Stálé zastoupení ČAK v Bruselu předkládá aktuality z Evropské unie, tentokrát za měsíce září až říjen 2025.
Pracovní program Evropské komise pro rok 2026
Evropská komise dne 21. října představila svůj pracovní program pro rok 2026 s názvem „Okamžik evropské nezávislosti“, který reaguje na současné i budoucí výzvy v oblasti bezpečnosti, hospodářství, klimatu a demokracie. Cílem programu je vybudovat silnější, suverénnější a konkurenceschopnější Evropu, která bude schopna chránit své občany, podporovat inovace a udržet sociální soudržnost. Komise chce v roce 2026 posílit čtyři hlavní pilíře: konkurenceschopnost a udržitelnou prosperitu, kolektivní bezpečnost a obranu, sociální model a kvalitu života a demokracii a právní stát. Součástí programu je rozsáhlé zjednodušování legislativy, které má podnikům a občanům přinést úspory v hodnotě více než 8,6 miliardy eur ročně, a zaměření na účinné provádění práva EU a snižování administrativní zátěže.
V hospodářské oblasti Komise připraví Industrial Accelerator Act na podporu strategických odvětví, Critical Raw Materials Centre pro zajištění surovin a Circular Economy Act pro posílení oběhového hospodářství. Do roku 2028 chce odstranit bariéry jednotného trhu a prosadit tzv. pátou svobodu – volný pohyb znalostí a inovací. V oblasti obrany bude Komise rozvíjet rámec Readiness 2030, spustí Evropskou iniciativu pro obranu proti dronům, posílí spolupráci se strategickými partnery a bude pokračovat v implementaci Paktu o migraci a azylu. Sociální rozměr programu zahrnuje Quality Jobs Act, balíček pro spravedlivou pracovní mobilitu a iniciativy řešící krizi dostupnosti bydlení, chudobu a životní náklady. V oblasti životního prostředí Komise připraví Strategii pro živočišnou výrobu, Evropský plán adaptace na klima a Ocean Act. Demokratické a právní priority zahrnují ochranu institucí před extremismem a dezinformacemi, posílení právního státu a nové strategie rovnosti a inkluze.
V oblasti justice a vnitra program přináší komplexní posílení právního státu, bezpečnosti a ochrany občanů. Klíčovým krokem bude uvedení Paktu o migraci a azylu do praxe, který má vytvořit spravedlivý a funkční rámec řízení migrace, vyvážený mezi odpovědností a solidaritou členských států. Komise navrhne sankce proti převaděčům a obchodníkům s lidmi, digitalizaci návratových procesů a posílení agentury Frontex, která rozšíří operativní přítomnost na hranicích i při návratových misích. Vznikne nový evropský krizový komunikační systém, jenž propojí bezpečnostní a záchranné složky napříč hranicemi, a bude posílen Europol spolu s novým právním rámcem pro boj proti organizovanému zločinu a obchodování s lidmi. Zvláštní důraz bude kladen na ochranu dětí před kriminalitou včetně kyberšikany a zneužívání online. Komise představí novou protikorupční strategii EU, přezkum architektury boje proti podvodům a zavede integrovaný roční cyklus pro hodnocení právního státu. Posílí se i záruky právního státu jako podmínka pro čerpání prostředků z fondů EU v rámci nového víceletého finančního rámce. Demokratická dimenze programu zahrnuje Program na posílení odolnosti médií, Akt o digitální spravedlnosti zaměřený na ochranu spotřebitelů online a Akční plán proti kyberšikaně pro bezpečnější digitální prostředí. Komise rovněž rozvine novou strategii pro rovnost žen a mužů a aktualizovanou strategii pro práva osob se zdravotním postižením, které mají posílit rovnost, začlenění a účast všech občanů na veřejném životě.
Celkově je pracovní program Komise na rok 2026 koncipován jako plán pro suverénní, bezpečnou a odolnou Evropu, která posiluje svou ekonomickou základnu, chrání demokratické hodnoty a právní stát, zajišťuje bezpečnost svých občanů a upevňuje své postavení ve světě prostřednictvím jednoty, solidarity a zodpovědného vedení.
Více informací je k dispozici v češtině zde: https://commission.europa.eu/publications/2026-commission-work-programme-and-annexes_en
Řízení o porušení právních předpisů EU – Česko
Komise dne 8. října vyzvala Česko, aby správně provedlo pravidla EU pro volný pohyb osob. Evropská komise se rozhodla zaslat dodatečné formální upozornění Česku (INFR (2011)2077), jelikož neprovedlo správně směrnici pro volný pohyb občanů EU a jejich rodinných příslušníků (2004/38/ES). Komise zaslala první formální upozornění v roce 2011 a odůvodněné stanovisko v roce 2012, na jejichž základě Česko vyřešilo všechny problémy, na které Komise poukázala, kromě jednoho. V průběhu let se však objevily nové nedostatky v provádění a uplatňování pravidel EU týkajících se volného pohybu občanů EU a jejich rodinných příslušníků ze strany Česka. Komise se proto rozhodla zaslat Česku dodatečné formální upozornění, aby vyřešila zmíněný jeden zbývající problém z původního řízení o nesplnění povinnosti, jakož i několik dalších nedostatků. Mezi tyto problémy patří například omezení práv, která mohou občané EU a jejich rodinní příslušníci v Česku požívat, jako jsou nepřiměřené požadavky, neodůvodněné rozdílné zacházení a nedostatky v souvislosti s omezováním práv. Česko má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešilo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.
Více informací je k dispozici v češtině zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/inf_25_2077
Spuštění systému vstupu/výstupu EU
Od 12. října začnou členské státy zavádět nový evropský digitální systém hraniční kontroly, systém vstupu/výstupu (EES), na svých vnějších hranicích. Od tohoto data začnou členské státy elektronicky registrovat údaje o občanech třetích zemí, kteří překračují vnější hranice EU za účelem krátkodobého pobytu (90 dnů v jakémkoli období 180 dnů). Budou tak činit postupně, po dobu šesti měsíců. Během postupného zavádění budou členské státy moci rozhodnout, na kterých hraničních přechodech a kdy začnou systém používat. To členským státům umožní začít využívat výhod nového systému a zároveň zajistí, že se pohraniční orgány, dopravní odvětví a cestující budou moci přizpůsobit novým postupům. Na konci tohoto období bude systém EES plně zaveden na všech hraničních přechodech a razítkování pasů bude nahrazeno elektronickými záznamy v systému. Systém bude poskytovat spolehlivé údaje o překročení hranic, systematicky odhalovat osoby, které překročily povolenou délku pobytu, jakož i případy padělání dokladů a podvodů s totožností.
