Proces implementace nového nařízení o stavebních výrobcích

Důležitým mezníkem pro oblast stavebních výrobků byl duben roku 2011, kdy bylo zveřejněno Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011, kterým se stanovily harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušila se dosud platná směrnice Rady 89/106/EHS. Nařízení má, jak známo, na rozdíl od směrnice, přímou účinnost a příslušné orgány členských států EU musí odstranit ze stávajících právních předpisů v dané oblasti vše, co by bylo s tímto nařízením v rozporu. Pro implementaci jsou určena přechodná období, kdy se přechází ze starého právního rámce na nový. Celý proces lze sledovat na internetových stránkách http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/construction/index_en.htm. V České republice vznikl za tímto účelem informační portál ÚNMZ specializovaný na právní a technické dokumenty. Objevila se také řada publikací (např. zde verze 2023) za účelem zvýšení informovanosti výrobců a dalších subjektů (zplnomocnění zástupci, dovozci, distributoři, atd.) a také návody, jak správně označovat výrobky značkou CE (např. zde).

Nové, opravené evropské nařízení přichází v roce 2023

Po mnoha neshodách a připomínkách se konečně na konci roku 2023 podařilo dosáhnout dohody s Evropským parlamentem a Evropskou komisí a stávající nařízení č. 305/2011, nahradilo nové revidované nařízení. Zároveň byla aktualizována průmyslová strategie EU, která zdůrazňuje potřebu urychlit probíhající ekologickou a digitální transformaci (Transition Pathway for Construction).

„Zkušenosti s prováděním nařízení 305/2011, hodnocení provedené Komisí v roce 2019, jakož i zpráva o Evropské organizaci pro technické posuzování, ukázaly nedostatečnou výkonnost rámce pro stavební výrobky v různých ohledech, včetně vypracovávání norem a dozoru nad trhem. Kromě toho připomínky obdržené v průběhu hodnocení poukázaly na potřebu omezit překrývání, rozpory a opakující se požadavky, a to i ve vztahu k jiným právním předpisům Unie. Je proto nezbytné aktualizovat a sladit právní povinnosti pro hospodářské subjekty s právními povinnostmi stanovenými v jiných právních předpisech Unie, jakož i doplnit nová ustanovení, včetně ustanovení týkajících se dozoru nad trhem, aby se zvýšila právní jistota a aby se zabránilo rozdílným výkladům,“ uvádí se ve zprávě EU s příslibem dalších ucelených a transparentních informací o vlastnostech stavebních výrobků s udržitelným a ekologickým rámcem v souladu s novými digitálními technologiemi a rychlým vývojem v oblasti materiálů.

Posílení udržitelnosti, ekologických aspektů a digitálních technologií

Foto: Pexels

Autoři nového/opraveného nařízení věří, že toto znění (které stále není definitivní) lépe stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh, posílí vnitřní trh a odstraní existující překážky volného pohybu a zajistí, aby výrobky byly v souladu s výše jmenovanými aspekty, se zásadami oběhového hospodářství a také s regulatorními požadavky členských států EU. Klíčovou roli právního rámce mají hrát harmonizované technické specifikace, prioritní musí být tvorba norem a jejich harmonizace. K dispozici je i takzvané záložní řešení, které v případě zablokovaného sysu normalizace umožní přijímat harmonizované technické specifikace prostřednictvím implementačních aktů. Přechodné období ze starého právního rámce na nový bude trvat 15 let ode dne vstupu nového nařízení v platnost (tj. do roku 2039). Tím by se měl zajistit dostatek času na řádný přechod harmonizovaných technických specifikací ze starého právního rámce na nový a minimalizovat riziko deharmonizace jakéhokoli výrobku nebo skupiny výrobků. V ČR se v současné době prostřednictvím ÚNMZ připomínkuje překlad do češtiny a řeší se terminologie nového nařízení EU.

„V článku 3 návrhu CPR se například uvádí, že stavebním výrobkem se rozumí tvarovaný nebo beztvarý fyzický předmět, včetně 3D tištěných výrobků nebo sestav, které jsou uvedeny na trh; to jest i dodány na stavbu za účelem trvalého zabudování do stavby nebo její části, s výjimkou předmětů, které jsou před trvalým zabudováním do stavby nezbytně nejprve začleněny do sestavy nebo jiného stavebního výrobku. Další nové definice se vztahují například k použitým výrobkům, nosičům údajů, základním charakteristikám a tak dále. U všech definic může ještě docházet k edičním jazykovým úpravám a vysvětlením,“ upozorňuje ÚNMZ v připomínkách k překladu a doporučuje nahlédnout též do archivu aktualizací.

Stavební výrobky nepokryté harmonizační evropskou legislativou

Na domácí půdě dochází ke změnám především v souvislosti s novým stavebním zákonem (NSZ). Novela nařízení vlády připravená Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) publikovaná ve Sbírce zákonů České republiky na začátku června s datem účinnosti 1. ledna 2025 s přechodným obdobím tři roky si klade za cíl lépe zajistit plnění požadavků na stavby podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, pokud jde o stavební výrobky nepokryté harmonizační evropskou legislativou.

„Jedná se o Nařízení vlády č. 119/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Nařízení vlády je prováděcím předpisem zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,“ uvádí se ve zprávě MPO ČR, a to včetně výčtu hlavních změn a přiblížení obsahu prohlášení o shodě vydávaného výrobcem, dovozcem, případně také distributorem harmonizovanému ekvivalentu – prohlášení o vlastnostech.

V prohlášení o shodě bude uveden: „úplný soubor deklarovaných technických vlastností výrobku, které mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení; tyto vlastnosti se uvádějí v rozsahu počáteční zkoušky typu a vyjadřují se třídou, úrovní, mezní hodnotou nebo popisem tak, aby stavba mohla být řádně navržena a provedena…“
Vydáním prohlášení o shodě výrobce nebo dovozce odpovídá za to, že výrobek splňuje deklarované vlastnosti výrobku a že přijal opatření, kterými trvale zabezpečuje shodu jím uváděných výrobků na trh s technickou dokumentací a se základními požadavky na stavby.
Prohlášení o shodě, které je dokumentem ve smyslu § 13 odst. 2 zákona, vypracovává výrobce nebo dovozce v českém jazyce a poskytuje jej uživatelům stavebních výrobků v tištěné podobě nebo na internetových stránkách.
Obdobně jako v harmonizované oblasti novela zavádí označení stavebního výrobku českou značkou shody CCZ: „Na základě posuzování shody vydá výrobce nebo dovozce prohlášení o shodě podle § 13 a připojí českou značku shody k výrobku; výrobce nebo dovozce nemusí připojit českou značku shody v případě posouzení shody při kusové výrobě podle § 9. Vzor české značky shody stanoví příloha č. 4 k tomuto nařízení. Označení českou značkou shody musí být viditelně, čitelně a nesmazatelně připojeno k výrobku. Pokud to vzhledem k povaze výrobku není možné nebo odůvodněné, připojí se k obalu nebo k průvodní dokumentaci.“
Česká značka shody CCZ u neharmonizovaných stavebních výrobků potvrzuje, že daný výrobek splňuje národní technické požadavky stanovené nařízením vlády č. 163/2002 Sb. a výrobce tím dává najevo, že dodržel stanovený postup při posouzení shody dle uvedeného nařízení.
Novou úpravou jsou zajištěny podmínky pro identifikaci všech stavebních výrobků řádně uvedených na trh, jednotné podmínky pro návrh a použití výrobků, které přispějí k dosažení vyšší kvality a bezpečnosti staveb. Novelizovaná právní úprava je v souladu s nařízením (EU) č. 515/2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného na trh v jiném členském státě EU.
Povinnost označit výrobek českou značkou shody platí pouze pro výrobce sídlící v ČR nebo dovozce stavebních výrobků z třetích zemí, které uvádějí na trh v ČR. Pro neharmonizované stavební výrobky legálně uvedené na trh v jiných členských státech EU tato povinnost neplatí, protože § 13a obsahuje klauzuli o vzájemném uznávání, která umožňuje volný prodej těchto výrobků v ČR bez dodatečného označování. Právní úprava je v souladu s právními předpisy EU, zohledňuje specifika neharmonizovaných stavebních výrobků a zároveň podporuje volný pohyb těchto výrobků na vnitřním trhu.

Foto: Pexels

Plán implementace nového CPR, související povinnosti a příprava nových zákonů

Současně s výše uvedenými informacemi a plánem implementace CPR zveřejnila Evropská komise také související povinnosti. Po skončení právnicko-lingvistické revize bude konečné znění anglické verze zveřejněno 20. září 2024, následovat budou ostatní jazykové mutace a očekává se, že nové nařízení CPR vstoupí v platnost v listopadu 2024. Na výrobky harmonizované podle nového nařízení CPR se budou vztahovat následující povinnosti:

od listopadu 2025 bude platit povinnost vypracovat prohlášení o potenciálu globálního oteplování (GWP Global Warming Potential)
do října 2026 musí členské státy oznámit pravidla pro udělování sankcí za porušení požadavků nového CPR.
od listopadu 2029 bude povinné prohlášení o základních environmentálních ukazatelích
od listopadu 2031 bude povinné vykazovat všechny environmentální ukazatele pro posouzení životního cyklu výrobků

V ČR se dále připravuje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona Ministerstva životního prostředí (MŽP) se týká baterií, elektrozařízení, vozidel a pneumatik a přímo navazuje na zmíněné předpisy EU. Konkrétně upravuje pravidla pro předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků, práva a povinnosti výrobců při uvedení vybraných výrobků na trh, práva a povinnosti osob při nakládání s výrobky s ukončenou životností a působnost správních orgánů v oblasti předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků a v oblasti nakládání s výrobky s ukončenou životností. Připomínkové řízení bylo ukončeno 11. července 2024.

Literatura

Znění vyhlášek, nařízení a dalších souvisejících právních předpisů najdete  na portálu TZB-info.

Plán implementace na informačním portálu UNMZ (http://www.sgpstandard.cz/editor/unmz/?u=stav_vyr/1_3_cpr_revize.htm)

Evropské směrnice a nařízení (https://single-market-economy.ec.europa.eu/sectors/construction_en)