Vyúčtování služeb musí být doručeno do konce měsíce

Vlastník bytu hradí náklady a služby spojené s užíváním bytu. Pokud byt pronajímá, hradí část těchto poplatků nájemce. Ten hradí především: vytápění a dodávku teplé vody, pokud je dům napojen na centrální vytápění, osvětlení a úklid společných prostor v domě, dodávku pitné vody, odvod odpadních vod kanalizacemi, užívání výtahu, kontrolu a čistění komínů, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, odvoz odpadu, případně další služby, sjednané v nájemní smlouvě.

Vlastník, resp. pronajímatel, dále hradí poplatky, které se nevyúčtovávají. Patří mezi ně úhrady do fondu oprav, rozhlasové a televizní poplatky, pojištění domu a bytu, odměna statutárních orgánů, a v případě družstevního bytu splátky anuity.

Jak a kdy se vyúčtování provádí

Veškeré poskytované služby spojené s nájmem musí být uvedeny v nájemní smlouvě. Tam musí být také stanoveno, jak se tyto služby vyúčtovávají, a ke kterému datu. Většinou to bývá účetní období, tj. kalendářní rok. Jinak to bude, pokud nájemník či vlastník neužíval či nevlastnil byt po celý rok. V tom případě se u služeb, které nejsou měřitelné (jako je například voda a topení osazené měřidly), stanoví koeficient podle počtu měsíců, které byt obýval.

Vyúčtování za kalendářní rok musí být vlastníkovi, resp. nájemci, doručeno do čtyř měsíců po konci zúčtovacího období. Když nájemce s čímkoli ve vyúčtování nesouhlasí, musí pronajímateli předložit své námitky nejpozději do třiceti dnů od doručení vyúčtování. Ovšem má také právo vyžádat si nejprve podklady, které byly při vyúčtování použity. K nim patří mj. faktury od dodavatelů služeb, stanovená výše záloh, způsob rozúčtování a podobně. Všechny doklady si může vlastník okopírovat a následně své vyúčtování reklamovat. Pronajímatel má na vyřízení námitek třicet dnů ode dne, kdy je od nájemce obdržel.

Jestliže je vyúčtování v pořádku, musí nájemce či vlastník bytu do čtyř měsíců uhradit nedoplatek, nebo dostat zpět přeplatek.

Jak se vyúčtování doručuje

Nemalé problémy často způsobuje, že někteří vlastníci či nájemníci hlásí, že vyúčtování neobdrželi. Zákon pouze konstatuje, že vyúčtování musí být řádně doručeno. Nicméně v případě nedoplatku je třeba, aby kvůli pozdní úhradě a následnému vymáhání úroků z prodlení či pokuty bylo prokazatelné, že vlastník vyúčtování obdržel.

Za prokazatelnou formu doručení se dá považovat osobní doručení proti podpisu či doručení doporučeným dopisem, což je ovšem v případě velkých společenství finančně náročné. SVJ si může ve stanovách zvolit další způsob doručování, například elektronicky prostřednictvím e-mailu či datové schránky.

Jestliže poskytovatel služeb (pronajímatel, společenství vlastníků jednotek) nesplní svoji povinnost doručit včas vyúčtování, nebo neumožní příjemci služeb na vyžádání nahlédnout do podkladů k vyúčtování, je povinen zaplatit druhé straně pokutu. Pokuta činí ze zákona 50 Kč za den, ale může být dohodnuta i nižší (§ 13 zákona č. 67/2013 Sb.).

Vyúčtování služeb musí být doručeno vždy do konce dubna.