ČAK hostila setkání evropských a světových komor: AI a nové výzvy – °
Na pozvání předsedkyně České advokátní komory Moniky Novotné se v pátek 23. ledna 2026 v Kaňkově paláci v Praze uskutečnilo mezinárodní setkání zástupců advokátních komor z celé Evropy i dalších částí světa. Setkání se zúčastnili představitelé advokátních komor z Německa, Rakouska, Francie, Slovenska, Slovinska, Polska, Maďarska, Ukrajiny a Japonska.
Úvodního slova se ujala předsedkyně České advokátní komory Monika Novotná, která uvedla: „Jsem velmi ráda, že Praha opět hostí vrcholné představitele advokacie a že toto setkání poskytne příležitost k výměně názorů a zkušeností v klíčových otázkách, kterým čelí advokacie napříč všemi jurisdikcemi.“
Setkání bylo tematicky rozděleno do dvou bloků. V prvním, zaměřeném na aktuální dění v advokátních komorách, vystoupila za Českou advokátní komoru místopředsedkyně ČAK Michala Plachká. Představila novelu zákona o advokacii, zejména opatření směřující k posílení ochrany advokátní mlčenlivosti a nově zavedenou možnost konání sněmu advokátů distanční formou, která umožnila širší účast advokátů na posledním sněmu ČAK.
Současně informovala o případu zpronevěry klientských prostředků jednou z advokátek a o následné reakci České advokátní komory. Ta vedla nejen k posílení dohledových pravomocí ČAK, včetně prolomení bankovního tajemství, ale také ke zřízení zákonného garančního fondu. Do něj je povinen přispívat každý advokát poskytující služby úschovy a fond má sloužit jako pojistka pro případ obdobného selhání v budoucnu.
Ve vystoupeních zástupců zahraničních komor zazněly stručné informace o právních úpravách advokátních úschov či narůstajícím regulatorním tlaku v oblasti AML. Diskutovalo se o zkušenostech s distančním formátem advokátních sněmů. Slovenská advokátní komora již několik let úspěšně využívá systém elektronického hlasování a online sněmů, což vedlo k vyšší účasti advokátů a efektivnějšímu rozhodování. Právě slovenský model se stal inspirací pro ČAK a v roce 2025 se uskutečnil první online, resp. hybridní sněm České advokátní komory s rekordní hlasovací účastí. Zástupci Polské advokátní komory pak informovali o přípravě legislativy, která by obdobné řešení umožnila i v Polsku, a to s cílem zvýšit angažovanost advokátů a odstranit překážky fyzické účasti na sněmech.
Druhá část mezinárodního setkání byla věnována rychlému vývoji umělé inteligence a jejím dopadům na výkon advokacie. Úvodního slova se ujaly Jana Pattynová a Barbora Vlachová. Představily Sekci ČAK pro umělou inteligenci a nové technologie a uvedly, že cílem této sekce je připravit strategii ČAK pro oblast umělé inteligence v roce 2026. Mezi klíčové oblasti této strategie patří posouzení dopadů AI na výkon advokacie, aktualizace stanoviska ČAK k využívání AI při poskytování právních služeb, vymezení hranic mezi právní radou a tzv. obecnou právní informací v prostředí AI, návrh minimálních IT bezpečnostních standardů pro advokáty, rozvoj vzdělávání v oblasti digitálních dovedností a kyberbezpečnosti, spolupráce s dalšími subjekty v ČR a v zahraničí (např. s Ministerstvem spravedlnosti či CCBE) a rovněž digitální transformace samotné komory.
I zástupci zahraničních komor sdíleli své zkušenosti s implementací AI do advokátní praxe. Renneská advokátní komora ve Francii představila pilotní projekt, v jehož rámci vybrala jednotný nástroj pro všechny advokáty komory v Rennes – právní databázi doplněnou o AI modul. Ten umožňuje generovat shrnutí dokumentů, vyhledávat judikaturu a analyzovat právní texty. Projekt byl podpořen z rozpočtu komory a každému advokátovi je služba dostupná za symbolický roční příplatek. Slovenská advokátní komora zavedla interní etický rámec, podle kterého musí advokát před použitím AI nástroje zodpovědět tři otázky: Zda je AI používána pouze na vlastním zařízení advokáta (v takovém případě není třeba souhlasu klienta), zda je nástroj provozován dle smlouvy o zpracování osobních údajů v souladu s GDPR (rovněž bez potřeby souhlasu) a pokud obě předchozí odpovědi zní „ne“, musí advokát získat informovaný souhlas klienta. K tomu byly připraveny formuláře k vyplnění. Slovenská komora rovněž zvažuje využití AI v oblasti kárných řízení – k analýze předchozích rozhodnutí a sjednocování praxe. Tokijská advokátní komora upozornila na přísný zákaz výkonu právních služeb nelicencovanými subjekty dle japonského zákona o advokacii. Při použití AI proto rozlišují mezi „neškodnými“ funkcemi (např. zvýraznění rozdílů v textu) a činnostmi, které představují právní posouzení – ty smějí provádět pouze licencovaní advokáti. Pokud AI nástroj generuje právní závěry, musí být jeho výstupy podrobeny finálnímu posouzení advokátem. Ukrajinská advokátní komora formulovala a představila pět etických pravidel pro využívání AI v advokátní praxi. Zdůraznila zejména, že odborný úsudek nelze delegovat na AI, že odpovědnost vždy nese advokát, že údaje chráněné mlčenlivostí nesmí být zadávány do veřejných AI systémů, že každý výstup AI musí být ověřen vůči primárním právním zdrojům (např. znění zákonů či rozsudků) a že advokát musí zachovat autonomii a odpovědnost i v digitálním prostředí.
Diskuse k tématu umělé inteligence v druhém bloku ukázala, že ačkoli se jednotlivé přístupy liší, panuje široká shoda na potřebě vytvoření jasných etických a technických standardů, ochrany důvěrnosti klientských údajů, a zachování nezávislosti profese v prostředí, které je stále více ovlivňováno technologiemi a nelicencovanou konkurencí.
Na závěr setkání předsedkyně ČAK Monika Novotná poděkovala všem účastníkům za otevřenou a inspirativní diskusi. „Je vidět, jak cenná a potřebná je vzájemná výměna zkušeností a názorů. Ať už jde o nové legislativní výzvy, ochranu mlčenlivosti, fungování kárných orgánů či nástup umělé inteligence. Sdílení dobré praxe i upozornění na rizika nám pomáhá hledat vyvážená řešení a zároveň posiluje naši jednotu a odhodlání hájit advokátní profesi. Věřím, že tradice našeho společného setkávání bude i nadále pokračovat,“ uvedla.
Lenka Vojířová, vedoucí odboru mezinárodních vztahů
Foto: redakce AD
