Dne 6. září 2025 se v Praze uskutečnilo tradiční setkání spřátelených a sousedních advokátních komor, kterého se zúčastnilo přibližně 25 zahraničních hostů z regionálních komor Německa, Rakouska, Itálie, Slovinska a Maďarska. Česká advokátní komora převzala organizační otěže po Slovinské advokátní komoře a přivítala své evropské kolegy v Kaňkově paláci.
Hlavním tématem setkání bylo porovnání kárných řízení a sankčních systémů v jednotlivých evropských jurisdikcích. Místopředseda ČAK Ondřej Trubač v rámci svého příspěvku představil český systém kárného řízení a ujal se moderování setkání v německém jazyce. Následně zástupci komor představili systémy kárných řízení v Německu, Itálii, Rakousku, Slovinsku a Maďarsku.
Německý model kárného řízení představuje systém, v němž advokátní komory fungují jako veřejnoprávní korporace. Každý advokát je povinně členem regionální komory. Pravidla kárného řízení jsou stanovena zejména Spolkovým zákonem o advokacii (BRAO) a stavovským předpisem. Kárné řízení vede výbor komory, u méně závažných provinění může uložit pouze napomenutí. Závažnější porušení profesních povinností řeší tzv. advokátní soudy, které mohou rozhodnout i o dočasném či doživotním zákazu výkonu profese. Pokud má porušení i trestněprávní povahu, může být advokát zároveň stíhán soudem, který může uložit zákaz výkonu činnosti až na pět let, ve výjimečných případech i trvale.
Italský kárný systém je upraven zákonem č. 247/2012 a příslušnými vyhláškami. Advokáti mohou být kárně stíháni za porušení profesních povinností, které stanoví Codice deontologico forense. Mezi možná kárná opatření patří napomenutí, důtka, dočasné pozastavení výkonu profese a v nejzávažnějších případech vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Kárné řízení je rozděleno do tří fází: předběžné šetření, formulace obvinění a rozhodnutí. V první instanci rozhoduje regionální kárná rada, ve druhé instanci Národní forenzní rada v Římě a v poslední instanci kasační soud. Zajímavostí je, že v první instanci není povinné advokátní zastoupení, advokáti se tedy mohou hájit sami.
Rakouský kárný systém je upraven Kárným statutem pro advokáty a koncipienty aktuálně účinným od 1. 8. 2024. Advokát je považován za kárně obviněného v případě, že zaviněně poruší své profesní povinnosti nebo poškodí čest či pověst stavu, přičemž tato porušení jsou posuzována kárným výborem zřízeným u každé regionální advokátní komory. Kárný výbor má různý počet členů podle velikosti komory (od 11 až do 42 advokátů plus zástupci koncipientů), rozhoduje ve složení senátu složeném z předsedy a dvou advokátů (plus zástupce koncipientů, pokud je koncipient žalovaným). Mezi kárná opatření patří napomenutí, pokuta (až do 45 000 €, u závažných opakovaných případů až 1 000 000 €), dočasné omezení činnosti, nebo vyškrtnutí ze seznamu (může být v některých případech podmíněně odloženo).
Součástí systému jsou i předběžná opatření jako dočasný zákaz vykonu činnosti, kontrola vedení kanceláře nebo sankce vůči koncipientům. Ta mohou být nařízena, pokud existuje závažné podezření ve vztahu k ochraně klientů či dobrého jména advokátního stavu.
Maďarský kárný systém vychází ze zákona LXXVIII z roku 2017 o právní praxi. Kárná odpovědnost se vztahuje na porušení povinností advokáta jak v rámci výkonu profese, tak i mimo něj, pokud jednání závažně poškozuje důstojnost advokátního stavu. Porušení může být úmyslné nebo z nedbalosti a musí být prokázáno kárným orgánem. Kárné sankce zahrnují písemné napomenutí, peněžitou pokutu, zákaz výkonu veřejné funkce v komoře, zákaz zaměstnávat koncipienty, zákaz činnosti v oblasti správy majetku a nejpřísnější sankci – vyškrtnutí ze seznamu advokátů, obvykle na 3 až 10 let. Kárné řízení se skládá z fáze předběžného šetření a samotného řízení před kárnou komisí, která rozhoduje o vině a navrhuje kárné opatření. Odvolání je možné k vyšší instanci (Maďarské advokátní komoře), a některá rozhodnutí je možné napadnout u soudu. Zákon rovněž stanovuje povinnost dalšího vzdělávání advokátů – v případě nesplnění může být advokát rovněž vyškrtnut ze seznamu
Slovinský kárný systém je zakotven ve statutu Slovinské advokátní komory a v zákoně o advokacii. Kárná odpovědnost se týká advokátů i koncipientů, přičemž systém rozlišuje mezi méně závažnými a závažnými porušeními povinností. Méně závažné prohřešky zahrnují například nevydání dokumentace klientovi či nevhodné chování v soudní síni, zatímco závažná provinění představují zejména porušení mlčenlivosti, neoprávněné zadržení finančních prostředků klienta či závažné porušení etických pravidel. Kárná opatření zahrnují napomenutí, důtku, peněžitou pokutu (500–5 000 EUR) a zákaz výkonu advokacie, který může být dočasný nebo trvalý. O kárných proviněních rozhoduje kárná komise ve složení advokátů a soudců, rozhodnutí může být napadeno odvoláním. Kárná řízení jsou neveřejná, pokud si advokát nevyžádá veřejné projednání. Zajímavostí je, že výtěžek z udělených pokut je využíván na profesní vzdělávání advokátů a koncipientů
Setkání zástupců komor nabídlo cennou diskusi o rozdílech i společných rysech jednotlivých kárných systémů. Na závěr účastníci předběžně avizovali, že příští setkání v roce 2026 by se mohlo uskutečnit v Maďarsku pod záštitou Maďarské advokátní komory.
Lenka Vojířová, vedoucí odboru mezinárodních vztahů
