Představenstvo České advokátní komory se na svém lednovém zasedání, konaném ve dnech 12. a 13. ledna 2026, zabývalo návrhem stanoviska Komory k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a boji proti pohlavnímu zneužívání dětí online (CSA/CSAR), známému také jako tzv. „chat control“. Předložený materiál byl po projednání schválen jako oficiální stanovisko Komory pro nadcházející fázi evropských legislativních jednání.
Schválené stanovisko reflektuje připomínky a závěry z předchozích odborných diskusí a jednoznačně vymezuje hodnotový a profesní postoj České advokátní komory. Zvláštní důraz je kladen na ochranu soukromí a důvěrnosti komunikace jako základních práv, na nepřekročitelnost advokátní mlčenlivosti. Stanovisko se zároveň zřetelně přiklání k přístupu Evropského parlamentu v otázkách ochrany end-to-end šifrování, zákazu plošného monitorování a proporcionality zásahů.
Přijaté stanovisko je určeno především politickým a institucionálním adresátům na úrovni Evropské unie, zejména zástupcům Evropského parlamentu, Rady Evropské unie, Evropské komise a Stálého zastoupení České republiky při EU. Současně má sloužit jako odborný podklad pro další činnost ČAK, pro koordinaci postupu s dalšími evropskými advokátními komorami a s Radou evropských advokátních komor a právnických společností (CCBE).
Stanovisko reaguje na aktuální fázi legislativního procesu, kdy jsou na úrovni EU plánována politická jednání v rámci trialogů mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Ta mají proběhnout v několika termínech v průběhu roku 2026 a jsou doprovázena intenzivními technickými jednáními vyjednávacích týmů. Cílem stanoviska je poskytnout jasné, konzistentní a včasné východisko pro zastupování pozic České advokátní komory v těchto jednáních a přispět k ochraně základních práv, na nichž je výkon advokacie postaven.
STANOVISKO ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KOMORY
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a boji proti pohlavnímu zneužívání dětí online (CSA/CSAR)
(pro trialogy)
I. Ochrana dětí v kontextu základních práv a ochrany soukromí
Česká advokátní komora („ČAK“) jednoznačně podporuje ochranu dětí a účinný boj proti sexuálnímu zneužívání dětí v online prostředí. Ochrana dětí představuje legitimní a naléhavý cíl veřejné moci, který si vyžaduje koordinovaná a efektivní opatření na úrovni Evropské unie i členských států. Současně však ČAK zdůrazňuje, že ochrana dětí musí být realizována v rámci právního státu a při plném respektu k základním právům, zejména k právu na soukromí a důvěrnost komunikace, které náleží všem uživatelům digitálních služeb bez rozdílu. Právo na soukromí představuje základní předpoklad svobodné komunikace, osobní autonomie a důvěry v digitální prostředí jako celek. Evropská judikatura přitom opakovaně potvrdila, že zásahy do soukromí nesmí být plošné, neselektivní ani preventivní a musí vždy splňovat přísné požadavky nezbytnosti a proporcionality.
V tomto základním hodnotovém rámci ČAK vnímá přístup Evropského parlamentu jako nejlépe vyvážený, neboť vychází z předpokladu, že účinná ochrana dětí a ochrana základních práv se vzájemně nevylučují, ale naopak podmiňují dlouhodobou legitimitu a funkčnost přijatých opatření.
II. Důvěrnost komunikace, advokátní mlčenlivost a obecná ochrana soukromí
ČAK považuje za důležité zdůraznit, že ochrana soukromí není úzce profesní otázkou, ale základním právem všech uživatelů, jehož oslabení by se dotklo celé společnosti. Plošná nebo preventivní analýza elektronické komunikace by vedla k oslabení důvěry v digitální prostředí.
Advokátní mlčenlivost představuje zvláštní, zesílený projev obecného práva na soukromí, jehož smyslem je zajistit právo na právní pomoc a spravedlivý proces. ČAK proto trvá na tom, že důvěrná komunikace mezi advokátem a klientem je nepřekročitelnou hranicí, která nesmí být navrhovanou právní úpravou dotčena ani přímo, ani nepřímo.
