Stavba / Hrubá stavba / Předdemoliční audit je branou k cirkulárnímu stavebnictví a příležitostí pro stávající i nové stavby
Předdemoliční audity pomáhají identifikovat materiály vhodné pro opětovné použití nebo recyklaci, čímž přispívají ke snižování objemu stavebních a demoličních odpadů a podporují principy oběhového hospodářství. Článek představuje právní rámec, metodiku provádění auditů a jejich environmentální a ekonomické přínosy. Součástí je také rozšíření o aktuální poznatky a praktické příklady z evropského projektu CIRC-BOOST (Horizont Europe), který testuje a implementuje cirkulární řešení ve stavebnictví prostřednictvím pilotních projektů v pěti zemích.
1. Úvod
V současné době se klade stále větší důraz na udržitelnost ve stavebnictví, a to jak z hlediska využívání materiálů, tak i snižování negativních dopadů na životní prostředí. Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení těchto cílů je předdemoliční audit, který umožňuje efektivní řízení materiálových toků před samotnou demolicí. Tento proces podporuje principy oběhového hospodářství a zajišťuje maximální využití stavebních materiálů prostřednictvím recyklace nebo opětovného použití.
Tento příspěvek se zaměřuje na význam předdemoličních auditů, jejich právní rámec, metodiku provádění a přínosy pro stavební praxi a životní prostředí. Článek zároveň reflektuje poznatky a doporučení vzniklá v rámci evropského projektu CIRC-BOOST (Boosting the uptake of circular integrated solutions in construction value chains), který probíhá v letech 2023–2027 v rámci programu Horizont Evropa. Projekt sdružuje 27 partnerů z celé Evropy a testuje nové přístupy k cirkulárnímu stavebnictví v pěti pilotních oblastech – Barcelona, Paříž, Bělehrad, severní Norsko a Praha.
Zachování stávajících budov prostřednictvím rekonstrukcí nebo konverzí je proto preferovanou cestou k dosažení udržitelnosti ve stavebnictví.
1.1 Právní rámec a normy
Evropská unie stanovuje přísné požadavky na nakládání se stavebními a demoličními odpady s cílem minimalizovat environmentální dopady a podporovat oběhové hospodářství. Směrnice EU 2018/851 stanovuje minimální recyklační cíle ve výši 70 %, přičemž nejnovější návrhy směřují k tomu, aby do roku 2030 bylo recyklováno až 90 % minerálních a 70 % neminerálních odpadů [1].
V souladu s Taxonomií EU (Nařízení 2020/852) [2] je recyklace a využití druhotných surovin považováno za klíčové pro dosažení udržitelného financování. Předdemoliční audity nejsou zatím na úrovni EU povinné, ale jejich význam roste v souvislosti s plánovanými revizemi legislativy. Nicméně v Zákoně o odpadech [3] je zakotvena hierarchie nakládání s odpady, ke které provedení předdemoličního auditu významně napomáhá. I proto projekt CIRC-BOOST doporučuje jejich plošné zavedení a harmonizaci metodických přístupů. Podoba předdemoličního auditu z pohledu EU je představena v Protokolu EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady z roku 2024 [4]. V Rakousku například platí norma ÖNORM B 3151, která stanovuje standardizované postupy pro demontáž staveb a oddělování materiálů.
V České republice je při odstranění stavby požadován demoliční výměr, který se dokládá na místní stavební nebo obecní úřad. Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi [5] pak uvádí, že pro demontáž, kde vznikne více než 100 t stavebního a demoličního odpadu, vyjma materiálu z výkopu, je vhodné vytvořit tzv. Plán demontáže s odhadem množství hlavních složek, které se mají třídit. Tento plán by měl dále obsahovat informace o třídění, skladování a následném využití jednotlivých materiálů.
2. Předdemoliční audit a jeho význam
Předdemoliční audit je systematické hodnocení budovy nebo stavebního objektu před jeho demolicí nebo rekonstrukcí. Jeho hlavním cílem je identifikovat materiály, které lze opětovně použít nebo recyklovat, a tím minimalizovat množství odpadu, který končí na skládkách.
