8.8.2012 – Letošní léto si naše země připomíná deset let od velkých povodní. Jak se tato událost promítla do cen nemovitostí? Bezprostředně po povodních klesly ceny nemovitostí v zátopových oblastech až o 30 procent. Dnes je už situace jiná a povodně z roku 2002 ceny nemovitostí prakticky neovlivňují.
Jenže i tady jsou výjimky. Místní kupující, kteří v dané lokalitě velkou vodu zažili, mají obvykle tendenci o ceně nemovitosti smlouvat. A často se jim to daří – usmlouvají i 10%.
Všeobecně během jakýchkoli povodní klesá poptávka po lokalitách v blízkosti řek. “Lidé si začali uvědomovat rizika zátopových oblastí. Dříve chtěla spousta lidí bydlet u řek, dnes už zde spíše nakupují rekreační objekty. Velké rodinné domy mají raději na kopcích a dál od vody,” vysvětlil Miroslav Jonáš, jednatel společnosti M&M Reality.
Po povodních nebyla v zátopových oblastech poptávka po nemovitostech v podstatě žádná. Lidé se těmto lokalitám jednoduše vyhýbali. Dnes už je situace jiná, nemovitosti v zátopových oblastech nekupují pouze lidé, kterých se povodně bezprostředně dotkly. Pro většinu poptávajících je ale dobrá dostupnost a atraktivita lokality důležitější.
V centru Prahy se povodňové mapy neřeší
Někteří lidé však při výběru nemovitosti stále studují povodňové mapy, a pokud se jdou na nemovitost podívat, dopředu vědí, zda v dané lokalitě voda byla nebo ne. “Mám zkušenost z Neratovic s prodejem rodinného domu, kdy přišel pán a přesně věděl, ve kterých ulicích voda byla a ve kterých ne. Potom si vybral jeden z domů i kvůli tomu, že v ulici, v níž nemovitost stojí, nikdy voda nebyla,” uvedl Jonáš.
Trochu jiná situace je v Praze. Například do Karlína, kde byla voda až do výšky 3 metrů, přišla voda poměrně pomalu a lidem, kteří bydleli od prvního patra výš, bylo v podstatě jedno, že mají vytopené sklepy. Právě Karlínu podle serveru iDnes záplavy z roku 2002 paradoxně pomohly. Přestože nenávratně zmizely architektonicky cenné budovy, rychle se podařilo obnovit fasády, čtvrť se pročistila a stala se prestižní adresou.
“Poptávka po pražských lokalitách v povodňových zónách se příliš nezměnila. I Pražané ale povodňové mapy sledují. Zajímají je především lokality jako Holešovice, Karlín, Braník, Modřany a Radotín. Pokud ale chtějí byt v centru, povodňové mapy neřeší,” dodal Miroslav Jonáš.
Spousta lidí místo povodňových map spoléhá více na protipovodňové zábrany. Z tohoto důvodu jsou tak ceny bytů v záplavových oblastech srovnatelné s ostatními lokalitami. Bouře, vichřice i lokální záplavy zasáhly Českou republiku plnou silou i letošní léto, situace z roku 2002 se ale zřejmě opakovat nebude. Pojišťovny mají zatím hlášeno přes 16 000 pojistných událostí za 750 milionů korun.
Jitka Vrbová
