Nová situace při projektování, realizaci a přejímání podlahových konstrukcí v aktualizované normě

1. Úvod

Společně s doc. Ing. Jiřím Dohnálkem, CSc. a Ing. Pavlem Dohnálkem, Ph.D. ze společnosti Expertbeton s.r.o. jsme v loňském roce a na začátku roku letošního připravili aktualizaci textu základní normy pro podlahové konstrukce – ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení. Text byl podroben dvěma kolům připomínkového řízení a následně finalizován. Nové znění je platné od 1. 7. 2025. Cílem bylo zaktualizovat normu tak, aby odrážela posun, ke kterému za posledních 13 let v oboru došlo.

V dalším textu jsou uvedeny hlavní změny textu normy. Kurzívou jsou uvedeny citace z normy.

2. Ustanovení významná pro všechny podlahy, průmyslové i neprůmyslové

2.1 Vodorovnost povrchu podlahy

Norma požadovala, a stále požaduje, aby povolené odchylky celkové rovinnosti povrchu nášlapné vrstvy byly definovány v návrhu podlahy. Nově bylo doplněno ustanovení definující požadavky pro případ, kdy povolené odchylky v návrhu podlahy specifikovány nejsou (viz tabulka). Pokud v návrhu podlahy není uvedeno jinak, požaduje se, aby povrch podlahy byl vodorovný.

2.2 Sklon povrchu podlahy

Oproti předchozí verzi byla zvětšena velikost sklonu, o kdy nesmí na podlaze vznikat kaluže, dříve to bylo od 1 %. V návaznosti na to byl upraven byl i doporučený sklon podlahy, dříve zde bylo 1–2 %.

2.3 Přejímky v průběhu realizace podlahy

Doplněna byla normativní příloha definující jaké přejímky je třeba provést a jejich náležitosti (povinně uváděné informace) a jaké informace je třeba v průběhu realizace zaznamenat. S ohledem na rozsah tohoto článku zde není příloha citována, je třeba se podívat přímo do vydané normy.

V případě podlah v bytové a občanské výstavbě tické okruhy této přílohy jsou:
Přejímka podkladu nosné vrstvy
Informace zaznamenávané zhotovitelem v průběhu realizace nosné vrstvy
Předání nosné vrstvy
Přejímka podkladu nášlapné vrstvy
Předání nášlapné vrstvy

V případě průmyslových podlah jsou:
Přejímka zemní pláně
Doporučený obsah kontrolního a zkušebního plánu
Zaznamenávané informace a požadované kontrolní zkoušky v průběhu pokládky betonové desky.
Předání podlahy a minimální rozsah informací v předávacím protokolu.

2.4 Přímost spár

S ohledem na dostupnost laserové měřící techniky a její běžné používání byly požadavky na přímost spár zjednodušeny (byl zmenšen počet kategorií), čímž byly zpřísněny požadavky na dlouhé spáry. Nově jsou kategorie pouze dvě. Pro spáry s délkou do 1 m (požadavky zůstaly nezměněny) a pro spáry s délkou 1 m a více. Zde jsou požadavky stejné, jako byly dosud požadovány pro spáry s délkou 1–4 m. Možnost větších odchylek pro spáry delší než 4 m byla zrušena.

2.5 Miskovitá deformace (curling)

Vznik miskovité deformace je poměrně častou příčinou vad podlah. Dokonce tak častou, že „zlí jazykové“ tvrdí, že každá podlaha s nosnou vrstvou na bázi cementu (betony, cementové potěry) se miskovitě deformuje. Je pouze otázkou jak moc. Protože se problematika týká více aspektů navrhování a provádění podlah, jsou příslušná ustanovení rozprostřena prakticky po celém textu normy. Například:

Definice: miskovitá deformace (diferenční smrštění betonu, curling) – deformace desky vzniklá v důsledku rozdílného smrštění horního a spodního líce; obvykle se projevuje nadzdvižením rohů, případně i hran podlahových desek u spár nebo okrajů podlahy, v závislosti na typu povrchové úpravy se může jednat i o jejich pokles.

