Odborná konference řešila rekonstrukce historických budov

Konference byla určena architektům, projektantům, investorům, zástupcům měst i odborné veřejnosti, která se podílí na obnově kulturního dědictví v České republice. Úvodní blok nastínil aktuální možnosti dotační podpory, vyzdvihl potřebu mezioborové spolupráce a odhalil pohled obcí na rekonstrukce historických objektů. Navazující diskuse přidala k tu ještě otázku udržitelnosti a také roli důležitých institucí, jako například Národního památkového ústavu (NPÚ), České komory architektů (ČKA) a Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Odpolední část programu se týkala konkrétních realizací a zkušeností z praxe, a to včetně příkladného užití moderních technologií a materiálů v památkově chráněném prostředí.

Shrnutí aktuální dotační pomoci

Aktuální možnosti dotační podpory rekonstrukcí historických budov shrnul ve své zaslané prezentaci (neúčastnil se konference osobně) ředitel Sekce realizace projektů energetiky SFŽP Jakub Hrbek. V úvodu připomněl, které oblasti SFŽP podporuje, včetně několika novinek:

Komplexní, či návazné stavební úpravy budov vedoucí ke zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy

sysy využívající odpadní teplo,
sysy nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla,
rekonstrukce otopné soustavy,
ostatní opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy ve všech aspektech jejího provozu, například zavedení energetického managementu, včetně řídícího softwaru a měřících a řídících prvků pro optimalizaci výroby a spotřeby energie rekonstrukce předávacích stanic tepla rekonstrukce teplovodních rozvodů.

Zlepšení kvality vnitřního prostředí budov

modernizace vnitřního osvětlení,
opatření k eliminaci negativních akustických jevů vnější stínící prvky.

Zvýšení adaptability budov na změnu klimatu

technologie pro akumulaci, úpravu a rozvod šedých a srážkových vod v budovách za účelem splachování, zálivky, praní a dalších relevantních užití.

Výstavba a rekonstrukce obnovitelných zdrojů energie v budovách

tepelné čerpadlo, kotel na biomasu, zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla či chladu využívající OZE, fotovoltaika, fototermika.

Takřka všichni se v následné diskusi shodli na tom, že podpora ze strany státu sice existuje, ale dostat se k ní není vůbec jednoduché, a to kvůli nepřehlednému sysu, který je špatně navázaný na realitu rekonstrukcí historických staveb. Jakub Hrbek doporučil (kromě jiného) aktuální publikaci MŽP s názvem Energeticky úsporné renovace architektonicky a historicky cenných budov jako vodítko k úspěšné renovaci (viz níže ke stažení v Literatuře).

Z aktuálních dotačních možností dále zmínil Modernizační fond ENERGOV, který se týká komplexní renovace památkově chráněných nebo architektonicky cenných budov, včetně instalace OZE (elektřina i teplo), s minimálním cílem 10% úspor primárné energie z neobnovitelných zdrojů a konečné spotřeby. Platí pro celou ČR, maximální podpora je 50 % a příjem žádostí platí do dubna příštího roku.

Připomněl i podporu památek v Nové zelené úsporám (NZÚ). Platí pro budovy, které jsou kulturní památkou anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Důležité je zde stanovisko orgánu památkové péče, z něhož vyplývá rozsah omezení u podporovaných opatření zejména v oblasti A – ZATEPLENÍ. Z technických požadavků je třeba zmínit i splnění ČSN 730540-2 na součinitele prostupu tepla.

Zkušenosti a příklady dobré praxe

Panelová diskuze navazující na první blok se zaměřila na hledání rovnováhy mezi historickými hodnotami a potřebami dneška. Všichni se shodli na tom, že klíčem je vzájemná spolupráce mezi investorem, projektantem, památkářem i technickými specialisty. Architekti postrádají společné metodiky, na nichž by spolupracovali architekti, památkáři i státní instituce.