Díky předdemoličním auditům lze efektivně:
Zvýšit využití a recyklaci stavebních a demoličních odpadů (SDO), což je v souladu s evropskými směrnicemi a zároveň nás to připraví na dobu, kdy skládkování SDO již nebude možné.
Optimalizovat třídění a separaci materiálů – což umožňuje jejich lepší zpracování a následné využití v nových stavbách. Míra třídění závisí na následně vybraném způsobu využití či recyklace.
Identifikovat nebezpečné látky – jako jsou azbest, PCB (polychlorované bifenyly) či olovo, které musí být odstraněny a likvidovány v souladu s legislativou.
Navrhnout vhodný způsob odstranění stavby včetně využití BIM modelování a podpořit následnou trasovatelnost materiálů pomocí digitálních nástrojů.
2.1 Proces předdemoličního auditu
Proces předdemoličního auditu lze rozdělit do několika hlavních kroků:
Předběžná analýza stavby:
Studium dostupné dokumentace stavby (stavební plány, historická dokumentace, předchozí rekonstrukce).
Odhad množství jednotlivých materiálů (beton, cihly, dřevo, kovy, plasty).
Identifikace možných nebezpečných látek (azbest, rtuť, těžké kovy).
Fyzická inspekce objektu
Prohlídka stavby odborníky.
Odběr vzorků materiálů pro laboratorní analýzu (v případě podezření na kontaminaci nebezpečnými látkami).
Kategorizace a kvantifikace materiálů
Rozdělení stavebních prvků do jednotlivých kategorií podle možnosti jejich dalšího využití.
Stanovení priorit pro recyklaci a opětovné použití materiálů.
Návrh způsobu odstranění stavby
Definování nejvhodnějších metod odstranění stavby.
Plán třídění materiálů na místě a jejich následná logistika.
Spolupráce s recyklačními centry a zařízeními na zpracování odpadu.
Vypracování závěrečné zprávy
Seznam nalezených materiálů a návrh jejich dalšího využití.
Doporučení pro bezpečné odstranění nebezpečných složek.
Příklad 1 – Riziko kontaminace a specifika odstranění staveb
Původní využití budovy zásadně ovlivňuje předdemoliční audit i způsob jejího odstranění. U průmyslových a zemědělských objektů hrozí vyšší riziko výskytu kontaminantů, jako jsou ropné látky, pesticidy nebo těžké kovy, což může výrazně omezit možnosti dalšího využití či recyklace materiálů. Tyto stavby proto obvykle vyžadují důkladnější průzkum i specifický přístup k demontáži.
2.2 Potřeba projektové dokumentace a digitálního modelování
Přesná a kvalitní projektová dokumentace hraje klíčovou roli při plánování odstranění stavby nebo rekonstrukce objektu. Pro správné vyhodnocení stavebních prvků a materiálů je důležité mít detailní informace o konstrukci budovy, použitých materiálech a jejich technických vlastnostech. Pokud není původní projektová dokumentace dostupná, lze využít alternativní metody, jako je 3D skenování stavby, které umožní vytvoření digitálního modelu objektu a provedení podrobné analýzy.
Hlavní přínosy projektové dokumentace a digitálního modelování:
Přesná analýza konstrukčních prvků – Umožňuje určit vhodnost jednotlivých prvků pro opětovné použití či recyklaci. Způsob analýzy se v praxi liší s ohledem na typ konstrukčního prvku či materiálu. Z tohoto důvodu je třeba tyto postupy standardizovat.
Efektivní plánování odstranění stavby či rekonstrukce – Optimalizuje logistiku materiálového toku a míra přesnosti modelu se liší v závislosti na následném nakládání s budovou (liší se např. pro odstranění, rekonstrukci či konverzi).
Podpora oběhového hospodářství – Digitální modelování umožňuje simulaci recyklace a opětovného použití materiálů.
Zvýšení bezpečnosti – Přesné znalosti o stavu budovy snižují rizika spojená s demoličními pracemi. Zároveň řeší případné kontaminace nebezpečnými látkami.