Na hraničních přechodech, kde je systém EES zaveden, budou údaje z pasů, biometrické údaje (obrázek obličeje a otisky prstů) a údaje o vstupu nebo výstupu státních příslušníků třetích zemí zaznamenány v systému EES. To se provádí při prvním vstupu a při prvním výstupu; při každém dalším vstupu a výstupu bude stačit pouze rychlé ověření. Některé země se mohou rozhodnout dále automatizovat své procesy pomocí samoobslužných systémů. Nový systém splňuje nejvyšší standardy ochrany údajů a soukromí a zajišťuje, že osobní údaje cestujících zůstanou chráněny a v bezpečí. Razítkování pasů bude pokračovat během šestiměsíčního přechodného období. EES bude zaváděn postupně v průběhu šesti měsíců, až do 9. dubna 2026. Od 10. dubna 2026 bude EES plně funkční na všech vnějších hraničních přechodech a razítkování pasů bude nahrazeno elektronickými záznamy v systému. V nadcházejících měsících budou Evropská komise a eu-LISA (Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů) i nadále podporovat členské státy, aby zajistily hladké zavedení systému.
EES je součástí balíčku opatření pro inteligentní hranice EU, jehož cílem je zlepšit správu vnějších hranic EU pomocí nejmodernějších technologií a inovativních řešení. Balíček zahrnuje EES, evropský systém cestovních informací a povolení (ETIAS) a rozšířené a harmonizovanější využívání systémů automatizované kontroly na hranicích (ABC) používaných členskými státy.
Více informací je k dispozici v češtině zde: https://eur-lex.europa.eu/eli/dec_impl/2025/1544/oj
Strategie Evropské komise pro umělou inteligenci
Komise představila dne 8. října dvě strategie pro urychlení zavádění umělé inteligence v evropském průmyslu a vědě. Strategie „Apply AI Strategy“ stanoví, jak urychlit využívání AI v klíčových odvětvích a ve veřejném sektoru v Evropě. Strategie „AI in Science Strategy“ se zaměřuje na to, aby se Evropa dostala na špičku výzkumu a vědecké excelence založené na AI. Umělá inteligence mění způsob fungování podniků, přetváří veřejné služby a revolučním způsobem ovlivňuje vědu. Prostřednictvím těchto strategií Komise plní svůj akční plán pro kontinent umělé inteligence a nastavuje kurz, který má Evropu učinit globálním lídrem v oblasti důvěryhodné umělé inteligence. Ještě před šesti lety měla Evropa dva superpočítače v globální top 10; dnes jich má čtyři a pokračují práce na zřízení nejméně 4 až 5 gigatováren. Díky své silné infrastruktuře v oblasti umělé inteligence, talentům, dynamickému ekosystému výzkumu a inovací, start-upům, tradici spolupráce ve vědě, vysoce kvalitním datům a špičkové výzkumné a technologické infrastruktuře má EU dobré předpoklady pro urychlení využívání umělé inteligence v klíčových odvětvích a ve vědě.
Strategie pro uplatnění umělé inteligence si klade za cíl využít transformační potenciál umělé inteligence tím, že podpoří její přijetí ve strategických a veřejných odvětvích, včetně zdravotnictví, farmaceutického průmyslu, energetiky, mobility, výroby, stavebnictví, zemědělsko-potravinářského průmyslu, obrany, komunikací a kultury. Podpoří také malé a střední podniky (MSP) s jejich specifickými potřebami a pomůže průmyslovým odvětvím integrovat umělou inteligenci do jejich činností. Konkrétní opatření zahrnují zřízení pokročilých screeningových center pro zdravotní péči využívajících AI a podporu vývoje průkopnických modelů a AI přizpůsobené odvětvím, jako je výroba, životní prostředí a farmaceutický průmysl. Na podporu zavádění AI a těchto opatření Komise mobilizuje přibližně 1 miliardu EUR. V budoucnu by tyto sektory mohly doplnit nové iniciativy v oblastech, jako jsou finance, cestovní ruch a elektronický obchod. Strategie pomůže posílit schopnosti EU využívat společenské přínosy, od umožnění přesnějších diagnóz ve zdravotnictví až po zvýšení účinnosti a dostupnosti veřejných služeb. Podporuje politiku „AI first“, aby více společností považovalo AI za součást řešení problémů, přičemž pečlivě zvažuje přínosy a rizika této technologie. Strategie se zabývá také průřezovými výzvami: zrychlením uvedení na trh propojením infrastruktury, dat a testovacích zařízení; posílením pracovní síly EU, aby byla připravena na AI ve všech odvětvích; a zahájením iniciativy Frontier AI na podporu inovací sdružením předních evropských aktérů v oblasti AI. Obnova a zavedení sítě evropských center pro digitální inovace, přeměněné na zkušenostní centra pro AI, poskytne společnostem privilegovaný přístup k ekosystému inovací EU v oblasti AI.
Za účelem koordinace opatření Komise zahajuje iniciativu Apply AI Alliance, fórum sdružující průmysl, veřejný sektor, akademickou sféru, sociální partnery a občanskou společnost. AI Observatory bude sledovat trendy v oblasti AI a hodnotit dopady na jednotlivá odvětví. Souběžně s tím Komise spustila AI Act Service Desk, který má pomoci zajistit hladké provádění zákona o AI.
Vedle iniciativy Apply AI strategii AI ve vědě staví EU do pozice centra vědeckých inovací založených na AI. Jejím jádrem je RAISE – zdroj pro vědu v oblasti umělé inteligence v Evropě, virtuální evropský institut, který sdružuje a koordinuje zdroje umělé inteligence pro její rozvoj a uplatnění ve vědě. Strategická opatření zahrnují: opatření k přilákání globálních vědeckých talentů a vysoce kvalifikovaných odborníků, aby si „vybrali Evropu“. To zahrnuje 58 milionů EUR v rámci pilotního projektu RAISE pro sítě excelence a doktorské sítě za účelem školení, udržení a přilákání nejlepších talentů v oblasti umělé inteligence a vědy; 600 milionů EUR z programu Horizont Evropa na zlepšení a rozšíření přístupu k výpočetnímu výkonu pro vědu. Tato investice zajistí výzkumným pracovníkům a start-upům z EU vyhrazený přístup k AI Gigafactories; cíl zdvojnásobit roční investice programu Horizont Evropa do AI na více než 3 miliardy EUR, včetně zdvojnásobení financování AI ve vědě; podpora vědců při identifikaci strategických mezer v datech a shromažďování a integraci datových sad potřebných pro AI ve vědě.
