Na programu vlády budou příští týden 3 důležité dokumenty. Státní energetická koncepce, Politika ochrany klimatu a Národní klimaticko-energetický plán. Všechny v aktualizované verzi, dohromady přes 800 stránek.
Život se ze dne na den nezmění
Konečná podoba dokumentů není ještě veřejná, v tuto chvíli je k dispozici pouze pro zainteresované účastníky ze státní správy a užší okruh odborníků. Až na pár detailů není obsah v ničem převratně nový a čtenáře TZB-info nepřekvapí, jelikož tyto informace jsou součástí řady článků a rozhovorů. I tak čekáme na finální podobu dokumentů po jednání vlády příští týden.
Stavebnictví a budovy
Zákaz používání starých kotlů na uhlí, v ČR změna podpořená dotacemi v NZÚ, NZÚ Light a zejména řadu let fungujícími kotlíkovými dotacemi.
Pokračování dotací na zateplování a vytápění, s cílem zvednout účast, aby každý rok prošla 3 % domů důkladnou rekonstrukcí. Potřebné investice do roku 2030 stát odhaduje na 1,1 bilionu Kč.
Výhledově dekarbonizovat celý fond budov do roku 2050
Počítá se s novými standardy pro novostavby a renovace, ale státy budou své normy ještě definovat. Zde bude prostor pro diskusi ambicí, plánů a sociální a ekonomické únosnosti a je třeba zdůraznit, že konkrétní parametry si nastavujeme sami v ČR. Stejně tak u spotřeby budov, která má podle aktuálních dohod v EU klesnout do roku 2030 o 16 % a do roku 2035 o 20 – 22 %. I zde každý stát bude předkládat svou strategii vedoucí ke splnění cíle.
Od roku 2028 mají být nové budovy stavěné již jako bezemisní, novostavby užívané veřejnými orgány už od roku 2026 (nová směrnice ještě neexistuje, ale české normy na ni budou potom navazovat)
Tlak na vyšší využívání dřeva ve stavebnictví místo tradičních materiálů s vysokou uhlíkovou stopou ve výrobě (cement, ocel).
Možné daňové zvýhodnění energeticky úsporných staveb formou nižší daně z nemovitosti, nižší DPH pří výstavbě nebo rychlejší odpisů pro firmy. Stát má jako uživatel budov hrát příkladnou roli a každoročně snížit spotřebu energií v užívaných budovách o 1,9 %.
V současných aktivitách lze identifikovat 3 typy požadavků a opatření
V EU závazně dohodnuté a odhlasované, a to i za účasti Česka. A mnohdy až nyní přicházejí důsledky. Například emisní povolenky. Konvenční energetiku zdražují, zvýhodňují zelené zdroje, které emisní povolenky nepotřebují. A vydělávají peníze na to, aby šlo zelenou politiku zaplatit. S realitou celoevropských povolenek a nekonkurenceschopného uhlí už těžko půjde něco dělat.
Opatření, kde ještě existuje byť teoretická možnost korekce. (Například rozšíření povolenek na malospotřebu a s tím související zdražení benzinu či plynu, které je podle aktuální unijní legislativy hotovou věcí od roku 2027.)
U opatření, kde zatím existuje princip, ale ne závazný právní text, je ještě čas normy měnit nebo si definovat jejich podobu pro domácí podmínky. Příkladem mohou být chystané norem pro novostavby a opravy domů, kde se počítá s daleko vyššími požadavky na energetické úspory.
Zdroje:
