Co mohou sledovat kamery instalované na domě

Zdálo by se, že instalací kamer, které budou sledovat potřebné prostory a okolí domů, se vše snadno vyřeší. Je to dobrý směr, ale je třeba splnit také příslušné podmínky pro jejich provoz tak, aby byl dodržen zákon o zpracování osobních údajů (tzv. GDPR), a také občanský zákoník. 

Pokud se kdokoli rozhodne instalovat kameru, která bude snímat jeho dům, dvorek, zahradu, nemusí ve vztahu ke zpracování osobních údajů řešit nic, protože se jedná o tzv. osobní potřebu a na tu se GDPR nevztahuje. Nicméně pokud jsou kamery v rodinném domě a na pozemku, měly by osoby, které se v domě pohybují, o kamerách vědět a souhlasit s tím, že jsou nahrávány. To souvisí zase s občanským zákoníkem, který konstatuje, že každý má právo na ochranu svého soukromí.

Ani v rodinném domě se nejedná jen o členy rodiny, i když kameru máte třeba primárně právě pro to, abyste viděli, zda se nemocnému dědečkovi nepřitížilo, či zda si školák po příchodu domů plní své úkoly. Informace o nahrávání musí dostat i osoby poskytující rodině nějaké služby, jako například úklid, hlídání dětí, péče o zahradu apod., a také návštěvy. Nevyžaduje se žádný oficiální souhlas, stačí slovní upozornění, které tyto osoby vezmou na vědomí.

Záběr kamer v bytových domech je pak zaměřen především na vstupní dveře, schodiště v domě (ale pozor, nesmí již snímat vchodové dveře do jednotlivých bytů), společné prostory, výtah, kočárkárny, úschovna kol, sklepní kóje apod. 

Kamery však většinou snímají i bezprostřední okolí domu, chodník, příjezdovou cestu, prostory pro odkládání odpadu apod. Tento prostor však již není součástí soukromého obydlí, zpravidla jde o pozemek obce či města, a tak podléhá režimu tzv. veřejného prostranství. A osoby, které se na něm pohybují, mají právo na ochranu svého soukromí podle GDPR.
Tyto kamery proto nemohou zabírat celé okolní prostranství, ani jiné domy, dětské hřiště a podobně. Podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů sice není zakázáno monitorovat veřejné prostranství, které úzce souvisí s užíváním vlastní nemovitosti, avšak monitorování musí být omezeno na nezbytnou míru, aby nebyla dotčena práva a svobody jiných osob, které tento prostor používají.

Pokud jsou na záznamech kamer zachyceni kolemjdoucí, nesmí se záznamy nikde používat a je třeba je chránit proti zneužití cizími osobami. Výjimkou je samozřejmě, pokud bude záznam využit jako důkaz v případě krádeže, vandalství či jiné trestné činnosti. Také je třeba stanovit maximální lhůtu pro uchovávání záznamů, která by měla podle odborníků činit několik dnů.  

DĹŻleĹľitá je podmĂ­nka, aby osoby pohybujĂ­cĂ­ se v dosahu kamer byly o tĂ©to skuteÄŤnosti informovány. SlouĹľit by k tomu mÄ›la v kaĹľdĂ©m sledovanĂ©m prostoru informaÄŤnĂ­ tabulka, která bude upozorĹovat osoby pohybujĂ­cĂ­ se kolem, Ĺľe prostor je sledován kamerovĂ˝m systĂ©mem. Na tabulce by takĂ© mÄ›l bĂ˝t uveden správce, tj. provozovatel kamerovĂ©ho systĂ©mu, a kontakt na osobu, která mĹŻĹľe dotÄŤenĂ©mu poskytnout informaci o zpracovánĂ­ v rozsahu poĹľadovanĂ©m zákonem.

Pro obecné nařízení o ochraně osobních údajů se používá anglická zkratka GDPR (General Data Protection Regulation). Z působnosti nařízení jsou vyloučeny činnosti fyzické osoby, při kterých jsou zpracovávány osobní údaje výlučně pro osobní či domácí činnost, a dále vylučuje z dodržování tohoto nařízení příslušné orgány, které vyšetřují trestnou činnost.