Ústavní soud k předběžné vykonatelnosti styku dítěte s nepříbuznou osobou – Judikatura
Ústavní soud zveřejnil nález sp. zn. III. ÚS 3700/25 týkající se požadavků na odůvodnění předběžné vykonatelnosti rozsudku stanovujícího styk dítěte s nepříbuznou osobou.
Stěžovatelce se v lednu 2022 narodil syn. V té době žila s partnerkou, v roce 2023 se však rozešly. Tehdejší partnerka stěžovatelky (v tomto řízení vedlejší účastnice) se považuje za sociální matku nezletilého. Bezprostředně po rozpadu vztahu jí stěžovatelka umožňovala z převážně praktických důvodů kontakt s nezletilým, postupně přestala styk umožňovat z důvodu neshod a obav o manipulaci nezletilého.
Soudy předběžným opatřením prozatímně upravily vztahy mezi vedlejší účastnicí a nezletilým tak, že jim stanovily styk na každou třetí sobotu v kalendářním měsíci od 9 do 18 hodin – proti tomuto rozhodnutí se vedlejší účastnice neúspěšně bránila před Ústavním soudem (viz usnesení ze dne 26. 8. 2025, sp. zn. II. ÚS 1721/25, dostupné v databázi NALUS: https://shorturl.at/rClQs). V řízení ve věci samé následně Obvodní soud pro Prahu 10 vydal rozsudek, kterým určil styk v každém třetím týdnu od čtvrtka od 15 hodin do neděle 18 hodin a o letních prázdninách od 15. 8. od 18 hodin do 31. 8. do 18 hodin. Zároveň určil, že je rozsudek předběžně vykonatelný. Pro stanovení styku vyšel ze zjištění, že vedlejší účastnice je sociální matkou nezletilého, z tohoto důvodu má právo se podílet na jeho citovém, rozumovém a mravním vývoji a je v zájmu nezletilého, aby pouto, které je pro obě strany přínosem, nebylo přetrženo. Předběžnou vykonatelnost rozsudku soud stanovil na základě § 27a zákona o zvláštních řízeních soudních, aby bylo pro nezletilého nastoleno stabilní prostředí, a aby nedošlo ke zpřetrhání vazeb mezi ním a vedlejší účastnicí. Proti rozsudku se odvolaly jak matka, tak i vedlejší účastnice. Matka nadto podala návrh na odklad vykonatelnosti výroku určujícího předběžnou vykonatelnost rozsudku. Odvolací soud jejímu návrhu nevyhověl a předběžnou vykonatelnost rozsudku potvrdil. Ve věci samé (tedy ohledně rozsahu styku) v současné době probíhá odvolací řízení – odvolací soud v prosinci minulého roku rozhodl o provedení dalšího dokazování za účelem zjištění podoby a intenzity vazby nezletilého k vedlejší účastnici s tím, že k této otázce je zadán znalecký posudek.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti poukazuje na neopodstatněnost rozhodnutí o předběžné vykonatelnosti rozsudku za situace, kdy nebylo postaveno najisto, jaký vztah panuje mezi jejím synem a vedlejší účastnicí. Uvádí, že nezletilý žil s vedlejší účastnicí pouze do roku a půl a nemohl s ní tedy navázat vztah, jehož ztrátou by nyní trpěl. Stěžovatelka se domnívá, že soudy nejednaly v nejlepším zájmu nezletilého a porušily její právo na rodičovský život.
Třetí senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová) ústavní stížnosti v části směřující proti výrokům soudů o předběžné vykonatelnosti rozsudku určujícímu rozšířený styk mezi nezletilým a vedlejší účastnicí vyhověl a tyto výroky zrušil.
