Dvě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu poukázala na nedostatky pražských úřadů v procesu schvalování umístění stavby Masaryk Centre 1 u Masarykova nádraží v Praze. Tuto stavbu navrhli architekti z ateliéru Zahy Hadid na zakázku společnosti Penta.
Chyba úřadů při povolování budov architektů Zahy Hadid, zejména stavby Masaryk Centre 1 v Praze, nastoluje otázku účinnosti a transparentnosti procesů povolování staveb. I když stavba je již dokončena a změna není možná, Nejvyšší správní soud vyhověl žalobě organizace Arnika a potvrdil, že jak stavební úřad Prahy 1, tak magistrát chybovaly. Oba úřady dostatečně neprošetřily, zda měl záměr procházet posouzením vlivu na životní prostředí (EIA) či nikoli, a tím také potenciálně umožnit účast občanských organizací v procesu povolování stavby.
„Rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí stavebního úřadu jsou nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů ohledně závěru, že záměr nepodléhá (neměl podléhat) přinejmenším zjišťovacímu řízení, potažmo následně posouzení vlivů záměru na životní prostředí,“ stojí v jednom z rozsudků NSS.
Anna Vinklářová z Arniky situaci komentuje takto: „Navzdory tomu, že nám soud dal za pravdu, na postavené stavbě už nic nezměníme. Bývali jsme mohli bojovat za to, aby budova nebyla tak objemná a bylo v místě víc zeleně. Budova ale už stojí a Penta lokalitu vytěžila na maximum. Je zřejmé, že úřady šly Pentě na ruku – jen nevíme, jestli záměrně. Centrum města se stalo kořistí soukromé společnosti s kontroverzní pověstí a rozsudek soudu se v této chvíli bohužel stává pouhým akademickým cvičením. Naštěstí náš rozsudek mohou jako precedent využít další spolky a v obdobných případech se nenechat úřady odbýt.“
Společnosti Penta Investments jsme nabídli možnost k vyjádření stanoviska, které jsme však do data vydání neobdrželi.
Vzhledem k tomu, že stavba Masaryk Centre 1 je již hotová, se tedy nyní klade důraz na to, jaká opatření budou přijata, aby se podobné situace neopakovaly v budoucnosti. Nejvyšší správní soud nastolil otázky ohledně automatického posouzení vlivů na životní prostředí a zapojení veřejnosti v případě velkých staveb. Tento rozsudek by mohl posloužit jako precedent pro budoucí projekty a motivovat úřady k větší transparentnosti a respektu k veřejnému mínění.
