Používat detailní kamerové záběry v rámci přístupových a docházkových sysů dovoleno je. Jak ale tyto informace hodnotit z pohledu norem, které pojednávají o využití biometrie v bezpečnostních kamerových sysech?
Nyní už víme co, kde a proč, a tak se můžeme vrátit zpět na začátek, a to k obsahu nařízení AI Act. Aniž bychom však chtěli předjímat, co přinesou další dny, tak v oblasti kamer a umělé inteligence se do dnešního dne (článek byl dopsán 12. září 2025) nestalo nic. V médiích žádné veřejně diskutované soudní rozhodnutí, žádná tisková konference, žádná žaloba. A v oblasti kamerových sysů? Psi si během prázdnin zaštěkali, nikoho nepokousali – karavana táhne dál, a kromě letiště i s AI. Uvidíme, co s ní udělá zářijová novinka v podobě varování z dílny NÚKIB.
Biometrická identifikace ve veřejném prostoru. Ilustrační foto. Zdroj: Adobe Stock
Act AI a biometrický údaj
Po základním naznačení toho, co dnešní kamery zvládají detekovat, by možná stálo za to podívat se, co tak zásadního v tom AI Act nařízení vlastně je.
Pro další orientaci bude klíčové pochopení termínů Biometrická identifikace a Biometrický údaj v kombinaci s dějem a místem: na dálku / v reálném čase / ve veřejně přístupných prostorech. Přesné definice termínů, aneb pro účely AI Act se rozumí, jsou shrnuty v článku 3 nařízení. Uveďme alespoň ty základní:
34) „biometrickými údaji“ osobní údaje vyplývající z konkrétního technického zpracování, týkající se tělesných či fyziologických znaků nebo znaků chování fyzické osoby, například zobrazení obličeje nebo daktyloskopické údaje;
35) „biometrickou identifikací“ automatizované rozpoznávání fyzických, fyziologických, behaviorálních či psychických lidských znaků za účelem zjištění totožnosti fyzické osoby porovnáním biometrických údajů této osoby s biometrickými údaji jednotlivců, jež jsou uloženy v databázi;
41) „sysem biometrické identifikace na dálku“ sys AI pro účely identifikace fyzických osob bez jejich aktivního zapojení, obvykle na dálku, na základě porovnání biometrických údajů dané osoby s biometrickými údaji obsaženými v referenční databázi;
42) „sysem biometrické identifikace na dálku v reálném čase“ sys biometrické identifikace na dálku, kdy zachycení biometrických údajů, porovnání a identifikace probíhají bez zbytečného odkladu a zahrnují nejen okamžitou identifikaci, ale také omezená krátká zpoždění, jejichž cílem je zabránit obcházení pravidel;
43) „sysem následné biometrické identifikace na dálku“ sys biometrické identifikace na dálku jiný než sys biometrické identifikace na dálku v reálném čase;
44) „veřejně přístupným prostorem“ jakékoli fyzické místo ve veřejném nebo soukromém vlastnictví přístupné neurčenému počtu fyzických osob bez ohledu na to, zda se mohou uplatňovat určité podmínky přístupu, a bez ohledu na možná omezení kapacity
Biometrická identifikace. Ilustrační foto. Zdroj: Fotolia
Nyní se můžeme na některé formulace v AI Act nařízení zaměřit v kombinaci s výše popsanými schopnostmi kamer. Je-li tedy:
lidský obličej fyzickým rysem jednotlivce a umožňuje-li jeho snímání kamerou automatizované rozpoznávání a následně případně také jeho srovnání s již uloženými údaji, tak potom je tato kamera, nebo kamerový sys v hledáčku legislativy spojené s nařízením AI Act (popsaná činnost je Biometrická identifikace),
v kamerovém sysu možné třídit zaznamenané osoby podle pohlaví, nebo barvy vlasů, tak potom je tato kamera, nebo kamerový sys v hledáčku legislativy spojené s nařízením AI Act (popsaná činnost je Biometrická kategorizace),
automatické vyhodnocování u kamerového sysu automaticky / vzdáleně třídit zaznamenané osoby podle pohlaví, nebo barvy vlasů, tak potom je tato kamera, nebo kamerový sys v hledáčku legislativy spojené s nařízením AI Act (popsaná činnost je Biometrická identifikace fyzických osob na dálku),
atd.
