Právnická fakulta Univerzity Karlovy každoročně vyšle do právnického světa několik stovek absolventek a absolventů. Vzdělávají se v jedné jediné budově: architektonickém skvostu na břehu Vltavy u ústí Pařížské ulice na Čechův most.
Když se řekne bazén…
K budově právnické fakulty na náměstí Curieových pojí osobní pouto nemálo členů právnické obce napříč obory. Při zmínce o ní se mnohým z nich vynoří vzpomínky na přednášky v Collegiu Maximu, na chvíle úzkosti na chodbách před zkouškou nebo na majestátní prostor atria, které se od nepaměti familiárně označuje jako „bazén“.
Několik let trvající pravidelné otevírání lítaček za vstupním vestibulem, páter noster, kroky vedené po schodech a chodbách k učebně, zatímco ruka ještě rychle nervózně listuje „úzetkem“; sestup do menzy, ale i uvolněné posedávání před fakultou na lavičce a povídání s kolegyněmi či kolegy, se zapsaly do podvědomí desítek tisíc absolventek a absolventů. Jsou to věci, které se nemění.
A budova, jež toto dění zastřešuje, oslaví už za pár let celé století od svého otevření. Toto velké výročí připadne na rok 2031. Přenesme se teď o více než sto let zpátky, kdy se příběh budovy Právnické fakulty Univerzity Karlovy začal psát.
Historické okénko
Byť patřila v roce 1348 mezi čtyři zakládající fakulty, vlastním sídlem právnická fakulta dlouho nedisponovala. Vzhledem k tomu, že všechny součásti univerzity se rozpínaly a soudobé kapacity přestávaly stačit, bylo na sklonku 19. století rozhodnuto, že část asanovaného území na rozhraní Starého města a Josefova připadne budoucímu objektu právnické fakulty. Ta měla podle původních plánů své sídlo u mostu Svatopluka Čecha (který ovšem v tu chvíli také ještě nestál) sdílet s fakultou teologickou. Protože se nacházíme v době Rakousko-uherské monarchie, měla ještě zrcadlově naproti ní stát budova univerzity německé.
Se zakázkou na projekt novostavby oslovil v roce 1907 přímo tehdejší rektor české Karlo-Ferdinandovy univerzity, prof. Jaroslav Hlava, tehdy už velmi známého a uznávaného architekta, prof. Jana Kotěru. Projekt samotný nicméně čekalo nejedno úskalí. Kotěra nejdřív čelil nepřízni arcivévody Františka Ferdinanda d’Este, který odvážným a moderním architektonickým vizím nefandil, později byl vystaven obtížím a nedostatku prostředků i spolupracovníků plynoucím z krušných podmínek v období první světové války.
Po Kotěrově skonu převzal projekt architekt Ladislav Machoň, který jej dílčím způsobem přepracoval a v letech 1924-1931 stavbu autorsky řídil. Problémy technického rázu doprovázely nesnáze finanční i administrativní, a posléze i nepřízeň profesorského sboru právnické fakulty. Ladislav Machoň musel operativně předělávat dokumentaci, řešit konstrukční problémy a činit kompromisy jak co do použití materiálů, tak i vybavení interiérů a zejména umělecké výzdoby objektu, tak, aby plány přizpůsobil kontinuálně snižovanému rozpočtu.
Postavit se zubu času
Povolení k užívání novostavby právnické fakulty bylo Zemským úřadem v Praze schváleno dne 11. března 1931 a budova tak byla otevřena v zásadě v téže podobě, v jaké ji známe dnes. I když byla v pozdějším období několikrát upravována, na její celkové vzezření to už nemělo velký vliv. Co však na ni vliv mělo, byl pochopitelně zub času a její dlouhodobé užívání.
Aby budova nechátrala a nadále všem poskytovala co nejlepší zázemí ke studiu, výuce i bádání, je třeba přistoupit k její postupné rekonstrukci a modernizaci (Kotěra například mimo jiné nemohl předjímat a také nepředjímal dnešní potřebu zásuvek). Ta musí zachovat architektonickou výjimečnost stavby a respektovat její památkovou ochranu, a přitom vést ke snížení energetické náročnosti a větší ekologické odpovědnosti.
Předpokladem pro všechny změny je širší vize revitalizace, která neznamená jen rekonstrukci, ale skutečně funkční proměnu fakultního prostředí v návaznosti na současné požadavky akademické obce i na proměny světa, kterého je ten akademický součástí. Kvalitní a kultivované zázemí je jedním z pilířů, na nichž stojí vzdělání jednoho každého budoucího absolventa či absolventky. A proto se před dvěma lety zrodil projekt Revitalizace budovy Právnické fakulty UK – fakulta 2.0.
Začalo to kavárnou
V jeho rámci už byl zrekonstruován prostor kavárny a vznikla i relaxační zóna přinášející studujícím, vyučujícím i všem ostatním možnost načerpat síly, nebo se vzájemně potkat. Postupně jsou, zejména díky prostředkům z evropských fondů nebo jiných projektových výzev, prováděny úpravy v jednotlivých učebnách. Právě v těchto dnech je dokončována první část repase a výměny oken a souběžně také opravy fasády, akce, kvůli níž se sice škola ještě i v příštím roce skryje za lešení, ale která bude ve výsledku znamenat energetické úspory do budoucna, větší komfort v zimních měsících a díky zastínění výrazně lepší podmínky pro všechny i v létě.
Do budoucna je jisté, že bude třeba přistoupit k větším úpravám, a to včetně výměn rozvodů, či přebudování sociálních zařízení, přemýšlí se i o využití prostoru dvora či kultivaci venkovní zóny před budovou. I z těchto důvodů se aktuálně připravuje architektonická soutěž, z níž by mělo vzejít ucelené řešení. To by mělo budoucí změny s respektem ke všem dotčeným zájmům koncepčně sjednotit a nastavit rámec, který bude postupně možné podle aktuálních finančních možností naplňovat.
Můžete být u toho
Revitalizace je dlouhodobý záměr, na jehož konci je budova, která dostojí současným nárokům, a přitom díky péči neztratí svou historickou hodnotu. Budova, která bude bezpečným zázemím pro kvalitní právní vzdělávání po nejméně dalších sto let. Naplnění této vize však vyžaduje nemalé prostředky a vítáni jsou ti, kdo by chtěli projekt Revitalizace budovy Právnické fakulty – fakulta 2.0 podpořit a umožnit rychlejší realizaci změn. I díky nim se pak v „bazénu“ budou moci potkávat další generace právniček a právníků a studovat v krásném a důstojném prostředí. Více informací o projektu samotném i možnostech zapojení najdete na webu Právnické fakulty Univerzity Karlovy „fakulta 2.0“.
Chcete-li využít příležitosti podílet se na revitalizaci budovy PF UK finančně prostřednictvím platformy Darujme.cz,
můžete využít tento
Prof. JUDr. Radim Boháč, Ph.D., děkan PF UK
Foto: ilustrační redakce AD
