Zástupci neziskových organizací: Zákon by vedl k omezení nevládního sektoru – Svět práva
Vznikající zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami, kterou připravují koaliční poslanci, vnímají zástupci neziskových organizací na podporu lidských práv, pronásledovaných, potřebných či rovných šancí, jako snahu ztížit práci nevládního sektoru a omezit ho. Norma by podle nich posloužila k očerňování „nepohodlných“ spolků. Zveřejňování části údajů by přímo ohrozilo poskytování pomoci a bezpečnost spolupracovníků v zemích s autoritářskými režimy, sdělili lidé z oslovených organizací.
„Nově vznikající zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami vnímáme jako další snahu státu o omezování a ztížení práce nevládního sektoru, inspirovanou nechvalným ruským zákonem. S cílem očerňovat a nálepkovat nevládní organizace v očích veřejnosti,“ uvedla ředitelka Amnesty International ČR Lucie Laštíková.
Upřesnila, že česká pobočka mezinárodní organizace na podporu lidských práv a pronásledovaných má 90 procent financí z darů od jednotlivců. „Nepřijímáme finanční prostředky od států, vlád či politických stran, což nám umožňuje dělat naši činnost nezávisle a hájit lidská práva bez ohledu na politické tlaky a vlivy,“ dodala Laštíková.
S partnery ve více než 30 zemích spolupracuje organizace Člověk v tísni (ČvT). Čerpá i evropské granty. „Pod zákon bychom spadli automaticky. V praxi by to znamenalo registrační povinnosti, průběžné výkazy a zveřejňování seznamu zaměstnanců a jejich pracovní náplně – tedy dat, která v zemích jako Rusko, Bělorusko nebo Afghánistán přímo ohrožují bezpečnost našich spolupracovníků,“ sdělil mluvčí ČvT Tomáš Urban.
Koaliční poslanci se odvolávají na to, že normy platí v USA, Izraeli či Austrálii. „Ale právě v těchto zemích se ukazuje, že podobné zákony buď nefungují, nebo způsobují víc škody než užitku,“ uvedl Urban. Podle něj se australský zákon musel přepracovat, izraelský čelí výtkám jako nástroj politického boje a americký vyjímá humanitární, akademické a vědecké organizace.
Loni v prosinci zrušil podobnou normu ústavní soud na Slovensku s konstatováním, že stigmatizuje organizace bez prokázání hrozeb jen kvůli tomu, že mají zahraniční partnery. Maďarský zákon zrušil Evropský soudní dvůr, vypočítal Urban. „Česká republika by šla toutéž právní cestou. Je z toho aspoň vidět, kde se autoři inspirují. V Rusku a v dalších autoritářských zemích,“ uvedl.
Podle Veroniky Šprincové z organizace Fórum 50 % na podporu rovného zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích musí neziskové organizace už teď transparentně zveřejňovat výroční zprávy, účetní závěrky či zprávy auditora. Administrativy přibylo i se zákonem o lobbování, chystaná norma by znamenala další zátěž.
„Jako větší riziko však vnímáme, že by registr fungoval spíše jako černá listina ‚nepohodlných‘ organizací. Zvýšila by se tak pravděpodobnost, že se naše organizace stane ještě viditelnějším terčem útoků,“ uvedla Šprincová. Podle ní by uvalení dalších povinností znepříjemňovalo neziskovým organizacím život, státu by nic nepřineslo.
„Nestačí registr lobbistů a transparentní výroční zprávy? Stát informace o financích už má. Navrhovaný zákon kopíruje ruský model a zavádí zbytečně represivní a diskriminační režim vůči občanským organizacím, které už dnes patří k nejkontrolovanějším a nejtransparentnějším subjektům v zemi,“ uvedl Filip Milde z iniciativy Jsme fér na podporu lidí LGBT+. Podotkl, že norma by se netýkala jen neziskových organizací, ale dopad by měla i na odbory, církevní či vzdělávací instituce. „Tohle není o kontrole, ale o cenzuře a omezování po vzoru Ruska,“ dodal Milde.
Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com