Pro zajištění jednotného přístupu k projektové dokumentaci a digitálnímu modelování je vhodné stanovit metodiku a vytvořit nové normy, které by definovaly požadavky na získávání a využití těchto dat.
Digitální dvojčata budov vytvořená na bázi BIM modelů byla použita v několika pilotech CIRC-BOOST, zejména v Praze a Barceloně. Umožnila nejen efektivní plánování odstranění stavby a znovuvyužití materiálů, ale také sledování jejich původu a ověřování kvality pro další aplikace. Například v Barceloně byl BIM model použit při demontáži budov bývalého závodu Mercedes-Benz, což umožnilo vícekriteriální rozhodování o demontáži, sledování materiálových toků a plánování budoucí výstavby v duchu cirkulární ekonomiky.
V rámci pilotního projektu Grand Paris Express bylo do procesu zapojeno digitální tržiště pro stavební materiály a napojení na PEMD pro předdemoliční diagnostiku, která slouží k evidenci, třídění a doporučení dalšího využití stavebních výrobků a materiálů. Využití senzorů a digitálního monitoringu materiálových toků zajistilo trasovatelnost a transparentnost celého procesu, což přispívá k důvěře ve druhotné materiály. Zároveň se v projektu CIRC-BOOST ukazuje, že využití digitálních nástrojů (např. BIM modelů a senzorů pro sledování pohybu materiálů) výrazně zvyšuje efektivitu auditu a umožňuje propojení s dalšími aktéry v dodavatelském řetězci. V Barceloně byl tento přístup využit pro plánování transformace areálu na ekologickou čtvrť.
Mimo již zmiňovaný projekt CIRC-BOOST se podobnému sysu trasování věnuje i vlámská iniciativa Tracimat. Tento sys funguje jako certifikovaný schvalovací orgán pro sledování toku stavebních a demoličních odpadů v Belgii. Tracimat zavádí strukturovaný postup, kdy je stavební objekt nejprve podroben identifikaci rizikových materiálů a následně je proces demontáže sledován a dokumentován. Výsledkem je ověřené a trasovatelné proudění materiálů, které zvyšuje důvěru trhu v kvalitu a bezpečnost druhotných surovin. Tracimat tak podporuje transparentnost a standardizaci v oblasti cirkulární demolice a přispívá k naplnění principů oběhového hospodářství.
Příklad 2 – Podrobnost digitálního modelu podle typu nakládání s budovou
Úroveň detailu digitálního modelu budovy závisí na jeho plánovaném využití. Pro rekonstrukci nebo konverzi je model obvykle podrobnější než v případě odstranění stavby. Klíčovou roli hraje přesný odhad množství materiálů a efektivní plánování postupu dekonstrukce.
2.3 Význam stavebně technických průzkumů
Stavebně technické průzkumy (dále jen STP) jsou důležitou součástí předdemoličního auditu a zahrnují podrobnou analýzu fyzikálních, chemických a mechanických vlastností materiálů. Cílem je ověřit vhodnost těchto materiálů pro opětovné použití nebo recyklaci.
Hlavní aspekty STP:
Metodika provedení STP – Je třeba definovat, jak má STP probíhat, včetně rozdílů mezi STP u běžného odstranění stavby, sanace či rekonstrukce.
Testování materiálů – Určení vhodných metod testování jednotlivých materiálů a prvků, jako je pevnost, chemické složení, odolnost a možnost opětovného použití.
Standardizace procesu – Vzhledem k rostoucím požadavkům na udržitelnost je důležité vytvořit nové normy a metodické pokyny pro STP, které zajistí jednotný přístup. Tento přístup umožní lepší plánování a efektivnější využití stavebních materiálů, čímž přispěje k oběhovému hospodářství a snížení stavebního odpadu.
V Paříži a Praze byly výsledky STP propojeny s digitálními platformami, což umožnilo sledování kvality materiálů a jejich certifikaci. Díky databázím jako PEMD či BIM modelům lze snadno dohledat původ, vlastnosti a doporučené využití druhotných surovin. Tento přístup zvyšuje důvěru trhu v použití recyklovaných materiálů.