Více informací je k dispozici v angličtině zde: https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/apply-ai a zde: https://research-and-innovation.ec.europa.eu/document/c1afd7d0-ff65-4f84-be48-b0e0949596c5_en
EU podpoří finanční gramotnost a investiční příležitosti pro občany
Evropská komise dne 30. září oznámila dvě iniciativy, jejichž cílem je podpořit úspornou a investiční unii a přinést hmatatelné výhody všem občanům EU. Úroveň finanční gramotnosti v EU zůstává nízká – méně než pětina občanů EU má vysokou úroveň finanční gramotnosti (Eurobarometr 2023), přičemž mezi členskými státy existují značné rozdíly. Strategie proto zahrnuje opatření ke zvýšení finančního povědomí všech občanů a podpoře úsilí členských států o zlepšení finanční gramotnosti. Strategie finanční gramotnosti zvýší povědomí občanů o tom, jak lépe plánovat a využívat své úspory a jak rozumět investičním rizikům a příležitostem. Kromě znalostí potřebují občané také jednoduché a dostupné investiční příležitosti. Za tímto účelem obsahuje dnešní balíček také návrh spořicích a investičních účtů (SIA) ve formě doporučení Komise členským státům. SIA jsou účty poskytované autorizovanými poskytovateli finančních služeb, a to i online, které umožňují retailovým investorům investovat do nástrojů kapitálového trhu. Tyto účty jsou často spojeny s daňovými pobídkami a zjednodušenými daňovými postupy, což z nich činí atraktivní možnost pro občany. Spořicí a investiční účty mohou občanům umožnit dosáhnout vyšších výnosů z jejich úspor ve srovnání s jejich uložením na bankovních vkladech, a to při zachování plné kontroly nad tím, do jakých finančních produktů nebo hospodářských odvětví se rozhodnou investovat. Evropská komise bude úzce spolupracovat s členskými státy a zúčastněnými stranami na provádění strategie finanční gramotnosti a bude sledovat přijetí svého doporučení týkajícího se spořicích a investičních účtů, aby zajistila, že evropští občané budou mít důvěru ve správu svých peněz a úspor, budou mít lepší přístup k investičním příležitostem.
Více informací je k dispozici v angličtině zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_25_2236
Politická dohoda ohledně posílení úlohy Europolu a spolupráci mezi agenturami v boji proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi
Evropský parlament a Rada EU dosáhli dne 25. září politické dohody ohledně návrhu nařízení na posílení mandátu Europolu a spolupráci mezi agenturami v boji proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. Europol hraje klíčovou úlohu při podpoře donucovacích a justičních orgánů členských států v jejich úsilí o rozbití obchodních modelů převaděčů a rozbití nadnárodních zločineckých sítí. Nová pravidla lépe vybaví Europol k podpoře vnitrostátních donucovacích orgánů prostřednictvím posíleného Evropského střediska pro boj proti převaděčství migrantů, posíleného sdílení informací, jakož i dodatečných finančních a lidských zdrojů. Středisko pro boj proti převaděčství bude zahrnovat zástupce Eurojustu a agentury Frontex a bude těžit z podpory dalších příslušných institucí a agentur EU. To posílí spolupráci mezi agenturami a posílí strategickou, operativní a technickou podporu členským státům. Nová pravidla rovněž zavádějí novou odpovědnost členských států za sdílení informací s Europolem a dalšími členskými státy, které se účastní operativní pracovní skupiny. Operační kapacita Europolu bude posílena dodatečnými finančními zdroji (50 milionů EUR, včetně 20 milionů EUR na rozšíření biometrických schopností Europolu) a 50 dalšími zaměstnanci.
Nařízení musí nyní formálně přijmout Evropský parlament a Rada předtím, než vstoupí v platnost, což nastane 20 dní po vyhlášení v Úředním věstníku EU. Správní rada Europolu následně přijme prováděcí pravidla pro vymezení rozsahu činnosti Evropského střediska pro boj proti převaděčství migrantů.
Více informací je k dispozici v češtině zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52023PC0754
EU a Indonésie uzavřely jednání o dohodě o volném obchodu
EU a Indonésie dne 23. září dokončily jednání o dohodě o komplexním hospodářském partnerství a dohodě o ochraně investic. Dohoda CEPA bude významným přínosem pro evropské zemědělce, neboť sníží cla na zemědělsko-potravinářské produkty a ochrání tradiční produkty EU, jakož i klíčová průmyslová odvětví, jako je automobilový průmysl, chemický průmysl a strojírenství. Celkově vývozci z EU ušetří přibližně 600 milionů EUR ročně na clech zaplacených za své zboží vstupující na indonéský trh a evropské produkty budou pro indonéské spotřebitele cenově dostupnější a dostupnější.
Dohoda CEPA je rovněž významným milníkem pro EU a Indonésii na podporu udržitelného růstu a ekologické transformace. Dohoda poskytne společnostem z EU privilegovaný přístup na indonéský trh tím, že: odstraní dovozní cla u 98,5 % celních položek a zjednodušení postupů pro vývoz zboží z EU do Indonésie, včetně klíčového vývozu, jako jsou automobily a zemědělsko-potravinářské produkty; umožní společnostem z EU poskytovat služby s plným vlastnictvím v klíčových odvětvích, jako jsou počítače a telekomunikace; otevře nové příležitosti pro investice EU v Indonésii, zejména ve strategických odvětvích, jako jsou elektrická vozidla, elektronika a léčiva, čímž se podpoří integrace dodavatelských a hodnotových řetězců obou stran; chrání duševní vlastnictví, jako jsou ochranné známky, a zajišťuje nápravu proti porušovatelům práv a poskytuje účinné nástroje pro boj proti padělaným výrobkům, pomáhá malým podnikům se specializovanými ustanoveními a přináší prospěch indonéským spotřebitelům.
