Počátek běhu lhůty pro podání stížnosti proti usnesení o nařízení výkonu trestu – Judikatura

Ústavní soud zveřejnil nález sp. zn. IV. ÚS 3037/25 týkající se počátku běhu lhůty pro podání stížnosti proti usnesení o nařízení výkonu trestu.

Stěžovatel byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, který mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 12 měsíců (zkušební doba byla následně opakovaně prodlužována). Obvodní soud pro Prahu 8 v průběhu trvání zkušební doby konstatoval, že stěžovatel ve zkušební době nevedl řádný život, a proto stížností napadeným rozhodnutím rozhodl, že trest odnětí svobody vykoná. Rozhodnutí bylo za přítomnosti stěžovatele i jeho obhájce vyhlášeno dne 6. 8. 2025. Stěžovatel proti tomuto usnesení podal dne 21. 8. 2025 stížnost. Obvodní soud poslal následujícího dne obhájkyni stěžovatele sdělení o tom, že na podaný opravný prostředek nebude brán zřetel. Napadené usnesení podle sdělení obvodního soudu nabylo právní moci již dne 12. 8. 2025, neboť k oznámení usnesení došlo jeho vyhlášením v přítomnosti stěžovatele a jeho obhájkyně při veřejném zasedání dne 6. 8. 2025. Stěžovatel následně podal k obvodnímu soudu stížnost na postup soudce v uvedené věci, a to zejména na nesprávné počítání lhůty k podání stížnosti proti usnesení obvodního soudu. Obvodní soud dal stěžovateli za pravdu, s tím, že soudce své pochybení již napravil, neboť zrušil právní moc uvedeného usnesení a stěžovateli zaslal dne 12. 9. 2025 přípis, v němž uvedl, že doplnění odůvodnění stížnosti očekává do dne 20. 9. 2025. Stěžovatel svou stížnost doplnil podáním doručeným obvodnímu soudu dne 19. 9. 2025. O stížnosti rozhodl Městský soud v Praze usnesením dne 24. 9. 2025 tak, že ji odmítl jako opožděnou. Městský soud konstatoval, že usnesení obvodního soudu bylo vyhlášeno ve veřejném zasedání dne 6. 8. 2025 za účasti stěžovatele i obhájce, včetně zákonného poučení o třídenní lhůtě k podání stížnosti. Zákonná třídenní lhůta tedy počala stěžovateli běžet dne 7. 8. 2025 a marně uplynula dne 11. 8. 2025. Stěžovatel však podal stížnost teprve dne 21. 8. 2025, a tedy opožděně.

V ústavní stížnosti stěžovatel zejména vytkl městskému soudu, že nesprávně stanovil počátek běhu lhůty k podání stížnosti proti rozhodnutí soudu prvního stupně a stížnost zamítl jako opožděnou, ačkoliv byla podána do tří dnů od doručení prvostupňového rozhodnutí. Dále namítal rovněž další vady v postupu obou soudů, které měly vést k porušení jeho základních práv.

Čtvrtý senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová) navázal na svou ustálenou judikaturu a ústavní stížnosti (částečně) vyhověl a zrušil usnesení Městského soudu v Praze, neboť jím porušil právo stěžovatele na soudní ochranu. V tak zásadních věcech, jakou je otázka osobní svobody, musí mít osoba možnost seznámit se s písemným odůvodněním rozhodnutí soudu a porozumět klíčové argumentaci soudu, aby se mohla kvalifikovaným způsobem proti rozhodnutí vymezit. Proto je třeba počátek běhu lhůty pro podání stížnosti proti usnesení o nařízení výkonu trestu počítat až od okamžiku doručení jeho písemného opisu. Ústavní soud nepřistoupil k věcnému přezkumu usnesení obvodního soudu, neboť ústavní přezkum by byl v tuto chvíli předčasný – v tomto rozsahu tedy ústavní stížnost odmítl.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3037/25 je dostupný  ZDE.

Zdroj: Ústavní soud
Foto: redakce AD