Příklad 3 – Rozsah průzkumu závisí na účelu využití
Rozsah stavebně technického průzkumu se liší podle toho, k čemu budou výstupy využity. V rámci předdemoličního auditu je nutné znát aktuální skladbu konstrukcí a vlastnosti všech použitých materiálů – nejen těch, u nichž hrozí výskyt azbestu nebo nebezpečných látek. Jen důkladný průzkum zajistí, že nás nic nepřekvapí.
3. Posouzení vlastností stavebních výrobků a materiálů získaných při odstranění stavby
Klíčovým pro posouzení vlastností stavebních prvků a materiálů před rekonstrukcí či demolicí stavby, a také před samotným předdemoličním auditem bude provedení stavebně technického průzkumu, který bude zahrnovat testování vlastností a složení materiálů odstraňovaných ze staveb. Tento průzkum je nezbytný pro správnou identifikaci a charakterizaci stavebních materiálů, jako jsou sklo, izolační materiály, sádrokartony, kompozitní prvky a další.
V případě možnosti opětovného použití stavebních prvků je třeba provést také testování celých konstrukčních prvků, aby bylo zajištěno, že jejich mechanické vlastnosti odpovídají požadovaným normám pro opětovné použití.
Testování těchto materiálů by mělo zahrnovat:
Mechanické vlastnosti (především pro znovuvyužití celých konstrukčních prvků).
Chemické složení (obsah škodlivých látek, jako jsou těžké kovy nebo nebezpečné chemické sloučeniny, ověření recyklovatelnosti materiálu).
Fyzikální vlastnosti (v případě záměru znovupoužití – objemová hmotnost, pórovitost, absorpce vody, tepelně izolační schopnosti).
Radiační a toxikologické zkoušky (detekce azbestu, polychlorovaných bifenylů – PCB, olova, rtuti).
Tyto analýzy pomáhají určit, zda lze materiály recyklovat, opětovně použít nebo zda vyžadují speciální likvidaci.
V rámci pilotního projektu v arktickém Norsku, který je jedním z pilotních projektů CIRC-BOOST, byly testovány recyklované betonové agregáty ze dvou demolic z hlediska jejich mechanických vlastností, odolnosti proti mrazu a celkové vhodnosti pro nové konstrukce v extrémních klimatických podmínkách. Tato data byla následně využita při stavbě nového muzea Gaia Vesterålen, které má obsahovat 95 % lokálních recyklovaných materiálů.
3.1 Možnosti opětovného využití stavebních prvků
Podle zahraničních zkušeností lze některé konstrukční prvky úspěšně znovu použít. Například:
Ocelové nosníky a profily – pokud nejsou poškozené korozí, mohou být znovu využity ve stavebnictví nebo recyklovány pro výrobu nových ocelových prvků. [6]
Cihly – pokud jsou ručně očištěny od malty, mohou být znovu použity pro rekonstrukce či historické projekty. [7]
Dřevěné trámy a podlahové desky – mohou být recyklovány na nábytek nebo opětovně použity ve stavebnictví, pokud splňují mechanické normy. [8]
Betonové panely – některé moduly lze po testování únosnosti opět použít v nových stavbách. [9]
V Bělehradě byla v rámci projektu CIRC-BOOST postavena tzv. 3R House, kde byly opětovně využity ocelové profily, cihly, pryž z pneumatik a popílek z elektrárny jako příměs do betonu. Cílem bylo ověřit snadnou demontovatelnost a vysokou odolnost proti seizmickému zatížení.
3.2 Recyklace stavebních materiálů
Pro efektivní recyklaci a opětovné využití materiálů ze staveb a demolic je důležité dodržovat specifické podmínky pro různé druhy materiálů:
Ploché sklo – Lze recyklovat za předpokladu, že není kontaminováno barvami, tmely nebo vrstvami s obsahem kovů. Čisté sklo může být drceno a použito při výrobě nových skleněných produktů nebo izolačních materiálů. Ideálním sklem při dodržení postupů je sklo z oken.