Více informací je k dispozici v češtině zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_25_2168
Rámcová dohoda mezi Komisí a Parlamentem
Rámcová dohoda mezi Komisí a Parlamentem stanoví pravidla pro spolupráci v legislativních, rozpočtových a politických záležitostech. Předsedové Metsola a von der Leyen zahájili proces revize v říjnu 2024, krátce po evropských volbách. Aktualizovaný návrh textu, na kterém se vyjednavači dne 9. září dohodli, vychází z dohody z roku 2010 a odráží více než deset let praxe a měnící se institucionální potřeby. Byla dohodnuta nová ustanovení týkající se zásady rovného zacházení s Parlamentem a Radou, role Komise jako nestranného zprostředkovatele a předávání komplexních, včasných a podrobných informací, aby Parlament mohl vykonávat své legislativní a rozpočtové funkce, jakož i své funkce politické kontroly a konzultací.
Text rovněž obsahuje posílené závazky zajistit lepší účast odpovědných komisařů na plenárních zasedáních a zasedáních výborů, jakož i účast Komise na dalších parlamentních činnostech, pokud o to bude požádána. Podpoří také práci Parlamentu na zlepšení účasti poslanců na plenárních zasedáních a zasedáních výborů.
Mezi další klíčové body patří: závazek zlepšit tok informací a podpořit větší účast odpovědných komisařů na plenárních zasedáních, zasedáních výborů a dalších parlamentních činnostech, jakož i větší účast poslanců na těchto zasedáních, pokud jsou přítomni komisaři; v určitých situacích, kdy to odůvodňují nepředvídané okolnosti, může Komise požádat Parlament, aby o návrhu rozhodl v naléhavém řízení. Před hlasováním Parlamentu o takové žádosti může Komise přednést vysvětlující prohlášení na plenárním zasedání; závazek Komise neprodleně poskytnout komplexní odůvodnění a informace o výjimečných a naléhavých případech, kdy jsou návrhy Komise založeny na článku 122 SFEU, po přijetí právního aktu; nové podmínky pro poskytování informací a odůvodnění ze strany Komise ohledně jejích žádostí o naléhavé/zrychlené postupy; závazek Komise k loajální meziparlamentní spolupráci v rozpočtových záležitostech týkajících se meziparlamentních zasedání podle článku 324 SFEU; podrobnější ustanovení o toku informací týkajících se mezinárodních dohod, mimo jiné se závazkem Komise řádně informovat Parlament o nezávazných mezinárodních dohodách; aktualizovaná ustanovení týkající se následných opatření Komise v návaznosti na žádosti Parlamentu o návrhy aktů Unie podle článku 225 SFEU, jakož i spolupráce mezi oběma orgány v této souvislosti; ustanovení o konzultačním mechanismu v souvislosti s navrhovanými změnami jednacího řádu Parlamentu, pokud se dotýkají práv a výsad Komise.
V souladu s vnitřními pravidly Parlamentu bude po schválení Konferencí předsedů Parlamentu postoupen k posouzení Výboru pro ústavní záležitosti, než bude předložen plénu k finálnímu schválení.
Více informací je k dispozici v angličtině zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_25_2059
Rada přijala doporučení týkající se ukončování dočasné ochrany Ukrajinců
Rada se dne 16. září dohodla na společném rámci pro vysídlené Ukrajince, který má zajistit udržitelné navracení a reintegraci na Ukrajině, jakmile to podmínky dovolí, jakož i postupný přechod způsobilých osob na jiné pobytové statusy. Tímto doporučením se EU připravuje na koordinovaný přístup poté, co na Ukrajině nastanou podmínky příznivé pro postupné ukončení statusu dočasné ochrany. Doporučení rovněž obsahuje opatření k zajištění informovanosti vysídlených osob a opatření k zajištění koordinace, monitorování a výměny informací mezi členskými státy a Ukrajinou.
Členské státy se vyzývají, aby vysídleným Ukrajincům poskytly vnitrostátní povolení k pobytu vydaná například na základě zaměstnání, odborné přípravy, vzdělávání nebo z rodinných důvodů, pokud tyto osoby splňují určité podmínky. Osoby požívající dočasné ochrany by rovněž měly mít možnost požádat o určité statusy podle práva EU, například za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Výhod statusů podle unijního práva nelze využívat souběžně s dočasnou ochranou. Mnozí Ukrajinci, kteří uprchli před válkou, potřebují podporu, aby se mohli na Ukrajinu vrátit a opětovně se začlenit do ukrajinské společnosti. Členské státy jim mohou pomoci tím, že jim umožní uskutečnit zkušební návštěvy Ukrajiny. Podmínky těchto zkušebních návštěv by země EU měly vzájemně koordinovat. Členské státy by rovněž měly zavést programy dobrovolného návratu s omezenou platností a koordinovat jejich podmínky s ukrajinskými orgány a dalšími členskými státy. Dále by měly rozšířit práva vyplývající z dočasné ochrany (týkající se například bydlení, zdravotní péče či školní docházky) i na osoby přihlášené do programů dobrovolného návratu. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby byly vysídleným Ukrajincům poskytovány příslušné informace o možnostech požádat o jiné právní postavení, o tom, jaký bude mít přechod na jiné právní postavení dopad na jejich výhody a práva, a o podpoře za účelem návratu na Ukrajinu. Země EU by měly zejména vytvořit informační systémy a kampaně týkající se programů dobrovolného návratu. Mohou rovněž zřídit tzv. střediska jednoty (Unity Hubs), která mohou být financována z programů EU. Tato střediska mohou sloužit jako kontaktní místa pro vysídlené Ukrajince v členském státě, poskytovat pomoc s doklady a také poradenství týkající se zaměstnání na Ukrajině a v hostitelské zemi. Doporučení, které je vodítkem pro členské státy EU, vstoupí v platnost, jakmile bude přijato.