„POZNÁMKA Miskovitá deformace běžně nastává u zrajícího betonu nebo cementového potěru v situacích, kdy zrající deska vysychá pouze horním lícem a ze spodního líce vlhkost uniká jen omezeně. Tudíž smrštění závislé na vlhkosti je u horního líce větší než u spodního líce. Tento proces může být částečně vratný.“

V poznámce u článku Místní rovinnost povrchu podlahy je upozorněno, že pro kontrolu kvality stavebních prací (zarovnání povrchu podlahy) je třeba měření místní rovinnosti podlahy provést co nejdříve. Ideálně jakmile začne být podlaha pochozí, případně po skončení ošetřování betonu. Při pozdějším provedení měření již nemusí být jednoznačně prokazatelné, zda případné nesplnění požadavků je důsledkem nedostatků návrhu podlahy, nebo nedostatků provedení podlahy.
Ve stejném článku je specifikováno, že požadavky na místní rovinnost povrchu podlahy platí od dokončení podlahy po celou dobu životnosti podlahy. To znamená, včetně případné miskovité deformace.
V poznámce k článku Rozměrová stálost je upozorněno, že u betonů a cementových potěrů, případně i jiných materiálů jejichž velikost smrštění během zrání závisí na jejich vlhkosti, způsobuje miskovitá deformace významnou výškovou deformaci zejména okrajů desek.
Do požadavků na návrh podlahy v bytové a občanské výstavbě bylo do výčtu informaci, které musí návrh obsahovat, doplněno: „opatření pro omezení nepříznivého vlivu miskovité deformace, zejména při použití cementového potěru“.
Analogicky v požadavcích na rozsah návrhu průmyslové podlahy bylo doplněno „opatření, které zajistí, aby miskovitá deformace nezpůsobila vznik nežádoucích dutin v podlahové skladbě, nevedla ke vzniku nadlimitních trhlin a nadlimitních odchylek místní rovinnosti povrchu podlahy. V poznámce pak jsou uvedeny příklady možných opatření.

„POZNÁMKA Opatřením pro omezení důsledku miskovité deformace může být např. vložení kluzných trnů nebo výztužných prutů do míst smršťovacích spár, dlouhodobé (nadstandardní) ošetřování betonu, použití betonové směsi se sníženým smrštěním, návrhem bezesparé nebo předpjaté podlahy atd. Případně definování způsobu, jak budou nežádoucí důsledky eliminovány. Kombinovat je možno více opatření.“

Ohledně spár v průmyslové podlaze je v poznámce doplněna informace „Významně negativní vliv na rovinnost podlahy v místech spár má miskovitá deformace a rozdílná deformace sousedních desek. V místech s intenzivním pojezdem se proto doporučuje umístit do spár spřahovací prvky (např. trny)“.
V pasáži o ošetřování průmyslové podlahy je v poznámce upozorněno, že ošetřování je důležitým opatřením proti nežádoucím efektům miskovité deformace.
V pasáži o řezaných smršťovacích sparách je, v případě že podlahová deska je vyztužena při horním povrchu, požadováno, že musí být autorem statického návrhu podlahy předepsáno, zda má být tato výztuž přeříznuta, nebo zda má být ponechána jako trnování omezující miskovitou deformaci.
V pasáži ohledně způsobu měření rovinnosti povrchu podlahy je v poznámce upozorněno, že při zjišťování vlivu miskovité deformace je důležité stáří podlahy v době měření.

2.6 Tvrdost povrchu

Článek 4.9 Tvrdost povrchu, odolnost proti opotřebené byl doplněn o problematiku odolnosti proti vzniku rýhy. Ta se hodnotí tradiční metodou využívající Mohsovu stupnici tvrdosti nerostů. Stupnice je založena na skutečnosti, že tvrdším nerostem je možné vytvořit v měkčím nerostu rýhu. Naopak to možné není. V této souvislosti je zdůrazněna důležitost čistících zón, protože rozhodující je tvrdost nečistot, které se na podlaze nachází, nebo které jsou vneseny na podrážkách nebo pneumatikách.

To je znovu zdůrazněno v kapitole o Syntetických podlahovinách v části normy pro průmyslové podlahy.

