6.2.2023 – Provoz domu a domácnosti je nezanedbatelnou položkou fungující na prvním místě rodinného rozpočtu. Proto již od začátku je nutné myslet, jakými způsoby vyřešit energie, aby dům byl ne-li energeticky soběstačný, tak alespoň co nejvíce úsporný. Co je v novém domě samozřejmostí, může navíc využít i starší dům.
Pro nový dům projektanti počítají automaticky s tím, že musí být energeticky úsporný a navrhnou potřebná řešení jako součást projektu. Ale i u staršího domu, i když je zateplený, lze stále využívat další možnosti, jak ušetřit.
Jedním ze způsobů je instalace domácí fotovoltaické elektrárny propojené s distribuční soustavou, a také třeba využívající virtuální baterii. Toto inovativní řešení totiž umožňuje neztrácet energii tím, že ji pošlete do sítě, ale že si ji uložíte na “horší časy”.
Jak fotovoltaické elektrátny fungují
Fotovoltaické elektrárny mohou fungovat jako ostrovní sysy, jinými slovy nepotřebují připojení do centrální distribuční sítě. Ale samozřejmě do ní mohou být připojeny a dodávat do sítě elektřinu. Což se dle mínění energetiků ale v současné době nevyplatí a je lepší spotřebovat všechnu elektřinu doma.
To umožní hybridní fotovoltaická elektrárna, kdy je dům sice připojen k elektrické distribuční síti, ale solární elektrárna je od ní technicky oddělena, aby se všechna doma vyrobená elektřina také doma spotřebovala. K tomu poslouží akumulátory, do které se elektřina uloží. Čím vyšší bude jejich kapacita, tím lépe.
Jako úložiště je také možné využít tzv. virtuální baterii, kterou nabízejí někteří dodavatelé elektřiny. Jakmile se spotřeba domácnosti zvýší, využije se nejprve elektřina z virtuální baterie, a následně se používá elektřina vyráběná solární elektrárnou, případně dodávaná distribuční soustavou. Za virtuální baterii se sice platí měsíční poplatky, ale jsou řádově v desítkách korun, takže stále takto uložená elektřina je stále levnější než její odběr ze sítě.
Vyplatí se to?
Kolik elektřiny fotovoltaika vyrobí, záleží na řadě faktorů. Především rozhoduje dlouhodobé podnebí a aktuální počasí. Samozřejmě záleží také na výkonu fotovoltaické elektrárny, její velikosti a orientaci vůči světovým stranám.
Podle Michala Galdy ze společnosti Elektro-Flexi se aktuálně nejčastěji instalují panely o výkonu 400-500W. “Panel s výkonem 500W má rozměr cca 2100 mm x 1100 mm. Tedy cca 2,38 m2 až 2,50 m2 na 1 solární panel. To znamená, že 2 panely odpovídají jedné instalované kilowatthodině. Pokud tedy chceme získat např. 4kWp musíme počítat s plochou panelů 20 m2. U výkonu 10kWp je to ale již cca 50 m2.” Na trhu jsou ovšem i panely s nižším, například polovičním výkonem. V tomto to ovšem znamená mít k dispozici mnohem větší instalační plochu, kterou nemusí nabízet každá střecha.
Výstavba vlastní fotovoltaické elektrárny se stále pohybuje v řádech statisíců korun. Je tedy velmi důležité vše pečlivě propočítat a poradit se s odborníky s mnohaletou zkušeností, abyste neudělali chybu, která vás může přijít draho.
