Další ročník tradičních sportovní her české advokacie se blíží. V pořadí již 28. ročník akce se bude konat od 10. do 12. října 2025 v areálu střediska vrcholového sportu v Nymburce a stejně jako v předchozích letech bude zaměřen nejen na sport, ale také na relaxaci a společenská setkání. Zváni jsou nejen sportovci/sportovkyně advokáti a advokátky, ale všichni, kteří pracují v advokacii, a také jejich rodinní příslušníci.
Zakladatel tradičních sportovních her české advokacie, advokát Bohuslav Sedlatý, se v osobním ohlédnutí pro Advokátní deník vrací k jejich počátkům v Nymburce i k myšlence, která za akcí vždy stála – nikoli soupeřit, ale setkávat se:
V letech 1996 a 1997 se konaly tzv. zkušební ročníky sportovních her advokacie ve Sportovním centru v Nymburce. Zkušební proto, že jsem nepředpokládal životnost této akce. Již zmíněné dva ročníky však prokázaly, že tento nápad má budoucnost. Ukázalo se, že celorepublikový zájem ovšem vyžaduje komplexní organizační zajištění oproti zvládnutí prvých dvou ročníků, které se mi podařilo z malé tzv. „luční“ kanceláře v obsazení jeden advokát a jedna asistentka zvládnout, navíc nemaje zpočátku představu o rozsahu zájmu jsem paralelně s volejbalem a volným sportovním neorganizovaným vyžitím pořádal i turnaj basketbalový, který již v roce 1998 odpadl. Veškerá administrativa spočinula na bedrech České advokátní komory a sám nadále působím v roli vyjednavače a koordinátora. Nastavený formát – příjezd v páteční večer, sobota se sportováním a sobota večer společenská akce s tancem – všem zúčastněným vyhovuje. Stejně tak hodnotné stravování a možnost sportovního využití mimo organizační schéma. V průběhu nedělního dopoledne se končí.
Turnaj ve volejbale je jakožto jediný organizovaný sport de facto aktivitou, jejíž význam je oproti významu samotného vzájemného setkávání advokátů podružný, byť z hlediska organizačního je celá akce prostřednictvím turnaje strukturována. Nerad jsem slýchával a slýchám z úst zvaných advokátů argument „nepřijedu, protože nehraji volejbal“. Nutno po celou dobu trvání zmíněné periodicky opakované akce mít na paměti nikoli její sportovní, ale společenský význam. Ten je mimo jiné nepřímo signalizován i z vlastního formování volejbalových družstev. Tato seskupení vznikají často ad hoc, je třeba dodržovat zásadu jejich sestavení ze dvou žen a čtyř mužů. Jednotlivá družstva se označují zpravidla fantazijními názvy, mnohdy se často měnícími, tudíž prakticky nelze uspořádat jakoukoli statistiku úspěšných či neúspěšných družstev. Hraje se ve skupinách v počtu zpravidla čtyř a více družstev, prvá dvě družstva z každé ze skupin postupují do výsledné sestavy a dlužno poznamenat, že zejména čtvrtfinálová utkání a utkání finálové by potěšily i volejbalové znalce. Se zřetelem na shora uvedené nemá smyslu zaznamenávat průběh jednotlivých ročníků do jakési kroniky.
Sluší se alespoň namátkou vyjmenovat osobnosti, které se v minulosti sportovních her pravidelně účastnily, když někteří již nejsou mezi námi. Namátkou jich vyjmenuji několik, tak jak mi jejich jména vytanula na mysli, aniž bych měl v úmyslu kohokoli upřednostňovat. Výraznou stopu zanechali např. Jiří Klouza, Jiří Balaštík, Antonín Fürst, Jan Mikš, František Smejkal, Petr Sedlatý, Tomáš Herblich, Vladimír Kracík, Bedřich Macourek.
Přeji advokátnímu stavu, aby zmíněná akce byla nadále životnou a přetrvávala bez jakéhokoli časového ohraničení.
Bohuslav Sedlatý
Foto: Michala Zelová