Dřevo – Musí být zbaveno nátěrů, laků a chemických ošetření, aby mohlo být recyklováno na dřevní štěpku, využito pro výrobu dřevotřískových desek nebo energeticky zpracováno v biomasových zařízeních.
Minerální izolace – Například skelná a kamenná vata může být recyklována pouze tehdy, pokud není kontaminována jinými materiály. Recyklace probíhá mechanickým rozvlákněním a následnou úpravou pro opětovné použití ve stavebnictví. [10]
Sádrokartony – Recyklace je možná, pokud jsou desky zbaveny lepidel, tapet a jiných příměsí. Sádra může být oddělena, znovu použita pro výrobu nových sádrokartonových desek, při výrobě cementu nebo pro výrobu nových stavebních prvků. [11]
Příklad 4 – Třídění materiálů podle plánovaného využití
Způsob třídění materiálů a samotný postup dekonstrukce závisí na tom, jak budou materiály dále využity. Pokud má investor zajištěný odbyt na recyklované betonové kamenivo, vyplatí se ho oddělit například od cihelných konstrukcí. Pokud ale budou materiály použity např. na zásypy, může jejich společné odstranění celý proces zjednodušit a zlevnit.
4. Inspirace ze zahraničí
4.1 Recyklační huby (Nizozemí) [5]
Po demontáži stavebních objektů je přibližně 30 % komponent uloženo ve speciálních recyklačních hubech, zatímco většina materiálů nachází nové využití u klientů, prostředníků nebo dodavatelů. Tyto huby nejsou zcela novým konceptem, ale představují modernizovanou verzi starších skladovacích a distribučních center stavebních materiálů. Historicky je provozovalo mnoho demoličních firem, avšak v minulosti čelily dvěma hlavním překážkám: (1) často fungovaly na hraně legality a (2) nebyly schopny finančně konkurovat levným stavebninám, které se od 70. let začaly rychle rozšiřovat. Z těchto důvodů většina těchto center postupně zanikla.
Aby recyklační huby získaly na hodnotě a staly se konkurenceschopnými, bylo nutné jim přiřadit nový význam – například je prezentovat jako klíčové prvky cirkulární ekonomiky. V současnosti se jejich počet opět zvyšuje, jsou legální, profesionalizované a slouží nejen jako sklady, ale také jako místa pro opravy a renovace materiálů.
Funkce a význam recyklačních hubů
Moderní recyklační huby (CBH – Circular Building Hubs) se vyznačují delší dobou skladování než běžná logistická centra. Slouží však také k opravám a renovacím, které mohou probíhat na sociálních pracovištích nebo prostřednictvím specializovaných dodavatelů. Tento model umožňuje zpracování široké škály materiálů, například:
Dřevěné trámy a prkna – Mnoho hubů investovalo do pil, které umožňují úpravu a renovaci dřevěných prvků. To zahrnuje i dřevo, které se často používá pro výrobu okenních rámů.
Ocelové konstrukce – Mohou být opětovně použity ve stavebnictví nebo recyklovány pro nové výrobky.
Izolační panely a podhledové desky – Často se čistí a znovu instalují.
Dveře, dělící stěny a kuchyňské moduly – Recyklovány a opětovně využívány.
Sklo a beton – Sklo může být znovu použito nebo recyklováno, zatímco beton se drtí pro využití v podkladech komunikací nebo pro výrobu nového betonu.
4.2 Příklady z pilotních projektů CIRC-BOOST
S využitím poznatků z projektu CIRC-BOOST lze demonstrovat praktickou aplikaci principů oběhového hospodářství:
Barcelona – ekologická transformace brownfieldu
Bývalý areál závodu Mercedes-Benz (90 000 m²) je přetvářen na ekologickou čtvrť s využitím až 90 % materiálů odstraněných ze stavby. Použit byl BIM model a digitální dvojče pro plánování demontáže, trasování materiálů pomocí senzorů a vznikla i ukázková stavba s prvky návrhu pro demontáž.
