Proč jsme byli nuceni přistoupit ke zvýšení advokátních poplatků – °

V návaznosti na dopis předsedkyně ČAK Moniky Novotné bychom rádi podrobněji vysvětlili, proč představenstvo Komory rozhodlo o zvýšení advokátních poplatků, jak jsme při tomto rozhodování uvažovali a jaké kroky zároveň děláme na straně úspor. Uvědomujeme si, že jakékoliv zvýšení poplatků je citlivé téma. Nechceme se schovávat za obecné fráze. Rozhodnutí bylo těžké, ale učinili jsme ho po důkladné analýze a s vědomím odpovědnosti za dlouhodobé fungování Komory.

Naše odpovědnost: plánujeme do roku 2030, nejen na příští rok

Současné představenstvo je zvoleno na období do roku 2029. Jako správní hospodáři nemůžeme přemýšlet jen v horizontu jednoho rozpočtového roku, ale musíme zajistit udržitelné financování činnosti Komory minimálně do roku 2030. Nechceme čekat, až se Komora ocitne v situaci, kdy nebude schopna krýt své aktivity. Stejně tak nechceme, aby některé kroky muselo pod časovým tlakem činit až příští představenstvo. Naše rozhodnutí proto míří na zajištění udržitelného dlouhodobého financování do roku 2030, nikoliv jen na řešení příštího, nebo jednoho roku.

Advokátní poplatky představují naprosto dominantní zdroj příjmů ČAK. V posledních letech však náklady rostou výrazně rychleji než výnosy. Pokud by zůstala zachována stávající výše poplatků a zároveň pokračoval dosavadní trend růstu nákladů, dostali bychom se v horizontu do roku 2030 do odhadovaného celkového rozdílu mezi náklady a výnosy přes 80 milionů korun. Ani při velmi ambiciózním hledání úspor by nebylo reálné takový deficit vyrovnat, aniž bychom ohrozili schopnost Komory plnit její zákonné činnosti, které tvoří základ samosprávy advokacie. Tuto situaci proto musíme řešit.

Naše základní predikce vychází z průměrného růstu nákladů za posledních pět let. Už dnes ale víme, že v několika klíčových oblastech nás čeká nadprůměrný růst výdajů, takže reálný trend může být ještě náročnější. Jednou z nejvýznamnějších nových položek je Garanční fond. V roce 2026 očekáváme náklady spojené s implementací a provozem Garančního fondu, včetně nákladů na implementaci souvisejícího IT systému, ve výši cca 5,5 miliónu Kč, zatímco výnosy z finančních úroků z fondu při současných sazbách odhadujeme zhruba na 400 tis. Kč. Náklady na správu a provoz Garančního fondu i v dalších letech bude muset Komora nést ze svých vlastních prostředků a výnosy z fondu je ani zdaleka nepokryjí.

Další zásadní oblastí jsou náklady na IT a digitalizaci. Kromě rostoucích provozních nákladů na IT služby bude jenom v letech 2026–2027 potřeba investovat do strategických IT projektů přes 30 milionů korun. Významná část těchto investic je vynucena regulatorními požadavky, například v souvislosti se zákonem o kybernetické bezpečnosti. Nejde tedy jen o zvyšování komfortu, ale o splnění povinností, které na Komoru kladou předpisy i nezbytnost chránit data a systémy. Zároveň si uvědomujeme, že právě IT je oblast, kde musíme dlouhodobě a systematicky hledat úspory a efektivitu, a dáváme si to jako jednu z priorit.

Třetím významným faktorem je růst nákladů na kontrolní činnost, zejména v oblasti opatření proti praní špinavých peněz. Je nezbytné provádět dostatečné množství AML kontrol; pokud bychom v této oblasti selhali, hrozí, že o část samosprávné role přijdeme a stát začne výrazněji zasahovat do činnosti advokátů. Kontrolní rada přislíbila provádět až trojnásobný počet kontrol oproti dosavadnímu stavu, což nutně znamená navýšení personálních nákladů a vyšší organizační zátěž. Zároveň to však posiluje naši argumentační pozici vůči státu: ukazujeme, že advokacie je schopna efektivní a odpovědné samoregulace. Pro ilustraci, rozpočtované personální náklady Kontrolní rady se oproti roku 2025 zvýšily více než dvojnásobně, u Kárné komise se náklady zvýšily o sto procent, zkušební komise navýšila svůj rozpočet o 85 procent. Zvýšení kopíruje změnu odměňování orgánů Komory schválenou v rámci posledního sněmu ČAK. Nejde o prosté navýšení, ale o narovnání, které odpovídá vysoké odpovědnosti, a především nárůstu agendy, kterou tyto orgány v zájmu ochrany naší nezávislosti vykonávají.