2.7 Odolnost proti chemickým látkám

Nově norma v poznámce k článku 4.14.1 obsahuje upozornění na nutnost dodržování předepsané koncentrace a doby působení čistících prostředků.

2.8 Keramické dlažby – pokrytí rubu dlaždic lepidlem

Do požadavků na provádění (článek 5.4 pro podlahy v bytové a občanské výstavbě a článek 6.4 pro půmyslové podlahy) byl doplněn požadavek na minimální pokrytí keramické dlaždice lepidlem. Požadováno je:

3. Ustanovení významná pro podlahy bytové a občanské výstavby

3.1 Místní rovinnost povrchu podlahy

Byl doplněn odkaz na ČSN 73 4001, která nově upravuje problematiku přístupnosti (rozuměj bezbariérovosti) staveb. Po překryté spáry byl upřesněn požadavek na maximální rozdíl ve výškové úrovni sousedních podlah. Pro spáry překryté prahem zůstal požadavek nezměněný, rozdíl maximálně 20 mm. Pro spáry překryté přechodovou lištou byl požadavek zmenšen na maximálně 10 mm s upozorněním, že nesmí být překročen údaj uvedený v deklaraci od výrobce lišty.

Nově byla doplněna tabulka s požadavky na místní rovinnost povrchu podlahového potěru. V souvislosti s tím, pokud nášlapná vrstva potřebuje rovnější podklad, je požadováno, aby návrh podlahy počítal s vyrovnávací vrstvou. V poznámce se upozorňuje, že existují nášlapné vrstvy, které umožňují tento požadavek na potěr změkčit. Typicky se jedná o lité teraco.

3.2 Definice podlahového potěru

Vztah mezi pojmy „cementový potěr“ a „betonová mazanina“ je tradičním předmětem odborných disputací, když se probírá normalizace v oblasti podlah. Oba pojmy jsou v praxi běžně používány. Odmyslíme-li si ČSN 74 4505, jsou k pojmu „cementový potěr“ v normách přiřazeny specifikace, zejména v ČSN EN 13813 a ČSN EN 13318. Pojem „betonová mazanina“ však takovouto normovou oporu nemá. Přesto se v mnoha projektech v podlahových skladbách vyskytuje. Zpracovatelé normy mají za to, že projektant pojmem „betonová mazanina“ v podlahové skladbě myslí totéž, co evropský normotvůrce a jeho český překladatel pojmem „cementový potěr“. Proto ČSN 74 4505 již od roku 2008 považuje pojem „podlahová mazanina“ za synonymum pojmu „podlahový potěr“. Záměrně je použit obecnější výraz „podlahová“, aby se toto vztahovalo i na jiné pojivové báze.

V rámci aktualizace byla, pro lepší provázání používané terminologie se souvisejícími normami, opuštěna definice pojmu „podlahový potěr“ platná pouze pro ČSN 74 4505 a nově je odkázáno na definici uvedenou v ČSN EN 13318 (Potěrové materiály a podlahové potěry – Definice).

3.3 Kontrola pevnosti podlahových potěrů

Do kapitoly 4.8 v normě byl přidán odstavec požadující při pokládce podlahového potěru vyrobit zkušební tělesa.

„Při zhotovování podlahových potěrů a jim podobných vrstev se musí v místě pokládky potěru vyrobit zkušební tělesa podle ČSN EN 13892-1 pro zkoušku pevnosti v tahu za ohybu podle ČSN EN 13892-2. Z každého odebraného vzorku materiálu se vyrobí nejméně 3 zkušební tělesa. Tělesa se musí vyrobit pro každou specifikaci potěru zvlášť a pro každý den betonáže. V případech, kdy je potěrový materiál dodáván výrobcem, který má zavedený sys řízení kvality podle ČSN EN ISO 9001, lze zkušební tělesa vyrobit v místě centrální výrobny potěru, pro každou specifikaci potěru zvlášť, s četností dle tohoto zavedeného sysu.“