Více informací je k dispozici v češtině zde: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12015-2025-INIT/cs/pdf
Rada se dohodla na postojích týkajících se digitalizace a společných specifikací, jakož i malých podniků se střední tržní kapitalizací
Rada se dne 24. září dohodla na postojích k několika návrhům Komise, které jsou součástí tzv. souhrnného balíčku „Omnibus IV“ a obsahují dva návrhy (směrnice a nařízení) týkající se digitalizace a společných specifikacích, jejichž cílem je digitalizovat stávající fyzické požadavky prosazováním zásady „digitalizace jako standard“ a zavést postup, kterým Komise vypracuje společné specifikace v řadě právních aktů, a dva návrhy (směrnice a nařízení), jejichž cílem je rozšířit uplatňování některých zmírňujících a podpůrných opatření, která mají k dispozici malé a střední podniky, i na společnosti, které definici malých a středních podniků přesáhly, tzv. malé podniky se střední tržní kapitalizací. Cílem návrhů, pokud jde o digitalizaci a společné specifikace, je změnit 20 právních předpisů EU týkajících se výrobků v rámci pravidel jednotného trhu v oblasti digitalizace a společných specifikací. Navazují na širší strategii, jejímž cílem je upřednostňovat digitální formáty, aby se v právních předpisech týkajících se výrobků odstranily požadavky na jejich papírovou podobu. Návrh zejména předpokládá, že dojde k digitalizaci EU prohlášení o shodě a komunikace mezi příslušnými vnitrostátními orgány a hospodářskými subjekty. Návrh navíc dává výrobcům možnost poskytovat uživatelům návod k použití v digitálním formátu, a nikoliv v papírové podobě. Dále zavádí alternativní řešení k prokázání souladu výrobku s pravidly EU prostřednictvím „společné specifikace“ v situacích, kdy nejsou k dispozici harmonizované normy. To přinese větší právní jistotu, sníží náklady a zvýší konkurenceschopnost.
Pokud jde o malé podniky se střední tržní kapitalizací, hlavním cílem je rozšířit některá zmírňující a podpůrná opatření, která mají k dispozici malé a střední podniky, i na společnosti, které definici malých a středních podniků přesáhly. Má se za to, že tyto společnosti hrají v hospodářství EU zásadní úlohu, neboť zajišťují 6 % celkové zaměstnanosti, a jsou výrazně zastoupeny v odvětvích, která jsou klíčová pro konkurenceschopnost EU, jako je elektronika, letectví a obrana, energetika, energeticky náročná průmyslová odvětví a zdravotnictví. Vymezení nové kategorie malých podniků se střední tržní kapitalizací by mělo pomoci: zabránit lavinovému efektu a umožnit hladký přerod malých a středních podniků v malé podniky se střední tržní kapitalizací; umožnit malým podnikům se střední tržní kapitalizací, aby mohly nadále využívat stejně příznivé prostředí jako malé a střední podniky; poskytovat lepší pobídky malým a středním podnikům k tomu, aby se rozšiřovaly.
Hlavní prvky změn Rady se týkají zvýšení prahové hodnoty na podniky s méně než 1 000 zaměstnanci a s ročním obratem až do výše 200 milionů eur, nebo s celkovou bilanční sumou roční rozvahy do 172 milionů eur. Rada také zavedla jasnější pravidla pro přístup informacím dostupným v digitální podobě a k „digitálnímu kontaktu“ společnosti. Znění také zajišťuje, aby v případech, kdy existuje riziko vážné újmy pro spotřebitele, byly bezpečnostní informace vždy k dispozici v papírové podobě. Dále Rada prodloužila lhůty pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu na 24 měsíců, aby členské státy měly dostatek času na provedení daných změn.
Více informací je k dispozici v češtině zde: https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2025/09/24/simplification-council-agrees-positions-on-digitalisation-and-common-specifications-as-well-as-on-small-mid-caps-to-boost-eu-competitiveness/
EU podepíše úmluvu OSN o boji proti kyberkriminalitě
Rada dne 13. října přijala rozhodnutí, kterým se Evropská komise a členské státy zmocňují k podpisu Úmluvy Organizace spojených národů proti kyberkriminalitě. Úmluva je mezinárodní smlouvou, která zavádí společná pravidla na globální úrovni s cílem posílit spolupráci v oblasti potírání kyberkriminality a zlepšit sdílení důkazů v elektronické podobě pro účely vyšetřování nebo trestního řízení. Klíčovým aspektem této úmluvy je harmonizace mezi zúčastněnými zeměmi, pokud jde o kriminalizaci jednání, pokud jde o určité trestné činy souvisejících s kyberprostorem. To znamená, že všechny země se ve svých vnitrostátních právních předpisech zavazují k tomu, že určité jednání (např. podvod v oblasti IT nebo nezákonné odposlechy) budou považovat za trestný čin. Úmluva bude rovněž podnětem ke kriminalizaci jednání souvisejícího s materiály zobrazujícími pohlavní zneužívání dětí prostřednictvím internetu, navazováním kontaktu s dítětem (tzv. groomingem), jakož i šířením intimních snímků bez souhlasu. Tyto trestné činy jsou již kriminalizovány na úrovni EU, ale dosud nikoli na širší mezinárodní úrovni. Tato úmluva obsahuje důležité záruky, které mají zabránit zneužívání ze strany zúčastněných zemí za účelem páchání nebo legitimizace porušování lidských práv. Jakýkoli výklad, který by vedl k potlačení lidských práv nebo základních svobod, zejména svobody projevu, svědomí, názoru, náboženského vyznání nebo přesvědčení, pokojného shromažďování a sdružování, je výslovně vyloučen. Tyto záruky rovněž zajišťují, že mezinárodní spolupráci lze odmítnout, pokud se země domnívají, že je využívána k porušování lidských práv, nebo pokud jsou žádosti o spolupráci považovány za politicky motivované. Spolupráce může být rovněž odmítnuta, pokud by byla v rozporu s vnitrostátními právními předpisy států, které jsou smluvní stranou úmluvy, nebo pokud by takové odmítnutí bylo nezbytné k zamezení jakékoli formy diskriminace.
Úmluva bude otevřena k podpisu od 25. října 2025 do 31. prosince 2026. Vstoupí v platnost 90 dní po uložení čtyřicáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení. Předsednictví upřednostní finalizaci příslušného rozhodnutí Rady, podle kterého EU a její členské státy přistoupí k Úmluvě Organizace spojených národů proti kyberkriminalitě, s cílem požádat Evropský parlament o souhlas.