Pokud chceme, aby Komora plnila všechny své zákonné funkce a současně se stala partnerem pro advokáty, potřebujeme kvalitní personální zázemí. Růst personálních nákladů je proto další významnou oblastí, která rozpočet do budoucna zatíží. Nejedná se jen o zvýšení počtu zaměstnanců na posílení kontrolní činnosti Komory, ale i posílení kapacit na Odboru výchovy a vzdělávání a hospodářském odboru v souvislosti se správou Garančního fondu. Růst personálních nákladů přitom souvisí i s obecným růstem mezd v ČR – od r. 2019, kdy byla průměrná mzda něco málo přes 34 tis. Kč, letos překročila 52 tis. Kč.

V budoucích letech plánujeme i investice do hmotného majetku Komory. Souvisí to i s tím, jak chceme Komoru otevírat pro advokáty. Proto například plánujeme sklepní prostory Kaňkova paláce, které dosud sloužily jako archiv, rekonstruovat a vytvořit zde místo nejen pro setkávání advokátů, ale i k odborným diskusím, menším pracovním akcím, vzdělávání, sdílení zkušeností a propojování kolegů napříč regiony, generacemi i typy praxe.

V neposlední řadě platí, že součástí tohoto dlouhodobého plánování není jen celkový objem nezbytných finančních prostředků, ale i to, kdy je budeme potřebovat. Některé větší investice se v účetnictví projeví postupně formou odpisů, ale ve skutečnosti je musíme zaplatit dříve a v plné výši. Proto je nutné sledovat i cash-flow, tedy skutečný tok peněz. U instituce, jako je Komora, navíc musíme počítat s nepředvídatelnými situacemi, například v oblasti růstu cen energií, které musíme být schopni finančně ustát. I tento přístup považujeme za součást odpovědného řízení financí.

Inflace: dnešní poplatek má nižší reálnou hodnotu než v roce 2019

Ekonomickou realitu nelze oddělit ani od vývoje inflace posledních let. Poslední úprava poplatku proběhla v roce 2019. Od té doby inflace významně devalvovala hodnotu finančních prostředků, se kterými Komora hospodaří, zatímco ceny materiálů, energií, služeb a mezd rostou. Plný inflační nárůst by umožňoval valorizovat příspěvek až na částku 15 611 Kč ročně pro aktivní advokáty a 5 596 Kč pro advokáty s pozastaveným výkonem činnosti. Současný poplatek 10 600 Kč má při zohlednění inflace od roku 2019 reálnou hodnotu přibližně jen 7 500 Kč (což je pro představu nižší hodnota, než kolik činil poplatek v letech 2005 až 2018). To nejsou argumenty pro maximalizaci příjmů, ale fakt, který je nutné zohlednit při jakémkoli seriózním plánování. Debata o inflaci proto nestojí na otázce, zda „lze ještě vydržet beze změny“, ale o tom, že pokud bychom výši příspěvku vůbec neměnili, Komora by reálně hospodařila s čím dál menší hodnotou finančních prostředků, zatímco její náklady rostou a rozsah povinností se zvětšuje.

Jdeme cestou úspor a zkvalitňování podpory

Zvýšení poplatků však není a nesmí být jediným nástrojem. Uvědomujeme si, že máme povinnost aktivně hledat úspory, přezkoumávat efektivitu stávajících výdajů a nepřidávat nové náklady tam, kde to není nezbytné. Už v rozpočtu na tento rok jsme procházeli každou jednotlivou položku s cílem šetřit všude, kde to bude možné, a v tomto trendu chceme ještě intenzivněji pokračovat při rozpočtování na příští rok. Zahájili jsme také diskusi o racionalizaci IT nákladů, které považujeme za jednu z klíčových oblastí možných úspor. V neposlední řadě řešíme efektivitu prostřednictvím digitalizace některých agend.

Zároveň platí, že navýšené prostředky se musí promítnout do kvality podpory, kterou Komora advokátům poskytuje. Za sebe můžu jmenovat jednu z mnoha priorit a tou je modernizace a zatraktivnění vzdělávání a advokátních zkoušek, včetně témat spojených s budoucností profese.

Na závěr chci otevřeně říct, že rozumím tomu, že zvýšení poplatků vyvolalo otázky. Je přirozené, že se ptáte, proč se tak děje právě teď a v takové výši. Od samého začátku jsme byli připraveni své rozhodnutí vysvětlovat a odpovídat na vaše dotazy. Rozhodnutí pro nás nebylo jednoduché, ale považujeme je za nezbytné, aby Komora mohla dlouhodobě a odpovědně plnit své zákonné povinnosti a chránit podmínky výkonu advokacie. Tímto vysvětlením naše komunikace nekončí. Detailnější informace budou advokátům v nejbližší době dostupné v zabezpečené zóně ČAK. Jsme připraveni se k tématu vracet, sdílet s vámi konkrétní údaje o vývoji rozpočtu a bližší informace k významným nákladovým položkám a vysvětlovat, jak jsou prostředky využívány.

Jako předsedkyně rozpočtového a hospodářského výboru beru vážně důvěru, kterou jste do nás vložili, a budu ráda za každý věcný podnět k další diskusi.

Mgr. Jiřina Procházková, LL.M.

členka představenstva a předsedkyně rozpočtového a hospodářského výboru ČAK