Město Brno bylo na rozdíl od mnohých českých a moravských měst od poloviny dvacátého století ušetřeno výrazných ničivých povodní. Na základě událostí v roce 1997, které zasáhly povodí řeky Moravy, začal jeho správce ve spolupráci s městem Brnem a Jihomoravským krajem chystat materiály k záplavovým územím. V roce 2008 vznikl Generel odvodnění města Brna a následně v roce 2015 navázala studie Přírodě blízkých PPO a revitalizace údolní nivy hlavních brněnských toků, která se stala výchozím materiálem pro návrh PPO ve městě Brně.
Úvod
Na základě identifikace nejvíce ohrožených částí města s vyhodnocením faktorů rizikové analýzy byl vytvořen pořadník prioritních lokalit, které by šly samostatně ochránit. Jako první byla vybrána etapa VII a VIII, která byla zadána formou architektonické soutěže. Realizaci této etapy spustilo město Brno v roce 2022. Jedná se o sys protipovodňových opatření na levém i pravém břehu řeky Svratky od koupaliště Riviera až po historický železniční viadukt Poříčí/Uhelná. Koordinaci PPO dostala na starost Kancelář architekta města Brna, která chystá i další zadávací dokumentace pro výběr zhotovitelů projektové dokumentace dalších etap. Proto na konci roku 2020 připravila veřejnou soutěž na navazující etapu IX, X, XI, jež vyhrálo sdružení společností „SVRATKA, AQUATIS – ŠINDLAR – A PLUS“.
Řešení protipovodňové ochrany
Cílem projektu je navržení přírodě blízkých protipovodňových opatření ve všech stupních PD až po výběr zhotovitele stavby včetně AD v povodňové soutokové oblasti řeky Svratky a Svitavy. Stavba je úzce provázaná s územně povoleným projektem „Přestavba železničního uzlu Brno“. Větší část opatření PPO je plánována na levém i pravém břehu řeky Svratky v úseku od viaduktu Uhelná/Poříčí až k železničnímu mostu přerovské trati. Úsek má délku cca 1,5 km. Zvětšení průtočného profilu řeky Svratky bude dosaženo odtěžením stávající břehové hrany pod ochranou kolmých nábřežních zdí. Budou tak vytvořeny jednak pochozí bermy s chodníky výškově umístěnými 30 cm nad hladinou Q30d a vyšší pojezdné bermy většinou navržené nad hladinou Q1. V prostoru nedokončené železniční polikliniky je projektováno výrazné odtěžení terénu a vytvoření povodňového parku, do kterého povede z protějšího levého břehu nová lávka pro pěší.
Odtěžením stávajícího pravého břehu a ploch včetně polikliniky vzniká nejen významný retenční prostor pro akumulaci zvýšených průtoků za povodní, ale zejména prostor pro revitalizaci koryta Svratky a rekreační využití území s možností přiblížení veřejnosti k hladině vody. Vtok do tohoto prostoru je řešen bočním přelivem zajišťujícím stálé dělení a odběr kolísajících průtoků odkazujícím na historické anastomózní větvení koryta Svratky v této lokalitě. Větvení přechází do nivní tůně, ze které již navazuje meandrující koryto vedoucí povodňovým parkem a zaústěné přes rozšířenou deltu mokřadní tůně zpátky do hlavního koryta Svratky. Prostor povodňového parku je rozdělen do několika výškových úrovní a uvažuje s přirozeným rozlivem zvýšených průtoků do obnovené nivy, která je od hlavního koryta řeky oddělena vyvýšeným ostrovem. Ostrov odklání nejsilnější proud povodňových průtoků do hlavního koryta a zajišťuje klidný průtok vod povodňovým parkem.
Původní lichoběžníkové koryto Svratky bude zpřírodněno a v rámci prostorových možností rozvolněno tak, aby v toku docházelo za nižších průtoků ke střídání hlubších míst – tůní s pomalým prouděním a proudnějšími a mělčími stabilizovanými brodovými úseky. Zároveň budou v konvexních obloucích vytvořeny částečně zaplavované štěrkové lavice zvyšující rozmanitost přírodního koryta.
Povodňový park na Svratce – výtoková část
Horní část úpravy řeky Svratky s povodňovým parkem, přístupovou lávkou a rozšířenými břehy koryta
Na Svitavě bude realizována protipovodňová ochrana pravého břehu od mostu ulice Hladíkova až po železniční most přerovské trati s délkou cca 1,8 km. Hlavní upravovaný úsek je pod ulicí Černovická, kde bude odtěžen pravý břeh a na snížených plochách vytvořen menší povodňový park a pochozí bermy pro občany.
Stávající výrazně technicky upravené a zahloubené lichoběžníkové koryto Svitavy bude upraveno jako koryto Svratky do střídání stabilizovaných brodů a hlubších tůní. V místech rozšíření pravého břehu mezi stávajícími mosty jsou navrženy přístupné ostrovy, kolem kterých se bude tok za běžných průtoků větvit.
Úprava pravého břehu řeky Svitavy do podoby menšího povodňového parku
Díky výraznému zkapacitnění koryta zajistí protipovodňovou ochranu nízké železobetonové zídky s převýšením 50 cm nad návrhový povodňový průtok, hráze nebo navýšený terén s bezpečnostním převýšením 60 cm. V tělese náspu přerovské trati je do doby realizace navazující etapy XIV navrženo zahrazení průjezdů pomocí mobilního hrazení (vodou plnitelné vaky, pytle s pískem) proti průniku zpětného vzdutí povodně Q100 do ochráněného území.
Součástí projektu jsou přeložky inženýrských sítí včetně kmenové stoky A a páteřního vodovodu DN 500 na pravém břehu řeky Svratky v celé délce 1,5 km dlouhého úseku. Na kanalizaci je navržen sys hrazení proti průniku povodňových vod a souběžného přečerpávání vnitřních vod jak mobilními čerpadly o výkonu 200 a 300 l/s, tak čerpadly stacionárními o výkonu 3 × 1000 l/s dodatečně instalovanými do stavebně předpřipraveného prostoru stávající retenční nádrže Jeneweinova.
Vzhledem k plánovanému rozšíření koryta budou ve dvou na sobě navazujících stavebních etapách sejmuty veškeré stávající smíšené stezky pro chodce a cyklisty, které budou nahrazeny převážně sysem oddělených chodníků vedoucích v blízkosti toku a smíšených stezek ve vyvýšené poloze.
Rozšířené koryto Svratky s chodníky a stezkami v blízkosti vodního toku
Závěr
V době, kdy byl příspěvek poprvé přednesen na konferenci Voda Zlín 2023 se projekt nacházel ve fázi získávání vyjádření od dotčených orgánů státní správy a brněnských organizací provozující technickou infrastrukturu. Projekt je úzce koordinován s projektem nového hlavního nádraží v Brně a bude jistě v dalších letech modifikován. Aktuální stav lze sledovat na internetových stránkách Voda v Brně.
