19.7.2012 – Vláda rozhodla, že jen třetina peněz z prodeje emisních povolenek půjde do kasy Státního fondu životního prostředí. Pro mnohé je takový krok zklamáním. Program na podporu energeticky úsporných opatření by se státu přitom mnohonásobně vrátil.
Vláda ve čtvrtek jednala o osudu výnosů z prodeje emisních povolenek, které by měla mezi roky 2013 a 2020 získat. Ve hře bylo přitom odhadem 80 miliard korun. Čeští ministři se nakonec rozhodli věnovat polovinu těchto peněz do státní kasy, další část teplárnám a zpracovatelskému průmyslu a pouze asi jednu třetinu Státnímu fondu životního prostředí. Ale ani tyto peníze ještě nemají domácnosti jisté. Nejvíce se ale diskutuje o tom, že půjdou právě na podporu energeticky úsporných staveb a renovací domů.
Ministr pro životní prostředí Tomáš Chalupa, tedy zatím pro financování nového programu typu Zelená úsporám, o kterém již dříve mluvil v médiích, prosadil pouze menší část prostředků, a to méně než 30 miliard. Odhadovaná, efektivně využitelná absorpční kapacita je přitom podle odhadu iniciativy Šance pro budovy asi 100 miliard do roku 2020.
Takto využité peníze pak mají řadu ekonomických přínosů. Podle analýzy, kterou vypracoval tým známého ekonoma a člena NERV Miroslava Zámečníka, a kterou májí ministři životního prostředí, průmyslu i financí k dispozici, se státu nový program na podporu energeticky úsporných domů a renovací mnohonásobně vyplatí. Může výrazně oživit českou ekonomiku, pomoci lidem úsporněji bydlet a pozitivně ovlivnit zaměstnanost napříč regiony.
Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy, říká: “Nepovažuji za šťastné dnešní rozhodnutí vlády utopit polovinu výnosů z emisních povolenek ve státním rozpočtu a velkou část dát teplárnám, které již dostaly na rekonstrukce svých zastaralých a neefektivních zdrojů a rozvodů desítky miliard z derogovaných povolenek. Nicméně pokud bude alespoň třetina výnosů přiznaná resortu životního prostředí vložena do podpory úsporných budov a renovací, lze stále ještě předpokládanou absorpční kapacitu programu, která činí 10 až 12 miliard ročně, doplnit z Evropských fondů. Takto nastavený program pak může zaměstnat 20 až 30 tisíc lidí rovnoměrně napříč celou republikou.”
Zámečníkova analýza ukazuje výrazný prorůstový potenciál, který by dobře nastavený program měl pro českou ekonomiku. Když stát vynaloží 1 milión korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 miliónu korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov a také tzv. finanční páce – tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice.
O definitivní podobně zákona rozhodnou poslanci a senátoři až na podzim. O tom, kam půjde třetina peněz získaná pro resort životního prostředí, rozhodne poté ministerstvo.
Jitka Vrbová