Paříž – digitální tržiště a fyzický HUB
Pilot v rámci projektu Grand Paris Express se zaměřil na vytvoření digitální platformy propojené s národní PEMD databází. Součástí byla i fyzická základna pro materiály selektivně odstraněné ze stavby, které jsou zde tříděny, certifikovány a připravovány k dalšímu využití.
Bělehrad – modulární 3R House
Dům konstruovaný z lokálních druhotných surovin (cihly, ocel, pryž z pneumatik, popílek) umožňuje snadnou montáž/demontáž a obsahuje prvky odolné vůči seizmické zátěži. Slouží jako demonstrační objekt pro využití zeleného betonu a recyklovaných konstrukčních prvků.
Norsko – muzejní objekt Gaia Vesterålen
Stavba v arktických podmínkách s cílem využít 95 % recyklovaných materiálů (zejména betonových recyklátů). Projekt je doplněn o výstavní komponent s cílem edukace veřejnosti o principech cirkulární výstavby.
Praha – Modřanský cukrovar a Rebetong®
Využití až 100 % recyklovaného kameniva v konstrukčních betonech. BIM model umožňuje trasování materiálů a viditelná aplikace recyklovaných prvků v designu podporuje důvěru veřejnosti.
Tyto příklady ukazují, že cirkulární řešení jsou již v praxi testována a mají potenciál k širšímu uplatnění i v náročných podmínkách.
4.3 Tracimat – certifikovaný sys trasování demoličních materiálů v Belgii
Vedle recyklačních hubů představuje belgický sys Tracimat pokročilý nástroj pro certifikaci a trasování stavebních a demoličních odpadů. Funguje jako oficiální schvalovací orgán, který zajišťuje řízený proces identifikace rizikových materiálů před demolicí a jejich sledování během celého procesu demontáže. Výsledkem je transparentní a ověřitelné proudění materiálů, které zvyšuje důvěru ve využití druhotných surovin a podporuje jejich standardizaci.
Klíčovým přínosem Tracimatu je:
Vytvoření jednotné metodiky identifikace a klasifikace nebezpečných látek,
strukturovaný sys kontrol a dokumentace materiálových toků,
napojení na certifikační a recyklační subjekty,
důraz na transparentnost a sledovatelnost jako podmínku pro recyklaci s vyšší přidanou hodnotou.
Tento přístup může být inspirací pro další evropské země, které usilují o zavedení povinných předdemoličních auditů a standardizaci procesů v souladu s principy oběhového hospodářství.
5. Budoucnost a výzvy
Evropská unie postupně zpřísňuje požadavky na recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Nejnovější návrhy směřují k tomu, aby do roku 2030 bylo recyklováno až 90 % minerálních odpadů a 70 % neminerálních materiálů. To znamená, že předdemoliční audity, jejichž součástí by měl být i podrobný stavebně technický průzkum s ověřováním parametrů stavebních prvků a materiálů, budou v budoucnu stále důležitější součástí stavebního sektoru. Získaná data zároveň slouží jako základ pro digitální modely, které ale – na rozdíl od novostaveb – nemohou být u stávajících objektů tak podrobné. V jejich případě je nutné spoléhat na kombinaci archivních podkladů, provedených sond a laboratorního ověřování, což zvyšuje náročnost celého procesu.
U novostaveb lze do BIM modelu již ve fázi návrhu integrovat detailní informace o použitých materiálech a konstrukčních prvcích, což umožňuje jejich budoucí zpětné využití. Naproti tomu u stávajících budov, které čeká rekonstrukce, konverze nebo demolice, je sběr informací náročnější. Vyžaduje detailní stavebně technický průzkum, přičemž výsledné modely jsou méně podrobné a slouží spíše jako rámcový nástroj pro evidenci a plánování demontáže.
Navazující kapitoly konkretizují, jaké bariéry brání širšímu uplatnění oběhového hospodářství ve stavebnictví a jaká opatření lze doporučit k jejich systematickému překonání. Tyto části jsou klíčové pro pochopení celého ekosysu překážek a nástrojů a umožňují propojení strategické roviny se stavební praxí.
