Zdenka Marie Nováková převzala Poctu České komory architektů 2023

Návrhy na udělení Pocty každoročně podává odborná veřejnost včetně členů jednotlivých orgánů České komory architektů. Z nominací pak laureáty vybírá odborná porota, v níž letos zasedli architektka Eva Jiřičná (předsedkyně); architekt, urbanista a laureát Pocty ČKA roku 2022 Petr Hlaváček; krajinářská architektka a členka představenstva ČKA Štěpánka Endrle; umělec, kurátor a děkan Fakulty umění a architektury TU v Liberci Jan Stolín a publicista věnující se propagaci architektury Matěj Šišolák.

Význam všech letošních nominovaných osobností českého architektonického, uměleckého i pedagogického světa dalece přesahuje hranice zmiňovaných oborů a jejich přínos lze vnímat jako celospolečenský. Jak potvrzují i slova poroty: „Rozhodování nebylo vůbec jednoduché. Zdenka Marie Nováková je však významnou osobností v oblasti architektury a výtvarného umění, jež si zaslouží i výjimečné uznání. Její unikátní schopnost syntetizovat architektonickou teorii a praxi jak v tvorbě, tak v pedagogické činnosti představuje vzor akademické i profesní excelence.“

Doc. Ing. arch. Zdenka Marie Nováková, CSc.

(*20. listopadu 1939, Jičín) má za sebou řadu významných architektonických realizací, které zásadně obohatily české i mezinárodní architektonické dědictví. Její projekty, jako například soubor budov Chemapol-Investa v Praze nebo interiér přesunutého gotického chrámu v Mostě, jsou považovány za klíčové příspěvky k moderní architektuře. Tato díla nejen že reflektují hluboké porozumění historickým a kulturním kontextům, ale také představují inovativní přístupy v architektonické tvorbě. Porota zároveň ocenila její propracované návrhy a realizace jak v oblasti interiérové tvorby, tak i navrhování instalací a muzeálních expozicí, jimž se věnovala s mimořádnou péčí a ojedinělým talentem.

Zdenka Nováková má bohaté pedagogické zkušenosti, které začaly již v roce 1966 na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Její dlouholetá pedagogická činnost na Akademii výtvarných umění (v roce 1980 byla habilitována jako vůbec první žena v dějinách AVU) a později na Fakultě stavební ČVUT přispěla k výchově mnoha generací architektů. Její výzkumy a teoretické práce jsou základem pro mnoho současných studií v oblasti interiérového designu a architektonické tvorby. Doc. Nováková v roce 2002 obdržela Cenu Masarykovy akademie umění a Evropskou medaili Franze Kafky.

Zdenka Nováková je také aktivní v řadě profesních organizací a přispívá svým hlasem k rozvoji architektonické profese. Její účast na mezinárodních sympoziích a spolupráce s nadacemi a institucemi posiluje vazby mezi českou a mezinárodní architektonickou komunitou. Porota udělením Pocty ČKA navíc ocenila význam tvůrkyně v kontextu v minulosti často genderově vyhraněné profese a vzor, který doc. Nováková pro mnoho studentek oboru dodnes představuje. Oceněním se zároveň reflektuje i mnohovrstevnatost talentu Zdenky Novákové jakožto architektky i výtvarné umělkyně, jež působivě propojuje oba tvůrčí světy vizuálního vyjadřování.

Dne 22. listopadu 2024 oslaví Zdenka Nováková pětaosmdesáté narozeniny a Pocta tedy slouží i jako uznání jejího významného přínosu k architektuře, výtvarnému umění a vzdělání. Její celoživotní dílo a odborné úspěchy jsou inspirací pro současné i budoucí generace architektů a umělců.

Realizace:

1966–1970: soubor budov zahraničního obchodu Chemapol-lnvesta, Praha-Vršovice (1966–1968 s Dagmar Šestákovou, navazoval návrh a realizace interiérů a exteriérů téže stavby a návrh výtvarné spolupráce, od 1969 bez spoluautorky)

1967: prostorové řešení interiérů československé účasti na EXPO ’67 v Montrealu, Kanada (s Františkem Cubrem, Zdeňkem Pokorným a Josefem Hrubým)

1968–1972: rodinný dům U Mrázovky, Praha

1969–1976: stálá expozice sbírky starého českého umění Národní galerie v Jiřském klášteře, Praha, s Františkem Cubrem; 1976–1986 navazovaly doplňující expozice, například 1982 doplňující instalace sbírky NGP v nevyužitých prostorách Jiřského kláštera, Pražský hrad; 1983 expozice soch ze Staroměstské mostecké věže v Jiřském klášteře, Pražský hrad

1969–1971: výstava Český plakát 1890–1914 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze (s Tomášem Vlčkem)

1970: interiér restaurace v budově Mánes, Praha (po deseti letech provozu zrušena)

1970–1973: interiéry hotelu Sport, Jičín

1970–1972: Galerie výtvarného umění na zámku Bruntál (s Františkem Cubrem)

1974–1979: Památník českého státu v románské rotundě na hoře Říp

1973: studie rozšíření Vyšehradského hřbitova a rehabilitace Slavína, Praha

1974–1975: studie rehabilitace a řešení Olšanských hřbitovů, Praha

1977: návrh nové budovy Národní galerie na Letné, Praha (se Stanislavem Švecem a Stanislavem Pickem)

1977–1980: rekonstrukce románské baziliky, Vroutek

1978: výtvarně-prostorové řešení interiérů románského hradu, Roudnice nad Labem

1978–1980: rekonstrukce souboru interiérů československého velvyslanectví, Moskva (se Zdeňkem Pokorným)

1978–1992: rekonstrukce, interiéry a expozice Bílého zámku, Hradec nad Moravicí (částečná realizace)

1979: řešení depozitáře muzea Červený kameň

1981: výstava Přírůstky Slovenského národního muzea v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze 1982

1988: stálá expozice severočeského umění 14.–18. století v interiéru přesunutého gotického kostela, Most

1983–1988: návrh rekonstrukce a úpravy Šternberského paláce pro sbírky Národní galerie v Praze

1986: studie náměstí s dvěma výškovými budovami, Praha-Vršovice

1989–1992: návrh prostorového řešení pro nový scénář, Obrazárna Pražského hradu, Pražský hrad

1990–1991: návrh rekonstrukce a interiérů hotelu Bellevue, Praha

1991–1993: soubor interiérů hotelu, Vimperk

1991–1993: interiér a mobiliář kaple premonstrátů Strahovského kláštera, Praha

1996–2003: dva rodinné domy, Praha-Řeporyje

2015–2017: návrh hotelu, Praha-Jinonice