Byl také přepracován text odstavce zabývajícího se kontrolou pevnosti přímo na vrstvě potěru. Ukázalo se, že někteří účastníci procesu výstavby z tohoto odstavce vyvozovali požadavek na pevnost v tahu povrchových vrstev potěru, že z deklarované třídy pevnosti v tahu za ohybu (F) lze podle tohoto odstavce odvodit požadovanou pevnost v tahu povrchových vrstev. Takto však text nebyl zamýšlen a uvedené hodnoty tomuto použití neodpovídaly. Nyní bude znění zpřesněno následovně:

„Mechanická odolnost a stabilita podlahových potěrů v bytové nebo občanské výstavbě se hodnotí zejména prostřednictvím pevnosti v tahu za ohybu. Požadavky na úroveň pevnosti v tahu za ohybu jsou uvedeny v článku 5.3.4. Materiály pro podlahové potěry musí odpovídat požadavkům ČSN EN 13813. Hodnoty pevnosti v tahu za ohybu uvedené v článku 5.3.4 jsou hodnotami, které odpovídají výsledkům zkoušek na tělesech x odebraných z hotových vrstev. Pro kontrolní zkoušky cementových potěrů in situ lze alternativně (v případě, že se obě strany sporu na tom shodnou) použít i tzv. odtrhové zkoušky, tj. stanovení pevnosti v tahu (viz článek 7.9). U cementového potěru s třídou pevnosti F4 musí být průměrná hodnota pevnosti v tahu větší než 1,25 MPa, u třídy F5 větší než 1,75 MPa, u třídy F7 větší než 2,25 MPa.

POZNÁMKA Požadavky na pevnost v tahu jsou nastaveny s rezervou pokrývající rozptyl výsledků obou parametrů tak, aby z dosažení uvedené pevnosti v tahu vyplývalo splnění požadavku na pevnost v tahu za ohybu. Proto z nižších hodnot pevnosti v tahu, nesplnění požadavku na pevnost v tahu za ohybu nevyplývá.“

Požadavky na pevnost v tahu povrchových vrstev jsou v normě uvedeny v jiné pasáži, v odstavci 4.8.4. Tyto informace už byly v normě uvedeny dříve, v poznámce. Změna spočívá v jeijich přesunutí z informativní poznámky do plnohodnotného textu normy. Doplněny zde byly i požadavky na soudržnost nášlapné vrstvy s podkladem. Ty jsou mírně nižší než požadované hodnoty pevnosti v tahu povrchových vrstev.

V té souvislosti byl rozdělen i popis zkušebního postupu na zkoušku pevnosti v tahu povrchových vrstev a zkoušku pevnosti v tahu.

Při plánování kontrolních zkoušek je důležité neopomenout nové ustanovení zahrnuté do článku 5.3.4. Článek obsahuje tabulku (zůstala beze změny) se specifikací požadavků na výsledek kontrolních zkoušek na tělesech odebraných přímo z konstrukce.

„Pokud jsou pro zkoušku odebrány alespoň 3 trojice zkušebních těles, je u litých potěrů možné minimální a průměrné požadované hodnoty snížit na 85 % hodnot uvedených v tabulce.“

3.4 Odolnost proti opotřebení (obrusnost)

Nově je v normě uveden požadavek na minimální odolnost proti obrusu u přímo pochozích cementových materiálů s výjimkou teraca, a to dle metody Böhme maximálně 30 cm3/50 cm2. Pro teraco pak je požadováno, aby dokončený povrch byl tvořen z alespoň 70 % zrny drtě definované kvality.

Je zde rovněž připomenuto, že pokud je odolnost proti obrusu pro příslušnou podlahu důležitým parametrem, musí být v návrhu podlahy definována příslušná úroveň požadavku.