„Už dávno neplatí ono obligátní zahodit a koupit nové (u spotřebního zboží) či zbourat a postavit nové (u staveb). Neblahý osud planety vyžaduje šetření přírodních zdrojů, snížení objemu odpadu na skládkách, šetření energie, snižování uhlíkové stopy, podporování místní ekonomiky a další opatření. A co to znamená pro architekty? Bude přibývat úprav existujících objektů, rozšíří se potřeba týmové práce, nejenom škála profesních specialistů, ale u architektonicky cenných staveb také angažmá kunsthistoriků, zástupců uměleckých řemesel, restaurátorů a dalších profesí,“ zdůraznil architekt Stašek Žerava z České komory architektů (ČKA).

Miloš Krčmář z Národního památkového ústavu (NPÚ) dále připomněl, že památková péče nabízí odborné zázemí i metodickou podporu, která může být přínosem pro investory i projektanty. Zmínil také důležitost přijetí nového památkového zákona, který by lépe odpovídal současným potřebám (shrnutí právních předpisů z oblasti památkové péče viz níže v Literatuře).

„Důležité je, aby při pohledu na rekonstrukce památkového fondu ČR bylo přihlíženo k Prohlášení k problematice podpory opatření směřujících k energetickým úsporám historických staveb ze dne 20. května 2009, jehož signatáři jsou ČKA, NPÚ a SFŽP ČR. Historické stavby jsou součástí zažitého obrazu našich měst a vesnic, naší kulturní krajiny. Jsou postaveny z jiných materiálů než současné stavby. Mají jiné formy. Právě to je na nich cenné. Jejich kulturní hodnota spočívá nejen v bohatosti dochovaných forem, ale také v tom, co se z nich můžeme dovědět o minulosti. Všechny tyto hodnoty Česká republika uznala přistoupením k Úmluvě o ochraně architektonického dědictví Evropy a zároveň se tím zavázala, že i ona bude na svém území památky, architektonické soubory a místa chránit,“ uvedl ve své prezentaci Miloš Krčmář.

Dan Jiránek ze Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) hovořil o praktických problémech obcí, které hledají nové využití pro budovy, jako jsou zanikající školy nebo pošty. Tyto rekonstrukce jsou často náročné jak personálně, tak finančně. Vyzdvihl důležitost spolupráce napříč sektory – veřejným, odborným i akademickým. „Od státu potřebujeme především jasná pravidla, metodickou i finanční podporu a od veřejnosti pochopení; od architektů a projektantů očekáváme invenci, umění sladit staré a nové, a od realizátorů férové, nepodstřelené ceny a samozřejmě i poctivou práci,“ zdůraznil Dan Jiránek.

V dalších blocích zazněla konkrétní řešení a mnoho inspirativních realizací, které je možné spatřit na internetových stránkách organizátora konference AZ Promo. Za všechny snad rekonstrukci domu U Červené lišky na Staroměstském náměstí v Praze (Atelier Bruno), která byla demonstrována jako dobrý příklad náročného technického řešení. Dům byl nominován v soutěži Stavba roku 2024 a v soutěži Best of Realty 2024 získal ve své kategorii 2. místo. Stal se i krajským vítězem v soutěži Památka roku 2024 za hl. m. Prahu.

„Konference potvrdila, že kvalitní obnova historických budov je možná pouze tehdy, propojí-li se znalosti, zkušenosti a dobrá vůle všech zúčastněných. Neexistuje jediný správný postup, ale jednoznačně platí, že klíčem k úspěchu je otevřený mezioborový dialog. Díky pestrému programu, odborné diskuzi a sdílení konkrétních přístupů se podařilo naplnit hlavní cíl letošního ročníku konference: propojit minulost se současností a najít cesty, jak dát historickým stavbám nový život,“ uvedla na závěr Zuzana Lániková, ředitelka pořadatelské agentury AZ Promo.

Literatura a zdroje:

Více informací o konferenci Rekonstrukce historických budov a obsah prezentací zde
Publikace Ministerstva životního prostředí (MŽP ČR): Energeticky úsporné renovace architektonicky a historicky cenných budov (2025) ke stažení zde
Právní předpisy z oblasti památkové péče: Ministerstvo kultury ČR zde
Prohlášení k problematice podpory opatření směřujících k energetickým úsporám historických staveb ČKA (2009) zde
Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy (revidovaná 2002) ke stažení zde