Více informací je k dispozici v češtině zde: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12642-2025-INIT/cs/pdf
Násilí na ženách a domácí násilí: Rada vyzvala k většímu zaměření na prevenci, včasné odhalování a intervenci
Rada dne 17. října přijala závěry, v nichž uznala zásadní úlohu, kterou mohou při prevenci zneužívání hrát běžní občané, a v nichž vyzývá k většímu úsilí o posílení postavení svědků násilí s cílem pomoci v boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí. Podle průzkumu EU o genderově podmíněném násilí z roku 2024 se většina žen, které zažily násilí, svěřila někomu blízkému, ale pouze dvacet procent z nich se obrátilo na sociální služby nebo služby zdravotní péče a pouze každá osmá incident oznámila policii.
Rada ve svých závěrech zdůrazňuje potřebu plošného zvyšování povědomí a vzdělávání obyvatelstva ohledně bezpečných a účinných způsobů, jak v případě násilí vyhledat pomoc, poskytnout podporu nebo jinak intervenovat, přičemž je zároveň třeba zajistit, aby svědci násilí měli pocit, že mohou takové činy oznámit příslušným orgánům, aniž by se museli obávat negativních důsledků. Rada rovněž vyzývá k přijetí opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni s cílem bojovat proti genderovým stereotypům a škodlivým sociálním normám, které muže a chlapce odrazují od projevování zranitelnosti, což omezuje jejich schopnost získat podporu v případě, že ji potřebují. Za oběti domácího násilí jsou rovněž považovány děti, které jsou vystaveny násilí v rámci své rodiny nebo domácnosti, neboť jim více hrozí dlouhodobé problémy v oblasti tělesného a duševního zdraví a riziko, že se samy budou chovat násilně nebo budou vystaveny násilnému chování. Rada proto země EU vyzývá, aby přijaly opatření na ochranu a podporu dětí žijících v prostředí, kde dochází k násilí na ženách nebo domácímu násilí.
Více informací je k dispozici v češtině zde: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13244-2025-INIT/cs/pdf
JUDIKATURA:
SDEU: Stanovisko generální advokátky ve spojených věcech C-258/23 Imagens Médicas Integradas, C-259/23 Synlabhealth II a C-260/23 SIBS – Sociedade Gestora de Participações Sociais a další, ze dne 23. října 2025
Podle generální advokátky Mediny nevyžaduje dodržování práva na ochranu osobních údajů v rámci vyšetřování v oblasti hospodářské soutěže předchozí povolení soudního orgánu. Zabavení obchodních e-mailů však musí podléhat přiměřeným a účinným procesním zárukám a následnému soudnímu přezkumu.
V rámci vyšetřování porušení práva hospodářské soutěže zabavila portugalská soutěžní autorita e-maily vyměňované mezi zaměstnanci vyšetřovaných společností. Tyto společnosti vznesly námitku, že bylo porušeno jejich právo na důvěrnost korespondence a že k povolení takového zabavení je oprávněn vyšetřující soudce, nikoli státní zastupitelství. Portugalský soud projednávající tyto případy se v podstatě ptá Soudního dvora, zda povolení vydané státním zastupitelstvím bylo dostatečné, nebo zda pouhá skutečnost, že zabavené dokumenty pocházely z komunikace obsažené v obchodních e-mailech zaměstnanců, umožňuje klasifikovat tyto dokumenty jako „korespondenci“, jejíž nedotknutelnost je základním právem, které požívá vyšší úrovně ochrany, a proto vyžaduje zásah vyšetřujícího soudce. Ve svém prvním stanovisku ze dne 20. června 2024 navrhla generální advokátka Laila Medina, aby Soudní dvůr poskytl portugalskému soudu odpověď, že základní právo na respektování soukromého života nebrání vnitrostátnímu orgánu pro hospodářskou soutěž zabavit e-maily bez předchozího soudního povolení.
Po vynesení rozsudku ve věci Bezirkshauptmannschaft Landeck byly případy postoupeny velkému senátu. V tomto rozsudku Soudní dvůr rozhodl, že právo EU nebrání vnitrostátním právním předpisům, které příslušným orgánům umožňují přístup k osobním údajům obsaženým v mobilním telefonu pro účely trestního vyšetřování. Využívání této možnosti však musí být mimo jiné podléhat předchozímu přezkumu soudcem nebo nezávislým správním orgánem, s výjimkou řádně odůvodněných naléhavých případů. Ve svém dnešním stanovisko, o které Soudní dvůr požádal jako doplnění prvního stanoviska, generální advokátka Medina zastává názor, že judikatura ve věci Bezirkshauptmannschaft Landeck nelze přenést na projednávané případy, protože situace není srovnatelná. Zabavení provedená vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž mají za cíl odhalit protisoutěžní praktiky na vnitřním trhu a týkají se obchodních informací týkajících se právnických osob, a nikoli fyzických osob, které jsou v zásadě těmito zabaveními dotčeny pouze okrajově. Kromě toho přístup k e-mailům podniku neumožňuje úplný a nekontrolovaný přístup ke všem údajům uloženým na jednom místě, které mohou poskytnout velmi podrobný a hloubkový obraz o soukromém životě subjektu údajů, na rozdíl od konkrétního případu mobilního telefonu.
Pokud jde o zásah do základního práva na ochranu osobních údajů způsobený předmětnými kontrolními činnostmi, generální advokátka Medina se domnívá, že zásada proporcionality je dodržena, pokud jsou zajištěny určité procesní záruky. Tyto záruky doplňují povinnosti, které vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž ukládá obecné nařízení o ochraně osobních údajů, a následné soudní přezkoumání jak v průběhu, tak na konci vyšetřovacího řízení. Předchozí soudní povolení by v zásadě bylo vyžadováno pouze v případě zabavení e-mailů provedeného v soukromém bydlišti osoby nebo za účelem obvinění fyzické osoby podle trestního práva. Generální advokátka dodává, že právo Unie nicméně umožňuje členským státům, pokud si to přejí, stanovit mechanismus předchozího povolení vydaného soudním orgánem, včetně státního zastupitelství, pro kontroly prováděné vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž.
Kompletní stanovisko je k dispozici v češtině zde: https://curia.europa.eu/juris/documents.jsf?num=C-258/23
SDEU: Rozsudek Soudního dvora ve věci C-802/23 MSIG, zde dne 11. září 2025
Zásada ne bis in idem: osoba nemůže být v jednom členském státě stíhána za teroristický čin, za který již byla odsouzena v jiném členském státě, i když je tento trestný čin v každém z těchto členských států klasifikován odlišně.