5.1 Identifikované výzvy implementace principů oběhového hospodářství ve stavebnictví
Implementace principů oběhového hospodářství ve stavebnictví čelí celé řadě výzev v ekonomické, technické, kulturní, politické i informační rovině. Klíčem k jejich překonání je spolupráce mezi aktéry, sdílení dat a změna myšlení směrem k vnímání stavebních a demoličních materiálů jako zdrojů, nikoli odpadu.
Tab. 1. Identifikované výzvy implementace principů oběhového hospodářství ve stavebnictví
VýzvaSpecifikace
EkonomickéVysoké počáteční investice, nevyvážené ceny primárních vs. recyklovaných surovin, vyšší náklady na selektivní demolici.
TechnickéNedostatek standardizace, složitost stavebních sysů, chybějící informace o složení materiálů a omezené využití inovací.
Kulturní a společenskéKonzervativní přístup sektoru, nízká důvěra v recyklované materiály, vnímání cirkulárního přístupu jako složitého a zdlouhavého.
LegislativníNedostatek regulačních nástrojů, chybějící strategie, nejasné pravomoci a slabá kontrola plnění předpisů, nedostatečná podpora inovací a cirkulárního veřejného zadávání.
InformačníNízké povědomí o přínosech cirkulární výstavby, nedostatek osvědčených případových studií a dat, nízká důvěra v kvalitu druhotných surovin.
Organizační a strukturálníFragmentované dodavatelské řetězce, chybějící koordinace mezi aktéry, nejednotné plánování projektů s ohledem na cirkularitu.
Specifické bariéry spojené s materiály a produktyNedůvěra v technické parametry recyklovaných materiálů, zdravotní rizika (např. recyklované PVC a další plasty), vyšší náklady a nároky na prostor a manipulaci během třídění.
5.2 Strategická doporučení pro podporu oběhového stavebnictví
Legislativa a normy
Povinné předdemoliční audity pro identifikaci materiálů k opětovnému využití.
Aktualizace stavebních předpisů pro podporu návrhu na demontáž, adaptabilitu a využití druhotných materiálů.
Rozšíření využívání BIM modelování pro plánování demontáže a trasování materiálových toků – zejména v rámci předdemoliční přípravy. Rozsah využití BIM modelů se liší podle typu stavby – u novostaveb lze plánovat detailně, u stávajících je nutné spoléhat na STP a historické podklady
Cirkulární veřejné zakázky a plánování
Zohlednění kritérií cirkularity v rámci veřejných zakázek.
Požadavek začlenění principů oběhového hospodářství již v přípravné fázi projektů.
Zařazení cirkulárních kompetencí do licenčních a výběrových řízení.
Rozvoj trhu a dodavatelského řetězce
Vytváření digitálních tržišť pro obchod s druhotnými stavebními materiály.
Regionální standardy a pobídky pro využívání recyklátů ve výstavbě.
Inovace a výzkum
Podpora výzkumu technologií pro materiálové zhodnocení a inovace v oblasti demontáže.
Vznik inovačních center pro testování recyklovaných řešení v různých podmínkách.
Tvorba technických návodů srovnávajících primární a recyklované materiály.
Vzdělávání a osvěta
Osvětové kampaně s využitím pilotních příkladů. V České republice jde například o Recyklační akademii pořádanou ČVUT UCEEB.
Integrace t oběhového hospodářství do vzdělávání architektů, inženýrů a dalších profesí.
Vytváření otevřených platforem pro sdílení znalostí a osvědčených postupů.
Obrázek 1. Strategická doporučení pro oběhové stavebnictví
6. Závěr
Zkušenosti z pilotních projektů i zavedených sysů v zahraničí ukazují, že přechod ke stavebnictví založenému na principech oběhového hospodářství je možný – a v některých oblastech již probíhá. Klíčovými faktory úspěchu jsou kvalitní předdemoliční příprava, dostupnost ověřených dat, důvěra v recyklované materiály a podpora inovací.