3.5 Odolnost proti kontaktnímu namáhání – trvalé deformace

Pro pružné a textilní podlahoviny, které jsou náchylné na vznik trvalých deformací zejména v místech bodových zatížení je důležitá nová úprava této problematiky. Nachází se zejména v odstavci 4.1 Charakteristiky viditelného povrchu. Mezi viditelnými vadami, které podlaha nesmí vykazovat je nově i „trvalé stopy pod nohami inventáře apod.“. Dále v odstavci je to dopřesněno „U pružných a textilních podlahových krytin se trvalá deformace pod bodovým zatížením připouští, a to až do omezení, které je pro příslušný výrobek výrobcem deklarované.“ Bližší vysvětlení je pak i v doplněné poznámce:

„POZNÁMKA Velikost trvalé deformace u pružných a textilních povlakových krytin lze omezit volbou krytiny, která má tento parametr deklarovaný nízkou hodnotou a současně kvalitní pokládkou s minimální tloušťkou lepidla. Pro výrobky, které velikost trvalé deformace deklarovanou nemají, tento parametr není omezen.“

V odstavci 4.10, který se věnuje odolnosti proti kontaktnímu namáhání, je pak pouze odkázáno na výše uvedené ustanovení odstavce 4.1.

3.6 Skluznost

Odstavec 4.17, který specifikoval požadavky na protiskluznost byl kompletně přepracován, protože v roce 2024 byla vydána vyhláška 146/2024 a norma ČSN 73 4001, které požadavky na protiskluznost specifikují. Každý dokument specifikuje část. Vyhláška 146/2024 je právně závazný legislativní dokument, norma ČSN 73 4001 je touto vyhláškou určena jako právně závazná. Mají tedy vyšší právní váhu, než ČSN 74 4505. Je tak třeba, aby v ČSN 74 4505 byly pouze odkazy, aby nenastala situace, že by ustanovení ČSN 74 4505 bylo s nimi v rozporu. Proto v nové verzi podlahářské normy bude pouze rozcestník:

3.7 Návrh podlahy

Požadavky na návrh podlahy byly významně rozšířeny. Motivem pro rozšíření je zejména záměr přesunout rozhodování o záležitostech ovlivňujících vznik poruch do období přípravy stavby, aby je nebylo třeba provádět pod časovým tlakem realizace a aby operace z nich vyplývající bylo možné zahrnout do výkazu výměr. Požadavky normy na to, co by měl návrh obsahovat, jsou (tučně jsou nově doplněné formulace):

V této souvislosti je v normě uvedeno celkem 8 poznámek s doporučeními.

3.8 Návrhové tloušťky podlahových potěrů

Částečně byla upravena tabulka s minimálními návrhovými tloušťkami potěrů tak, že nejmenší povolené hodnoty byly zvětšeny. Změny se týkají pouze podlah s menším zatížením než 2 kN/m2. Nyní je nejmenší tloušťka litého potěru 35 mm (pro pevnostní třídu F5 nebo F7), potěru ze zavlhlé směsi 35 mm (pro pevnostní třídu F7). Zvětšení částečně souvisí se změkčením požadavků na výsledky kontrolních zkoušek pevnosti, částečně vyplývá z negativních zkušeností s velmi tenkými vrstvami potěrů. Viz dříve uvedená pasáž ohledně kontroly pevnosti podlahových potěrů.

3.9 Doporučení pro volbu lepidla

Do normy byla doplněna poměrně obsáhlá informativní příloha s doporučení pro volbu typu lepidla pro keramické dlažby. Inspirována je normovými požadavky z Itálie, kde jsou keramické dlažby tradičně hojně používány, pravděpodobně častěji než u nás.

4. Ustanovení významná pro průmyslové podlahy

4.1 Místní rovinnost povrchu podlahy

K tabulce s požadavky na místní rovinnost byla doplněna poznámka popisující běžnou situaci, kdy na malé části průmyslové podlahy se požadavky na místní rovinnost nepodaří dodržet. Domníváme se, že tato skutečnost odpovídá aktuálnímu stavu technologie provádění těchto podlah. Ve většině případů by měla být tato nedokonalost akceptována, kde to povaha provozu na podlaze neumožňuje, mělo by být předem počítáno s nutností lokálního přebroušení malé části podlahy.