Tímto způsobem přístupu k tu bychom začali za každou větou z Act AI vidět možnou záminku k odsouzení kamer. Vydat se touto cestou by ale vedlo ke zkresleným závěrům. V odstavcích tohoto dokumentu je totiž možné najít několik výjimek a upřesnění.
Začněme tím základním, a sice skutečností popsanou v odstavci 35, kde kombinace pojmů biometrický a na dálku je doplněna upřesňující formulací: „ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva“. Ano, jsme zpět u kamerových sysů propojených s databázemi státní správy. Tedy sysy instalované v místech jako je letiště. Vyjmenovávat jiná místa, která by se měla zachovat jako již tolikrát zmiňované Letiště Václava Havla Praha, není předmětem článku. To nechme povolanějším. Problém totiž není v tom, co kamery umí, ale s čím jsou data z nich získaná propojena.
Ukázkové upřesnění máme za sebou, a tak ještě tu výjimku. Ta je popsána v odstavcích 15 a 17, kde se uvádí, že pokud jsou „sysy AI určené k biometrickému ověřování, včetně autentizace, jejichž jediným účelem je potvrdit, zda je konkrétní fyzická osoba osobou, za niž se prohlašuje, a potvrdit totožnost fyzické osoby za jediným účelem, kterým je získání přístupu ke službě, odblokování zařízení nebo získání bezpečnostního přístupu k prostorám“.
Ilustrační obrázek. Zdroj: Fotolia
Tedy používat detailní kamerové záběry (dle znění ČSN EN řady 62676 jde minimálně o tzv. „prozkoumání / inspect“, u kterého je definovaný funkční účel kamery umožnit operátorovi získat informace o snímaném objektu a cíl musí představovat více než 1 mm na pixel) v rámci přístupových a docházkových sysů dovoleno je. Jak ale tyto informace hodnotit z pohledu norem řady ČSN ISO/IEC 30137 (Informační technologie – Využití biometriky v dohledových kamerových sysech), které o využití biometrie v bezpečnostních kamerových sysech pojednávají.
Takže někde ano a jinde zase ne – těžko říct, co bude dovoleno s dalším Act dokumentem.
Doporučení místo slova závěrem
Pokud tedy nejste provozovatelem kamerového sysu legálně propojeného s databázemi státní správy (a to nejspíš včetně registru vozidel), tak až se v rámci přehnané transparentnosti budete rozhodovat, jestli vámi provozovaný kamerový sys spadá dle Act AI mezi zakázané sysy, vysoce rizikové sysy, nebo sysy s nedostatkem transparentnosti, tak to prosím nepřežeňte.
Pokud jste si totiž před jeho realizací dali práci s tolik opomíjenými stavebními kameny každého opravdového bezpečnostního sysu, jako jsou například analýza rizik, bezpečnostní posouzení, bezpečnostní studie, posouzení proporcionality, tak nebude asi větší problém obhájit si každou jednotlivou kameru.
Pokud jste si navíc nechali udělat kompletní projektovou dokumentaci s využitím norem určených pro VSS (řada norem ČSN EN 61676 – Dohledové videosysy pro použití v bezpečnostních aplikacích, tedy už ne uzavřené televizní okruhy a důchodcovská zkratka CCTV), tak zcela jistě máte detailní informace o snímaných scénách jednotlivých kamer a máte tedy přehled, kde by mohlo dojít k vyhodnocení typu záběru jako možného zdroje biometrického údaje – například s využitím některého z checklistů tzv. Průvodce návrhem sysu síťového videa – IP Guideline [12] anebo jiného nekomerčně a neproduktově pojatého dokumentu.
