Evropská komise zveřejnila šestou výroční zprávu o stavu právního státu, která hodnotí vývoj v této oblasti ve všech členských státech Evropské unie. Letošní zpráva klade zvláštní důraz na témata zásadní pro řádné fungování jednotného trhu, zejména kvalitu legislativního procesu, pravidla zadávání veřejných zakázek a stabilitu regulačního prostředí. Zpráva zahrnuje rovněž část věnovanou stavu soudnictví v České republice, která přináší řadu pozitivních zjištění i upozornění na přetrvávající výzvy.
V oblasti nezávislosti justice Komise konstatuje významné zlepšení vnímané nezávislosti soudů jak ze strany široké veřejnosti, tak podnikatelské sféry. Úroveň nezávislosti soudů a soudců považuje za „poměrně nebo velmi dobrou“ 64 % občanů a 63 % společností, což ve srovnání s rokem 2024 představuje nárůst o 10, resp. 6 procentních bodů. Pozitivně je hodnocena rovněž nová právní úprava kárného řízení soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, která zavedla kromě jiného možnost odvolání. Tento legislativní krok je vnímán jako posílení zákonnosti a spravedlnosti kárných řízení, který představuje realizaci závazků České republiky v rámci plánu pro oživení a odolnost a současně reaguje na doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO).
Součástí hodnocení je také posouzení kvality fungování soudnictví. V tomto ohledu zpráva pozitivně reflektuje nejen legislativní změny týkající se omezení zapojení přísedících, ale současně oceňuje pokrok v oblasti digitalizace soudnictví, zejména rozšíření využívání videokonferenčních technologií. Za klíčovou výzvu do budoucna je však i nadále považováno zavedení elektronického systému spisové služby, který je nezbytným předpokladem pro snížení administrativní zátěže soudu a umožnění dálkového přístupu advokátů a účastníků řízení ke spisům.
Ve vztahu k otázce odměňování soudců Evropská komise konstatuje, že došlo k určitému posunu. Zde je však třeba uvést, že se nejedná o přijetí „nových pravidel“, která zavedou zvýšení platů soudců, jak by mohlo být mylně interpretováno. „Ve skutečnosti jde o návrat k původnímu mechanismu výpočtu platů soudců, který byl narušen legislativním zásahem na konci roku 2023 – zásahem, jenž byl Ústavním soudem označen za protiústavní. Tato úprava tedy pouze obnovuje stav, který by býval zůstal zachován, kdyby k protiústavní změně nedošlo. Navíc úprava platů pro rok 2025 neodpovídá požadavkům nálezu Ústavního soudu z května 2024 a je tak znovu bohužel předmětem soudních sporů. Podle dostupných právních analýz existuje důvodné podezření, že i tentokrát schválil zákonodárce úpravu v rozporu s unijním i ústavním právem,“ doplnil předseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D.
V závěru hodnocení Komise vyzdvihuje zlepšení účinnosti českého soudnictví. Průměrná délka projednávání občanských a obchodních věcí v prvním stupni se zkrátila ze 134 dnů v roce 2022 na 126 dnů v roce 2023, což představuje jeden z nejkratších dispozičních časů v rámci Evropské unie. Další zlepšení efektivity lze přitom očekávat v souvislosti s projektem, jehož cílem je vytvořit metodiku sběru empirických údajů o pracovní náročnosti jednotlivých soudních činností, která umožní přesněji stanovit personální potřeby soudů.
Na základě dosaženého pokroku a relevantního vývoje v referenčním období Evropská komise nepřistoupila k vydání žádných nových doporučení směřujících k posílení právního státu v oblasti soudnictví České republiky.
Zdroj: NS
Foto: canva.com
