂ­ nasazenĂ­,” Ĺ™ekl s tĂ­m, Ĺľe pak vznikajĂ­ unikátnĂ­ stavby.

Praha jiĹľ vstoupila takĂ© v jednánĂ­ s KomerÄŤnĂ­ bankou, která by mohla vyvinout speciálnĂ­ model financovánĂ­ pro tento typ stavby, kterĂ˝ by spojil pĹ™ednosti klasickĂ©ho projektovĂ©ho financovánĂ­ a hypoteÄŤnĂ­ho ĂşvÄ›ru. ĂšvÄ›r má mĂ­t splatnost aĹľ ÄŤtyĹ™icet let a nĂ­zkĂ© sazby. “TakovĂ˝ produkt zatĂ­m na trhu nenĂ­ a pro financovánĂ­ spolkovĂ©ho bydlenĂ­ je obrovskĂ˝m přínosem, protoĹľe projekt vĂ˝znamnÄ› zlevĹuje,” vysvÄ›tlil k tomu pĹ™edseda magistrátnĂ­ho vĂ˝boru pro bydlenĂ­ Pavel Zelenka.

V Německu se nyní vyskytuje mezi 4 000 až 5 000 takovýchto projektů, následuje Dánsko či Rakousko. Dle studie zadané městem VídeŠlze ušetřit až 25 % nákladů oproti projektům realizovaným developerem. Ten musí pokrýt výrobní režii, správní režii a svou marži. Jeho cena však zároveŠodráží poptávku na trhu, a tak může být ještě vyšší, což v případě projektu baugruppe odpadá.