Stupně identifikace dle technických norem – Definice záběrů v analogové době, grafika inspirována již neplatnou ČSN EN 50132-7 a použita v tzv. Checklistu z publikace IP Guideline. Ilustrační foto. Zdroj: archív autora
To už jsme ale zase u techniky, a to je mediálně méně zajímavé . No vlastně ne, konec letních prázdnin nám nečekaně přinesl novinku z dílny NÚKIB. Konkrétně nenápadný dokument vydaný jako jedna z příloh tzv. VAROVÁNÍ před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti (Spisová značka: 350-647/2025-E; Číslo jednací: 6159/2025-NÚKIB-E/350). Jde o upozornění věnované čínským IP kamerovým sysům s heslovitě pojatým nadpisem: „Vysoké riziko zneužití zranitelností, problematické propojení výrobců se státem a pravděpodobný sběr zpravodajsky cenných informací“.
Mezi techniky se o tom sice šeptá už roky, no a teď o tom konečně můžeme všichni i mluvit. Tedy až na ty z nás, kteří kamerové sysy s tímto rodokmenem prodáváme nebo používáme.
To jsme ale bohužel opět my – my všichni.
Bohužel.
Literatura pro 1., 2. a 3. část
Rodney D. Chipp a Morris A. Mayer. Closed Circuit Tv System Planning (první odborná souhrnná publikace). 1957. J. F. Rider / New York.
Mechanické zábranné prostředky. https://www.tzb-info.cz/pristupove-systemy
Elektronická Zabezpečovací Signalizace. https://www.tzb-info.cz/poplachove-a-zabezpecovaci-systemy
AI Act. https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj?locale=cs
GDPR. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32016R0679
idnes.cz. Policie na ruzyňském letišti vypnula kamery na rozpoznávání tváří.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/policie-kamery-rozpoznavani-obliceju-deaktivace-eu.A250801_085454_domaci_tty
MVČR. Ministerstvo vnitra rozšíří zabezpečení Letiště Václava Havla o 145 kamer s automatickým rozpoznáváním obličejů. https://mv.gov.cz/clanek/ministerstvo-vnitra-rozsiri-zabezpeceni-letiste-vaclava-havla-o-145-kamer-s-automatickym-rozpoznavanim-obliceju.aspx
iRozhlas.cz. Letiště Václava Havla vypnulo sys rozpoznávání obličejů. „Byl tam půl roku nelegálně,“ míní advokát. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/letiste-vaclava-havla-vypnulo-system-rozpoznavani-obliceju-byl-tam-pul-roku_2508062311_mkv
Asociace pro veřejné zakázky. Vypracovaná Metodika Vendor lock-in: únik a předcházení.
https://asociacevz.cz/clanek/vypracovana-metodika-vendor-lock-in-unik-a-predchazeni
Sněmovní tisk 495/0, část č. 1/10 Vl.n.z. o bezpečnostní činnosti. https://www.tzb-info.cz/poplachove-a-zabezpecovaci-systemy/16899-standardy-versus-zvyklosti-z-oblasti-technicke-bezpecnosti-uvodnik-k-tematu#zalozka6
MVČR, dokument P6-RP_pro_MKDS (tzv. Koníčkův bič), zkrácená verze textu v poznámce č. 6:
„Dodavatel musí být držitelem koncesované živnosti Technické služby k ochraně majetku a osob. Je-li dodávka technologie součástí stavby vyžadující stavební povolení, musí být projektová dokumentace zpracována projektantem – autorizovaným inženýrem buď přímo s příslušnou specializací pro elektrotechnická zařízení.“
Průvodce návrhem sysu síťového videa – IP CCTV Guideline.
https://www.tzb-info.cz/publikace/315-ip-cctv-guideline-pruvodce-navrhem-systemu-sitoveho-videa
