Jak odolávají zděné konstrukce a stavby ohni, vodě a větru? Co se děje s cihelným zdivem při požáru, co dělat se zdivem po povodni a jak odolá tuhá cihelná konstrukce extrémnímu větru, o tom v podcastu hovoříme s Janem Huberem ze společnosti wienerberger.
Poslechněte si podcast:
Cihelný střep odolá vysokým teplotám obvykle bez úhony
Při běžných požárech se s cihelným střepem neděje v podstatě nic. „V podstatě dochází k odpařování vody. V cihlách voda není, protože při výrobě procházejí teplotou 800 °C. To znamená, že se odpařuje voda, které zdivo získalo během stavby nebo provozu,“ vysvětluje Jan Huber.
Rozdíl je v chování zdiva z plných cihel a z tepelněizolačních cihel. „Plná cihla má velkou hmotu, která se musí ohřívat, takže se neohřeje nikdy celý průřez a ohřívá se postupně. Čím více je zdivo tepelněizolační, tím se ohřívá pomaleji, ale tím více jsou namáhány vnější části zdiva, především omítka, která to bohužel odnese nejvíc,“ říká Jan Huber.
To je nejběžnější důsledek požáru. Ta podle slov Jana Hubera obvykle musí pryč. U zdiva, pokud je vystaveno teplotě 600 až 800 °C, se keramice většinou nestane nic. V případě pochybností je třeba po likvidaci požáru pozvat odborníka.
Zdivo po povodni musí pouze vyschnout
Podle doporučených standardů by měla být úroveň vodorovné hydroizolace stavby 30 cm nad úrovní terénu. Pokud velká voda nenarušila komplexně statiku domu např. podemletím základů nebo vodorovnou silou extrémní povodňové vlny, tak ani voda z hlediska možnosti zachování zdiva po povodni není problém.
Voda může zvednout podlahu, pokud je tlak vody vně vyšší než zátěžová vrstva, kterou tvoří podlaha, naruší vodorovnou hydroizolaci, a tím se dostane rychleji dovnitř objektu a poškodí hydroizolační souvrství. „Voda tam pak nějakou dobu stojí a vzlíná do podlah, zdiva a pokud je zdivo z dutinových cihel, mohou se začít plnit vodou,“ říká Jan Huber.
Nemělo by se to ale příliš stávat. „Broušené cihly jsou ve spárách odděleny a to vzlínání se v první nebo druhé spáře zastaví.“ Podle slov Jana Hubera v momentě, kdy voda odejde, tak kromě toho, že cihly namočila, s nimi nic jiného neudělala. Obvykle se ale nelze vyhnout odstranění omítek, podlahových vrstev včetně tepelné izolace, podlahového vytápění atd. Omítka by se měla odstranit do výšky minimálně tloušťky zdiva nad úroveň vody, pro rychlejší vysychání lépe i více.
„U dutinových cihel je pak vhodné navrtat zdivo u paty malým vrtákem. Pokud z děr odtéká voda, měli bychom přistoupit k tomu, že vrtákem provrtáme zdivo. Je třeba si dávat pozor, abychom neprovrtali hydroizolaci. Pokud nám ze zdiva nic neodtéká, je to opravdu jen na to vysoušení,“ ubezpečuje Jan Huber.
Tuhá zděná stavba silnému větru odolá
Posledním tem podcastu byl extrémní vítr a odolnost zděných staveb. „Pokud bude dům hmotný, tedy pokud to bude zděná stavba, tak ta je stabilní a nehrozí, že by dům ulétl,“ vysvětluje Jan Huber. „V extrémním případě může samozřejmě poškodit krov nebo zlomit štítové stěny, pokud to nebude správně vyztužené.“
Odolnosti stavby velice pomáhá těžká konstrukce střechy nebo stropu. Ta dům extrémně ztužuje. „Pokud máme bungalov a nemáme tuhou stropní konstrukci, tak z hlediska větru je dům namáhaný mnohem více. Je lepší mít tuhou desku, která dům ztuží alespoň v jedné rovině,“ říká v podcastu Jan Huber. „Strop z těžké konstrukce je ideální stav. Obálka domu je velice tuhá včetně střechy. Samozřejmě to neznamená, že nemůže dojít k poškození střešního pláště,“ dodává Jan Huber.
Udržitelné stavby z cihel
Jan Huber v podcastu uzavírá, že ze všech jmenovaných důvodů jsou zděné stavby udržitelné. „A to z toho pohledu, že nám dlouho vydrží. To znamená, že co bychom jinde museli stavět dvakrát, třikrát, tak v případě cihel stavíme jednou.“
Celý podcast s Janem Huberem ze společnosti wienerberger si můžete poslechnout v úvodu článku.