Právě v této oblasti ČAK zřetelně upřednostňuje pozici Evropského parlamentu, která jako jediná systematicky pracuje s výslovnými pojistkami proti oslabení end-to-end šifrování a proti zavedení detekčních mechanismů v prostředí důvěrné komunikace. Parlamentní přístup vychází z poznání, že zásah do technické architektury důvěrné komunikace by měl dopad nejen na advokátní tajemství, ale i na soukromí běžných uživatelů.
III. Zákaz plošného monitorování a právní udržitelnost
Evropská soudní praxe dlouhodobě potvrzuje, že plošné a neselektivní monitorování elektronické komunikace je v rozporu s evropskými standardy ochrany základních práv. Tato judikatura se vztahuje nejen na státní dohled, ale i na povinnosti ukládané soukromým poskytovatelům služeb, pokud by jejich plnění vedlo k faktickému sledování komunikace uživatelů.
ČAK proto považuje za zásadní, že Evropský parlament ve svém návrhu výslovně zdůrazňuje zákaz plošného monitorování a staví ochranu soukromí a důvěrnosti komunikace do centra navrhované regulace. Tento přístup ČAK považuje za právně udržitelný a v souladu s ustálenou judikaturou evropských soudů.
Naopak modely, které se opírají o obecné hodnocení rizik a široké dohledové pravomoci bez jasných hmotněprávních limitů, s sebou nesou riziko postupného rozšiřování monitorovacích praktik. Z tohoto důvodu ČAK považuje parlamentní přístup za nejvhodnější výchozí bod pro finální kompromisní řešení.
IV. Pozice Rady: posun, nikoli však konečné řešení
ČAK vítá, že pozice Rady oproti původnímu návrhu Komise představuje posun správným směrem, zejména tím, že vypouští režim povinných detekčních příkazů. Tento krok ČAK podporuje jako důležité omezení rizika státem nařízeného skenování obsahu komunikace a plošného zásahu do soukromí uživatelů.
Současně však ČAK upozorňuje, že pozice Rady stále ponechává prostor pro praktická rizika, zejména v souvislosti s dobrovolnými detekčními aktivitami. Bez jasných a vymahatelných pojistek může kombinace dohledu, hodnocení rizik a sankčních mechanismů vést k tomu, že se dobrovolná opatření stanou fakticky očekávaným standardem. Takový vývoj by mohl nepřímo ohrozit soukromí uživatelů i důvěrnost komunikace mezi advokátem a klientem.
Právě zde se znovu projevuje důvod, proč se ČAK přiklání k přístupu Evropského parlamentu, který klade větší důraz na hmotněprávní limity zásahů a na jasné vymezení nepřípustných praktik, nikoli pouze na procesní záruky.
Zároveň ČAK vnímá potřebu do finalizovaného znění nařízení pevně promítnout výjimku pro neveřejné komunikační systémy, kterou Rada do textu zavedla s odůvodněním, že tyto systémy slouží k výměně citlivých informací v rámci profesí, které podléhají zákonné nebo smluvní povinnosti mlčenlivosti. Tato výjimka má zásadní význam pro interní systémy advokátních kanceláří, klientské portály, interní nástroje orgánů veřejné moci i systémy podniků, které obsahují právní komunikaci. Aby tato ochrana byla skutečná, a ne pouze deklaratorní, je třeba, aby se tato výjimka nacházela nikoli pouze v odůvodnění, ale také přímo v závazné části nařízení a nemohla být později obcházena technickými nebo výkladovými prostředky.
V. Závěr
ČAK je přesvědčena, že dlouhodobě účinný boj proti sexuálnímu zneužívání dětí online je možný pouze tehdy, pokud je založen na právně udržitelném rámci, který respektuje základní práva, zejména právo na soukromí a důvěrnost komunikace mezi advokátem a klientem.
Z tohoto důvodu se ČAK v průběhu celého projednávání přiklání k pozici Evropského parlamentu, neboť tato pozice: nejlépe chrání soukromí všech uživatelů; poskytuje nejvyšší míru ochrany advokátní povinnosti mlčenlivosti a ochrany důvěrné komunikace; a minimalizuje riziko plošného monitorování a následného soudního zpochybnění přijaté právní úpravy.
Současně ČAK podporuje zachování klíčových zlepšení obsažených v pozici Rady, zejména vypuštění povinných detekčních příkazů a výslovné vynětí neveřejných komunikačních systémů.
ČAK a redakce AD
Foto: ilustrační freepik