Dne 4. září 2019 byla vedoucí představitelka teroristické organizace Euskadi Ta Askatasuna (ETA) předána španělským orgánům na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného španělským ústředním soudem v trestním řízení týkajícím se teroristického útoku na policejní stanici v Oviedu (Španělsko), k němuž došlo dne 21. července 1997. Obvinění se týkalo spáchání teroristických trestných činů na území Francie, spočívajících v poškození majetku, pokusu o vraždu a ublížení na zdraví, za což obviněné hrozil trest odnětí svobody až 30 let. Ve Francii již odpykala trest odnětí svobody v délce 20 let. Podle španělského práva nelze tresty uložené francouzskými a španělskými soudy sčítat: obviněná by proto musela odpykat trest odnětí svobody v minimální délce 50 let, aniž by bylo možné stanovit horní hranici. Španělský centrální soud konstatuje, že řízení vedené ve Španělsku se týká stejných skutků, jakých se týkají francouzské rozsudky. Rozsudkem z roku 2021 proto dospěl k závěru, že se jedná o situaci „bis in idem“. Tento rozsudek však byl dne 21. března 2023 zrušen španělským Nejvyšším soudem, který věc vrátil ústřednímu soudu k novému rozhodnutí. Vzhledem k tomuto rozdílnému výkladu se ústřední soud rozhodl předložit věc Soudnímu dvoru.
Soudní dvůr poukazuje na to, že pojem „stejné skutky“ se vztahuje pouze na povahu skutků, takže odlišné právní kvalifikace stejných skutků ve dvou různých členských státech nebo dokonce sledování odlišných právních zájmů v těchto státech nemohou bránit použití zásady ne bis in idem. Je na španělském centrálním soudu, aby určil, zda jsou činy, které jsou předmětem předmětného trestního řízení, stejné jako činy, o nichž francouzské soudy vydaly pravomocný rozsudek. Soudní dvůr však uvádí, že pojem „stejné skutky“ zahrnuje skutky, z nichž je osoba obviněna v trestním řízení vedeném v členském státě za teroristické činy, pokud již byla v jiném členském státě odsouzena za stejné skutky, tj. za účast v teroristické organizaci s cílem připravit teroristický útok.
Kompletní rozsudek je k dispozici v češtině zde: https://curia.europa.eu/juris/documents.jsf?num=C-802/23
ESLP: Rozsudek ve věci Yakymchuk proti Ukrajině (stížnost č. 26519/16), ze dne 11. září 2025
Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve věci Yakymchuk proti Ukrajině (stížnost č. 26519/16), že došlo k porušení článků 6, 8 a 13 Úmluvy.
Stěžovatelka Olga Mykolayivna Yakymchuk, bývalá soudkyně z Ukrajiny, předložila stížnost proti způsobu vedení trestního řízení, jež proti ní bylo zahájeno v souvislosti s podezřením z přijetí úplatku. V řízení byla použita skrytá audiovizuální nahrávka, pořízená v její soudní kanceláři bez jejího vědomí. Stěžovatelka tvrdila, že takové opatření nebylo podloženo jasnými a dostatečnými zákonnými zárukami, a že zásah do jejího soukromí byl nepřiměřený a nezákonný. Dále namítala, že v jejím případě nebyla respektována pravidla přidělování věcí prostřednictvím tzv. automatizovaného systému, protože jeden ze soudců byl určen rozhodnutím předsedy soudu. Zpochybnila rovněž nezávislost a nestrannost prvoinstančního soudu, délku trestního řízení a nedostatečné odůvodnění rozhodnutí vnitrostátních soudů.
ESLP shledal, že použití skrytého videozáznamu v soudní kanceláři stěžovatelky nebylo doprovázeno dostatečnými procesními zárukami, které by bránily svévolnému zásahu do jejího práva na respektování soukromého života. Upozornil mimo jiné na absenci předchozího soudního dohledu a neurčitost právní úpravy. Za nezákonný považoval i samostatný záznam pořízený osobou vystupující v případu jako „I.P.“, která stěžovatelku tajně nahrávala. Co se týče článku 6, ESLP konstatoval, že přidělení věci konkrétnímu soudci mimo automatizovaný systém odporovalo požadavku na projednání věci soudem zřízeným zákonem. Délku trestního řízení – trvající přibližně sedm let – označil za nepřiměřenou s ohledem na jeho složitost a chování orgánů činných v trestním řízení. Nakonec dospěl k závěru, že vnitrostátní právo neposkytovalo účinný prostředek k uplatnění námitky proti délce řízení ani proti zásahu do soukromí způsobenému skrytým nahráváním. Došlo tedy k porušení článků 8, 6 odst. 1 a 13 Úmluvy.
Celý rozsudek v anglickém jazyce je k dispozici zde: Yakymchuk v. Ukraine – HUDOC
ESLP: Rozsudek ve věci Seppern proti Estonsku (stížnost č. 31722/22), ze dne 16. září 2025
Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve věci Seppern proti Estonsku (stížnost č. 31722/22), že nedošlo k porušení článku 6 odst. 1 Úmluvy.
Stěžovatel Alar Seppern, estonský občan, byl v roce 2021 odsouzen za daňové a podvodné trestné činy. V průběhu trestního vyšetřování byly jeho telefonní hovory odposlouchávány, přičemž část takto získaných důkazů byla později vyloučena jako nepřípustná. Přesto však státní zástupce během hlavního líčení požádal o předložení vybraných úryvků z přepisů těchto nahrávek. Tyto úryvky nebyly použity jako přímý důkaz viny, ale pouze pro účely posouzení důvěryhodnosti stěžovatele při jeho výpovědi. Na základě hodnocení věrohodnosti a dalších důkazů byl stěžovatel uznán vinným a odsouzen.