„POZNÁMKA 1 Při standardně používané technologii zhotovování průmyslových podlah (řízení nivelety laserovým paprskem, finalizace rotačními hladičkami) nelze obvykle dosáhnout absolutního splnění mezní odchylky v celé ploše podlahy. Obvykle akceptovatelný rozsah nevyhovujících hodnot se může pohybovat v intervalu 0,2–0,8 %. U podlah se striktními požadavky na rovinnost (např. superflat podlahy) je třeba počítat s dodatečnými opatřeními, např. přebroušením povrchu.“

Ohledně místní rovinnosti je nově v normě explicitně uvedeno, že platí pro podlahy s náhodnou drahou pojezdu manipulačních prostředků. V poznámce pak je informováno, že pro podlahy s definovanou drahou pojezdu je vhodné použít směrnici VDMA, nebo normu DIN 15185-2. Jedná se pak o speciální podlahy vyžadující speciální technologie provedení.

4.2 Stupně vlivu prostředí XM

Jedná se o stupně vlivu prostředí popisující korozi betonu způsobenou pohyblivým mechanickým zatížením (obrusem). Zavedeny byly v roce 2008 Změnou Z3 k betonářské normě EN 206-1. Platily tak pro celou Evropu. S ukončením platnosti EN 206-1 v roce 2014 platit přestaly, protože do textu normy EN 206, která EN 206-1 v tomto roce nahradila nebyly zahrnuty. V roce 2021 byly zahrnuty do ČSN P 73 2404, která je českou doplňkovou normou k EN 206. Nyní tak platí pouze v ČR (pokud je jiné země nezavedly ve svých národních normách).

Dle zkušeností zpracovatelů ČSN 74 4505 získaných od posledního vydání normy, požadavky na betonovou směs přiřazené k těmto stupňům vlivu prostředí nezaručují odolnost podlahy proti uváděnému zatížení. Zejména u stupně XM3 určeného pro častý pojezd pásovými vozidly. Toto namáhání je extrémně náročné a vyžaduje speciální podlahovou konstrukci pečlivě na toto namáhání navrženou. Proto byly zmínky o stupních vlivu prostředí z ČSN 74 4505 vypuštěny.

Pro definování požadavků na odolnost povrchu proti obrusu je v poznámce k článku 4.9 doporučeno využití briské směrnice TR34. Na stejném místě je upozorněno i na důležitost správného zadání, protože používání jiných manipulačních prostředků, nebo typů jejich kol, případně zvětšení intenzity provozu může mít negativní vliv na opotřebení povrchu průmyslové podlahy.

V poznámce u článku 4.8.3 norma nově upozorňuje, že s vyšší pevnostní třídou betonu se zvětšuje velikost smršťování.

4.3 Návrh podlahy

Požadavky na návrh podlahy byly významně rozšířeny. I zde je motivem zejména záměr přesunout rozhodování o záležitostech ovlivňujících vznik poruch do období přípravy stavby, aby je nebylo třeba provádět pod časovým tlakem realizace a aby operace z nich vyplývající bylo možné zahrnout do výkazu výměr. Požadavky normy na to, co by měl návrh obsahovat jsou (podtržené jsou nově doplněné formulace, nepodrtržené v normě již byly):

V této souvislosti je v normě uvedeno celkem 7 poznámek s doporučeními, z nich níže uvedené jsou nové.

4.4 Dilatační spáry

Na základě připomínek byl doplněn je nový článek shrnující požadavky vyplývající z jiných ustanovení vyskytující se na rozdílných místech. Článek požaduje, aby dilatační spáry v podlaze umožňovaly pohyb ve spáře po celou dobu životnosti podlahy. Pokud jsou vyplněné, výplň spár musí být trvale pružná. Pokud jsou nevyplněné, je třeba předpokládat jejich pravidelné čištění.

V poznámkách se doporučuje použití speciálních profilů určených pro dilatační spáry v průmyslových podlahách. Upozorňuje se, že pojíždění přes dilatační spáry bez vyztužených hran může vyvolat vznik závad.

Pro obvodové spáry podlahy se požaduje tloušťka minimálně 10 mm u obvodových stěn a 20 mm u překážek uvnitř plochy podlahy. Dosud byl požadavek jednotný na úrovni 10 mm, dle zkušeností zpracovatelů normy se však ukázal jako nedostatečný, s příliš malou rezervou na nedokonalost provedení.

