Jaké jsou možnosti pronájmu služebního bytu

Služební byty bývají většinou ve vlastnictví firem, ale také obcí, či dokonce státu. Druhou možností je, aby si daný subjekt, který potřebuje služební byty pro své zaměstnance, takový byt nebo i bytový dům pronajal.

Služební byt bývá často bývá poskytován jako forma zaměstnaneckého benefitu, například učitelům, lékařům, příslušníkům ozbrojených složek, a to většinou obcemi a městy. Firemní služební byty jsou často pronajímány manažerům, které firma pošle na dlouhodobý výkon práce mimo jejich dosavadní působiště či bydliště.

Pronájem služebního bytu je zanesen v občanském zákoníku a pravidla jeho používání stanovují § 2297 a 2299.

Od běžného nájemního vztahu se nájem služebního bytu v lecčems liší. Běžná práva a povinnosti jsou v podstatě shodná s klasickým nájemním vztahem. Je to například úhrada nájemného a poplatků za služby, běžná údržba bytu nájemcem a podobně.

Nájemce zde mĹŻĹľe mĂ­t i vĂ˝hodu – například mĹŻĹľe zĂ­skat pronájem bytu za zvĂ˝hodnÄ›nou cenu, ÄŤi dokonce zdarma jako speciálnĂ­ benefit. Pomineme-li daĹovĂ© záleĹľitosti, je pochopitelnĂ©, Ĺľe za tento benefit musĂ­ nájemce zase nÄ›co „odvĂ©st“ svĂ©mu pronajĂ­mateli, resp. zamÄ›stnavateli.

Občanský zákoník dokonce výslovně stanoví, že „práva nájemce služebního bytu mohou být omezena“. Zákon nespecifikuje jak, avšak lze si představit, že například v případě bydlení ve školní budově nebude moci správce chovat domácí zvířectvo či podobně. Také skončení nájmu služebního bytu se liší od ukončení běžného nájemního vztahu.

U běžného nájmu je nájemce zákonem dostatečně chráněn. Pronajímatel má pouze několik konkrétních důvodů, kdy může dát nájemci výpověď.

Pokud nájemce neporuší nájemní smlouvu, jsou to pouze tyto: pronajímatel potřebuje byt pro svou potřebu, a to z důvodu rozvodu manželství nebo jej potřebují blízcí příbuzní, nájemce byl odsouzen pro úmyslný trestný čin, který spáchal vůči pronajímateli, členovi jeho domácnosti nebo jiné osobě, která bydlí v domě, či se spáchání činu vztahovalo na cizí majetek, který se nachází v dané nemovitosti.

Poslední možností je nutnost vyklizení bytu, protože nebude možné jej dále používat – například z důvodů velké rekonstrukce nemovitosti apod. Výpovědní doba je vždy tříměsíční. U služebního bytu je to však jinak.

Protože nájem služebního bytu souvisí s výkonem práce, je důvodem pro skončení nájmu ukončení pracovního poměru. Nájem tak skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nájemce přestal vykonávat dohodnutou práci. Jedinou výjimkou je, pokud nájemce přestal vykonávat práci kvůli svému věku či zdravotnímu stavu.

Ve služebním bytě v těchto případech může bydlet ještě po následující dva roky. Nájem končí také úmrtím nájemce – resp. zaměstnance. Také v tomto případě neplatí „klasický“ nájemní vztah, kdy dojde k přechodu nájmu bytu na některou z osob žijící ve společné domácnosti. Tyto osoby mohou nadále bydlet ve služebním bytě jen do doby, než je majitel vyzve k odstěhování. Po této výzvě mají tři měsíce na vyklizení bytu.

Nespornými výhodami služebního bytu jsou tedy snížené náklady na bydlení, zkrácení doby dojíždění do zaměstnání, i větší flexibilita během pracovní doby (nemusí být například problém dojít si domu na oběd apod.). Nevýhodou je bezesporu fakt, že ukončením pracovního poměru končí i nájem služebního bytu. Dalším negativním faktorem může být potenciální nedostatek soukromí. Zvláště pokud zaměstnanec bydlí přímo v objektu, v němž také pracuje, nebo bydlí v domě i další zaměstnanci.

Pro zaměstnavatele může být služební byt dobrým nástrojem pro získání a udržení talentovaných zaměstnanců, či zaměstnanců v oborech, které se řadí k potřebným z hlediska celospolečenského, jako jsou učitelé, hasiči, policisté. Obce a města tuto formu pobídky využívají mnoho let, ale vrací se k ní také soukromé firmy, zvláště v menších městech či obcích, aby tam přitáhly a udržely kvalifikované pracovní síly.