AI už používá 7 z 10 advokátů. Nástroje specializované na právo zatím menšina – Advokacie

Umělá inteligence se během dvou let stala běžnou součástí české advokátní praxe. Míra adopce je bezprecedentně rychlá. Průzkum mezi sto sedmdesáti advokáty ukazuje, jaké nástroje advokáti skutečně používají a jak se mění jejich očekávání.

Průzkum připravila společnost DirectCase, která vyvinula AI nástroj pro právní rešerše založený na citacích. Studie mezi advokáty v České republice ukazuje zajímavý obraz. Umělou inteligenci dnes používá sedm z deseti advokátů alespoň několikrát týdně. Přibližně třetina s ní pracuje denně.

Rychlost adopce nové technologie v právnické profesi, z nuly na 70 % během tří let, je bezprecedentní. Vysoké tempo zapojení nových technologií bylo dříve třeba u přechodu z papírových sbírek zákonů na elektronické databáze nebo přechodu komunikace z pošty/faxu na e-mail. Ale i tam šlo o změnu v horizontu pěti až deseti let, nikoliv tří.

Rychlost změny způsobuje, že některé části právního ekosystému se teprve přizpůsobují. Otevírají se palčivá témata, například jak účtovat práci, kterou neprovádí člověk. A jak poznat, kdy je výstup skutečně kvalitní, a kdy jen vypadá formálně správně.

Jednou z oblastí přizpůsobování je také otázka, jaké nástroje používat, aby se skutečně zlepšovala efektivita práce a advokát se nevystavil zbytečným rizikům.

Jak advokáti umělou inteligenci skutečně používají

Přibližně polovina advokátů používá AI pro brainstorming nápadů nebo shrnutí dokumentů. Zhruba 4 z 10 ji využívají při rešerši právní úpravy nebo judikatury. Podobný podíl advokátů ji používá pro gramatické a stylistické úpravy textů.

Když se advokáti dívají do budoucna, jejich očekávání jsou poměrně jasná. Největší potenciál vidí v oblasti rešerší judikatury a legislativy. Podle průzkumu plánuje v této oblasti AI využívat až tři čtvrtiny respondentů.

Pouze dvanáct procent respondentů uvedlo, že AI neplánuje používat v příštích dvanácti měsících. Ačkoli téměř všichni plánují AI využít, skutečná míra zapojení bude záviset na tom, zda nástroje nabídnou dostatečnou přesnost, citace zdrojů a právní jistotu. Plán a realita se tak v praxi mohou výrazně lišit.

Co by advokáty nejvíce motivovalo používat AI častěji? Na prvním místě je kvalita právních výstupů (73 %), na druhém místě garance bezpečnosti a mlčenlivosti (54 %) a na třetím místě integrace do již používaných nástrojů a proces (35 %).

Právní nástroje uprostřed změny

Současná situace nástrojů pro právo reflektuje hlubokou transformaci. Mnoho právníků používá nástroje, které vznikly v době, kdy generativní AI ještě neexistovala. Jejich architektura vychází především z vyhledávání textů podle klíčových slov nebo názvů dokumentů. Nové nástroje založené na jazykových modelech si ještě jen získávají uživatele a postupně budují důvěru.

Uživatelé mezitím experimentují. Zkoušejí, kde má technologie skutečný přínos.

V nějaké podobě AI nástroje specializované pro právo používá 35 % všech advokátů. Naproti tomu, používání obecných, nespecifických modelů (chatGPT, Copilot, Gemini,..) je mnohem masivnější. Pouze jednotky procent respondentů nevyužili pro pracovní úkol žádný z nich. Mezi obecnými modely AI s velkou převahou vítězí chatGPT (80 %).

Riziko skrytých chyb

„Rozdíl mezi rychlým přijetím AI na některé pracovní úkoly a nízkou mírou využívání AI specializované na právo patří k nejvýraznějším zjištěním celého průzkumu,“ komentuje za DirectCase Radovan Oprendek. „Očekávání respondentů jsou rešerše v komplexních systémech dokumentů s vysokou přesností a právní jistotu, za podmínky bezpečnosti citlivých dat. Realita je zatím zkušenost zejména s obecnými nástroji typu chatGPT nebo Gemini, které tyto nároky splnit nemohou.“

Obecné právně-nespecifické modely čerpají znalosti z veřejného internetu, kde se vedle sebe objevují přesné informace, zastaralé texty i názory laiků. Některé důležité právní prameny také vůbec nemusí mít dostupné. Závěry pak mohou být nesprávné nebo obsahovat citace zákonů nebo rozsudků, které ve skutečnosti neexistují. Tyto chyby se navíc obtížně zachytávají, protože výstup působí na první pohled formálně správně. To vytváří významné riziko pro advokáta i pro klienta.

Pět kritérií pro výběr AI nástroje vhodného pro právo 

1. Kvalita a úplnost zdrojů: práce s aktuální judikaturou a legislativou v plném rozsahu. Například nejen judikatura Nejvyššího soudu, ale rozsudky všech stupňů soudů.
2. Přesnost a ověřitelnost výstupů: pro právní rešerše je důležité, aby nástroj uváděl přesné citace, a aby bylo jednoduché podívat se na primární zdroj.
3. Integrace do pracovních postupů: snadné použití v běžném workflow, ať už přes webové rozhraní nebo napojení na existující nástroje a systémy.
4. Bezpečnost a práce s daty: jasná pravidla nakládání s dotazy, dokumenty a citlivými informacemi, včetně jejich dalšího využití či ukládání.
5. Cenový model a flexibilita: AI technologie se rychle mění, a to, co dobře fungovalo před rokem nemusí být optimální dnes. Dlouhodobé smlouvy brání změně.

Získejte celý obrázek

Ve zbytku výzkumu se můžete inspirovat také konkrétními nástroji, které advokáti kromě chatGPT dnes používají. Kompletní výsledky včetně grafů, detailních dat a metodiky jsou na AI v právní praxi.

Zdroj: DirectCase
Foto: freepik.com