Významnou roli hrají rovněž nástroje jako digitální tržiště, BIM modelování nebo certifikační sysy typu Tracimat, které přinášejí transparentnost a zajišťují kvalitu druhotných surovin. Zapojení veřejných zakázek, vzdělávání a sdílení dobré praxe může zásadně urychlit přechod ke skutečně cirkulárnímu stavebnictví.
Pro české prostředí se tak otevírá prostor nejen k technickému, ale i sysovému posunu – podpořenému legislativními změnami, standardizací a osvědčenými nástroji z evropské praxe. Zvláštní důraz si přitom zaslouží stávající budovy, které tvoří většinu stavebního fondu. Jejich zachování formou rekonstrukce nebo konverze je z pohledu oběhového hospodářství nejefektivnější cestou. Pokud to není možné, představuje jejich šetrná demontáž zásadní příležitost ke snížení environmentální zátěže i vytvoření nové hodnoty v celém odvětví.
Poděkování
Tento článek vznikl za podpory projektu Boosting the uptake of circular integrated solutions in construction value chains 101082068-2 (CIRC-BOOST), HORIZONT EUROPE.
Literatura
Evropská komise. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech. Úřední věstník Evropské unie, 2018. Dostupné z:
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018L0851
Evropská komise. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic. Úřední věstník Evropské unie, 2020. Dostupné z:
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/ALL/?uri=CELEX:32020R0852
541/2020 Sb. Zákon o odpadech Available online: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-541 (accessed on 6 January 2024).
Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady. Directorate-General for Internal Market, Industry, Entrepreneurship and SMEs (European Commission); Oberender, A.; Fruergaard Astrup, T.; Frydkjær Witte, S.; Camboni, M.; Chiabrando, F.; Hayleck, M.; Akelytė, R. EU Construction & Demolition Waste Management Protocol Including Guidelines for Pre-Demolition and Pre-Renovation Audits of Construction Works: Updated Edition 2024; Publications Office of the European Union, 2024; ISBN 978-92-68-18900-9. [online]. Dostupné z:
https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/d63d5a8f-64e8-11ef-a8ba-01aa75ed71a1
Metodický návod pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi [online]. Dostupné z:
https://mzp.gov.cz/system/files/2025-03/OODP-metodicky_navod_SDO-20180904.pdf
VAN UDEN, Mart, Hans WAMELINK, Ellen VAN BUEREN a Erwin HEURKENS. Circular building hubs as intermediate step for the transition towards a circular economy. Construction Management and Economics [online]. nedatováno, 1–19. ISSN 0144-6193. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/01446193.2025.2451618
Urban mining: Recycling bricks for a circular economy. Corporate Website [online]. Dostupné z:
https://www.wienerberger.com/en/stories/2022/20220425-urban-mining.html
WoodCircus White Paper – European Panel Federation [online]. Dostupné z:
https://europanels.org/publications-studies/woodcircus-white-paper/
RABUSO, 827. Guide about Construction and circular economy – EDA [online]. 2. únor 2024 Dostupné z:
https://www.europeandemolition.org/library/guide-about-construction-and-circular-economy
Další projekty – Výzkumný projekt Decompose [online]. [vid. 2025-03-02]. Dostupné z:
https://decompose.fsv.cvut.cz/dalsi-projekty/
Analýza a využití upraveného stavebního sádrokartonového recyklátu v sádrových směsích pro výrobu bloků. TZB-info [online]. Dostupné z: https://stavba.tzb-info.cz/stavebni-desky/26926-analyza-a-vyuziti-upraveneho-stavebniho-sadrokartonoveho-recyklatu-v-sadrovych-smesich-pro-vyrobu-bloku
English Synopsis
Pre-demolition audits help identify materials suitable for reuse or recycling, thereby reducing the volume of construction and demolition waste and supporting the principles of the circular economy. The article presents the legal framework, audit methodology, and the environmental and economic benefits of such audits. It also includes current insights and practical examples from the European project CIRC-BOOST (Horizon Europe), which tests and implements circular solutions in construction through pilot projects in five countries.