Stěžovatel se obrátil na ESLP s tvrzením, že jeho právo na spravedlivý proces bylo porušeno tím, že soud zohlednil materiály, které samy vnitrostátní orgány předtím označily za nepřípustné. ESLP se podrobně zabýval tím, jakým způsobem byl zpochybněný materiál použit. Konstatoval, že přestože použití důkazů označených vnitrostátním soudem za nezákonné může za určitých okolností narušit spravedlivost řízení, v tomto konkrétním případě k takovému narušení nedošlo. ESLP zdůraznil, že úryvky z odposlechů byly použity pouze k vedlejšímu účelu – posouzení důvěryhodnosti výpovědi – nikoli jako důkazní prostředek pro prokázání viny. Kromě toho stěžovatel i jeho obhájce měli možnost se k těmto materiálům vyjádřit a procesní rovnováha byla podle ESLP zachována. ESLP rovněž upozornil, že rozhodnutí o vině stěžovatele bylo postaveno především na jiných důkazech, které nebyly zpochybněny, a nebylo závislé na zmíněných výňatcích z odposlechů. Celkové posouzení všech okolností řízení vedlo ESLP k závěru, že nebyla porušena podstata práva na spravedlivý proces. ESLP tedy konstatoval, že v daném případě nedošlo k porušení článku 6 odst. 1 Úmluvy.
Celý rozsudek v anglickém jazyce je zde: Seppern v. Estonia – HUDOC
ESLP: Rozsudek ve věci Imanov proti Ázerbájdžánu (stížnost č. 62/20), zde dne 7. října 2025
Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve věci Imanov proti Ázerbájdžánu (stížnost č. 62/20), že došlo k porušení článků 8 a 10 Úmluvy.
Stěžovatel, Yalchin Jamil oglu Imanov, ázerbájdžánský advokát, se specializuje na oblast lidských práv a byl členem Ázerbájdžánské advokátní komory. Případ se týkal jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů v návaznosti na veřejná prohlášení, která učinil v roce 2017 vůči médiím ohledně údajného špatného zacházení s jeho klientem ve věznici Gobustan. Stěžovatel konkrétně sdělil tisku, že jeho klient byl vystaven mučení. Tato prohlášení byla následně použita jako důvod pro zahájení kárného řízení a následného zbavení advokátní licence. Stěžovatel tvrdil, že tento zásah představoval porušení jeho práva na svobodu projevu, práva na respektování soukromého života a také zásah do jeho majetkového práva, neboť přišel o možnost výkonu povolání, které bylo jeho hlavním zdrojem příjmů. Rovněž uvedl, že šlo o zneužití pravomoci s cílem jej umlčet kvůli jeho činnosti jako obhájce ve věcech porušování lidských práv.
ESLP ve svém rozhodnutí konstatoval, že výroky stěžovatele, které se týkaly veřejného zájmu, zejména zacházení s vězni a zneužívání pravomocí ve výkonu trestu, spadaly pod ochranu článku 10 Úmluvy. Zdůraznil, že advokáti hrají zásadní roli v systému spravedlnosti a že jejich svoboda projevu – i pokud jde o kritiku institucí – musí být chráněna, zejména pokud vystupují ve veřejném zájmu. ESLP přihlédl k tomu, že výpovědi stěžovatele vycházely z informací získaných od jeho klienta v rámci výkonu advokacie a že se nedopustil žádného zavádějícího nebo zjevně nepravdivého tvrzení. Kromě zásahu do svobody projevu shledal ESLP i porušení článku 8, neboť vyškrtnutím ze seznamu advokátů došlo k zásahu do profesní identity a soukromého života stěžovatele. ESLP rovněž upozornil, že vnitrostátní orgány se náležitě nevypořádaly s otázkou přiměřenosti zásahu a zcela opomněly úlohu advokáta jako obhájce lidských práv. Zásah tak nebyl nezbytný v demokratické společnosti a měl na stěžovatele výrazný negativní dopad v profesní i osobní rovině. ESLP konstatoval, že došlo k porušení čl. 8 a 10 Úmluvy.
Celý rozsudek v anglickém jazyce je zde: Imanov v. Azerbaijan – HUDOC
ESLP: Rozsudek ve věci Mortensen proti Dánsku (stížnost č. 16756/24), ze dne 21. října 2025
Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve věci Mortensen proti Dánsku (stížnost č. 16756/24), že došlo k porušení článku 10 Úmluvy.
Stěžovatel, dánský občan Mathias Friis Mortensen, byl v roce 2023 odsouzen za pomluvu na základě příspěvku zveřejněného v roce 2021 na sociální síti Twitter. Ve svém tweetu kritizoval nesoulad v přístupu dánských orgánů k různým projevům – konkrétně zpochybnil skutečnost, že zakladatel krajně pravicové a protiislámské politické strany Stram Kurs, R.P., smí být „nacistou“, zatímco jiná osoba byla odsouzena za to, že policistu označila za idiota. R.P. se proti tomuto výroku ohradil a podal na stěžovatele žalobu na ochranu osobnosti. Vnitrostátní soudy označily výrok „nacista“ za nepodložený a urážlivý, stěžovatele uznaly vinným a uložily mu peněžitý trest a povinnost k náhradě nemajetkové újmy ve prospěch R.P. – celkem ve výši přibližně 5 400 eur. Stěžovatel namítal, že šlo o politický komentář týkající se výkonu spravedlnosti a že uložené sankce byly neúměrné.
ESLP uznal, že výrok stěžovatele byl provokativní a mohl být vnímán jako zraňující, nicméně zdůraznil, že se jednalo o hodnotový soud učiněný v rámci veřejné debaty o věcech obecného zájmu, konkrétně o fungování trestního soudnictví a postavení krajně pravicových politických představitelů ve společnosti. ESLP připomněl, že svoboda projevu chrání nejen neutrální a neútočné výroky, ale i ty, které mohou urážet, šokovat nebo zneklidňovat, a že prostor pro kritiku veřejně činných osob je v demokratické společnosti širší než u soukromých jednotlivců. Výrok stěžovatele byl součástí politické debaty a mířil na celospolečenský problém, nikoli pouze na osobní čest R.P. ESLP rovněž konstatoval, že vnitrostátní soudy dostatečně nezohlednily kontext výroku ani jeho význam pro veřejnou diskusi a přistoupily k přísné sankci, která mohla mít odrazující účinek (chilling effect) na další projevy tohoto typu. ESLP proto dospěl k závěru, že zásah do svobody projevu nebyl v demokratické společnosti nezbytný a shledal porušení článku 10 Úmluvy.
Celý rozsudek v anglickém jazyce je zde: Mortensen v. Denmark – HUDOC
Odbor mezinárodních vztahů ČAK
Foto: pixabay.com