Obecné soudy se dopustí porušení práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, rozhodnou-li o předběžné vykonatelnosti rozsudku podle § 27a zákona o zvláštních řízeních soudních bez řádného a přesvědčivého odůvodnění; musejí z něj vyplývat konkrétní okolnosti, které byly v řízení prokázány, a z nichž vyplývá, že by bez vyslovení předběžné vykonatelnosti rozhodnutí účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy. Jde-li o rozsudek ve věcech péče soudu o nezletilé, musí odůvodnění takového výroku zahrnovat rovněž zhodnocení, zda je předběžná vykonatelnost v souladu s nejlepším zájmem konkrétního nezletilého.
Obecné soudy zasáhnou do práva rodiče na rodičovskou výchovu a péči chráněného čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, pokud vysloví předběžnou vykonatelnosti rozsudku, kterým stanoví styk nezletilého s osobou, která se považuje za osobou společensky blízkou, za situace, kdy není postaveno najisto, že kvalita vztahu mezi takovou osobou a nezletilým stanovení a rozsah styku určeného předběžně vykonatelným rozsudkem odůvodňuje.
U nezletilého, kterému bylo v době vydání rozhodnutí obvodního soudu 3,5 roku, byl běžný styk stanoven oproti původním 9 hodinám (během dne bez přespání) na nepřetržitých 75 hodin (s celkem 3 po sobě následujícími nocemi), a prázdninový styk na 16 nepřetržitých dnů, tj. bez jakéhokoliv kontaktu nezletilého s matkou. Stěžovatelce lze přisvědčit v tom, že v nízkém věku dítěte, v němž nezletilý v době rozhodování obecných soudů byl (a stále je), je třeba být při rozhodování o nepřetržitém oddělení od matky jakožto primárně pečující osoby obezřetný. Úpravu předběžně vykonatelného styku nezletilého s vedlejší účastnicí v takovém rozsahu lze označit za rozsáhlou zejména z důvodu jeho nepřetržitosti.
Podstatnou okolností v dané věci je nejistota ohledně současného vztahu nezletilého k vedlejší účastnici, které bude předmětem (znaleckého) dokazování v probíhajícím odvolacím řízení. Teprve po určení, že určitá osoba je osobou společensky blízkou, k níž má nezletilé citový vztah, soud přistupuje k posouzení, zda by neexistence styku znamenala pro nezletilého újmu (blíže k problematice rovněž nález sp. zn. I. ÚS 2724/25, tisková zpráva a text nálezu jsou dostupné zde: https://shorturl.at/zaSHq).
Argumentace soudů hrozbou ztráty vazeb přitom nezohledňuje, že styk mezi vedlejší účastnicí a nezletilým byl v době rozhodování určen předběžným opatřením na každou třetí sobotu v kalendářním měsíci od 9 do 18 hodin. Předběžná ochrana tvrzeného vztahu tedy zcela nechyběla a uplatnila by se až do rozhodnutí soudu ve věci samé, nebýt napadené předběžné vykonatelnosti výrazně rozšířeného styku.
Ústavní soud dospěl k závěru, že důsledkem napadených rozhodnutí obecných soudů je omezení práva matky na rodičovskou péči (po dobu, po kterou je nezletilý v péči vedlejší účastnice, nemůže matka realizovat právo na péči o něj), přičemž právě toto právo je bez dalšího ústavně zaručeno. Pokud tedy soudy omezení rodiče v realizaci jeho rodičovských práv neopírají o přesvědčivé zdůvodnění, mající základ v mimořádnosti okolností konkrétní věci, nelze je považovat za přiměřené a v daném případě ani za nezbytné.
Závěry tohoto nálezu nijak nezpochybňují jakoukoliv možnost rozšíření styku, vymezují se pouze proti zvolené excesivní úpravě (zejména pro nepřetržitost styku) bez řádného odůvodnění a dostatečně zjištěného skutkového stavu. Věc se nyní vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 10, který bude při svém rozhodování vázán právním názorem Ústavního soudu stran pečlivého odůvodnění rozhodnutí.
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3700/25 je dostupný ZDE.
Zdroj: Ústavní soud
Foto: redakce AD