V poznámce k požadavkům na návrh podlahy se upozorňuje:

„U tzv. bezespárých podlah pouze s kovovými dilatačními spárami je třeba při návrhu velikosti dilatačních celků počítat s konečným smrštěním betonu na úrovni přibližně 0,7 mm/m. Kola používaných dopravních prostředků by měla odpovídat takto vypočtené šířce rozevřené dilatační spáry. Případně je třeba dilatační spáry řešit pomocí sysových profilů nevytvářejících při rozevření průběžnou mezeru, např. kompozitních polymerových dilatačních prvků.“

4.5 Řezané smršťovací spáry

Ustanovení ohledně těchto spár bylo zcela přepracováno, protože tento detail je stále častým zdrojem poruch podlah. Nově se uvádí, že řez by měl zasahovat do hloubky cca 1/4–1/3 tloušťky desky. U drátkobetonových desek i hlouběji. Po autorovi návrhu podlahy je nově požadováno, aby specifikoval zda má být, či nemý být, přeříznuta horní betonářská výztuž, pokud je v podlaze navržena.

Ohledně výplně spár norma uvádí:

4.6 Drátkobeton

Protože rozmísení drátků v betonu stále představuje častý problém, byl do požadavků na provádění průmyslových podlah doplněn odstavec požadující řešit tuto problematiku v technologickém předpisu a vyžadující minimální úroveň zkoušení při realizaci.

4.7 Ošetřovací postřiky

Samostatný odstavec byl doplněn i pro problematiku ošetřování průmyslové podlahy. Vychází z požadavku, aby způsob ošetřování byl definován v návrhu podlahy.

4.8 Minerální vsypy

Pro podlahy s minerálními vsypy byl nově doplněn požadavek na obsah vzduchu v betonové směsi, protože při pokládce podlahy, konkrétně při strojním hlazení, dochází k vytlačování vzduchu ze směsi a jejím zachycení pod hutnou vrstvičkou vsypu, což vede k oddělení vsypu od betonu.

5. Závěr

Věřím, že revize normy je krok správným směrem. Se spoluautory chceme i nadále udržovat normu aktuální, aby udržovala krok s vývojem v podlahářském oboru, a opravovat formulace, které se v praxi ukáží jako ne zcela výstižné. Proto prosím všechny uživatele normy o připomínky k ní, nebo o návrhy úprav textu. Předpokládám, že se k úpravám normy v budoucnu opět vrátíme.

6. Literatura

ČSN 72 5191 Keramické obkladové prvky – Stanovení protiskluznosti
ČSN P 73 2404:2021 Beton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda – Doplňující informace
ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání
ČSN 73 6242 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací
ČSN 74 4505:2008 Podlahy – Společná ustanovení
ČSN 74 4505:2012 Podlahy – Společná ustanovení
ČSN 74 4505:2025 Podlahy – Společná ustanovení
ČSN EN 206:2014 Beton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
ČSN EN 206-1:2001 Beton – Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
ČSN EN 13318 Potěrové materiály a podlahové potěry – Definice
ČSN EN 13813 Potěrové materiály a podlahové potěry – Potěrové materiály – Vlastnosti a požadavky
ČSN EN 13877-3 Cementobetonové kryty – Část 3: Specifikace pro kluzné trny
ČSN EN 13892-1 Zkušební metody potěrových materiálů – Část 1: Odběr vzorků, zhotovení a ošetřování zkušebních těles
ČSN EN 13892-2 Zkušební metody potěrových materiálů – Část 2: Stanovení pevnosti v tahu za ohybu a pevnosti v tlaku
ČSN EN 14721 Zkušební metoda betonu s kovovými vlákny – Měření obsahu vláken v čerstvém a ztvrdlém betonu
ČSN P CEN/TS 14754-1 Ošetřovací prostředky – Zkušební metody – Část 1: Stanovení účinnosti zadržení vody běžnými ošetřovacími prostředky
ČSN EN ISO 9001 Sysy managementu kvality – Požadavky
Vyhl. 146/2024 Sb. Vyhláška o požadavcích na výstavbu
Guideline: Floors for use with VNA Trucks. VDMA. 2010
[DIN 15185-2 Industrial trucks – Safety requirement – Part 2: Use in narrow aisles
TR34 4th Edition – Concrete industrial ground floors a guide to design and construction. Concrete Society. 2018