Ústavní soud k náhradě nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení – Judikatura
Ústavní soud zveřejnil nález sp. zn. III. ÚS 3150/24, podle kterého má vedlejší účastník nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení.
Stěžovatelka se v řízení před obecnými soudy vůči státu domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou jí nepřiměřenou délkou řízení, v němž vystupovala jako vedlejší účastnice na straně jednoho ze žalovaných (svého manžela). Okresní soud její žalobu zamítl a odvolací krajský soud toto rozhodnutí potvrdil.
Dovolání Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné. V odůvodnění přitom uvedl, že jeho judikatura je ustálena v závěru, že vedlejší účastník nemá právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, neboť příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem záležejícím v nepřiměřené délce řízení a vznikem nemajetkové újmy na straně vedlejšího účastníka je přerušena jeho právním poměrem k účastníkovi řízení, kterého podporuje, poněvadž vedlejší účastník svou újmu osobně odvozuje od tohoto (tvrzeného) právního poměru, nikoliv od nesprávného úředního postupu.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti rozporuje závěr soudů, že jí coby vedlejší účastnici řízení nenáleží právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení.
Třetí senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová) ústavní stížnosti vyhověl a zrušil rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi bylo porušeno základní právo stěžovatelky zaručené v čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Právní věta:
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Nepřiznají-li soudy vedlejšímu účastníkovi řízení nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. s odůvodněním, že příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem záležejícím v nepřiměřené délce řízení a vznikem nemajetkové újmy na straně vedlejšího účastníka je přerušena jeho právním poměrem k hlavnímu účastníkovi řízení, přehlížejí ústavněprávní původ a zakotvení základního práva na náhradu škody vůči státu a ve vztahu k vedlejším účastníkům řízení toto právo v konečném důsledku fakticky vyprazdňují.
Vedlejšímu účastníkovi řízení náleží právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Náhrada nemateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl udržován. Touto nejistotou je přímo dotčen jak hlavní účastník řízení, tak účastník vedlejší.
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3150/24 je dostupný ZDE.
Zdroj: Ústavní soud
Foto: redakce AD
