Česká národní banka získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Banky jí například budou muset předem hlásit plánované změny ve statutárních orgánech nebo v dozorčí radě. Počítá s tím zákon ze dne 3. července 2025, jímž se mění některé zákony v oblasti finančního trhu v souvislosti s úpravou činnosti poboček zahraničních bank z jiných než členských států, úpravou některých přestupků a v souvislosti s posílením pravomocí orgánu dohledu a jeho nezávislosti, a který – současně s více než 20 dalšími zákony – podepsal 17. července 2025 prezident Petr Pavel.
Banky budou muset předem hlásit ČNB plánované změny ve statutárních orgánech či v dozorčí radě. Zároveň budou muset poskytnout ČNB i nezbytné informace pro posouzení, zda dotyčný člověk splňuje zákonné podmínky pro výkon funkce a je pro ni odborně způsobilý. ČNB následně rozhodne, zda tento člověk může podle zákona do funkce nastoupit. Pokud bude mít pochybnosti, zahájí patřičné řízení.
Zákon rovněž zpřesňuje podmínky, na základě kterých mohou v Česku působit pobočky bank ze zemí mimo EU. Pravidla pro kapitálové vybavení těchto poboček se přitom rozlišují podle toho, jaká je hodnota aktiv těchto poboček, a podle toho, zda mateřská banka sídlí ve státu, který má srovnatelné regulatorní podmínky s EU.
V návaznosti na požadavek evropské směrnice CRD VI požaduje zákon po uvedených finančních institucích, aby do svých strategií a postupů zahrnuly také environmentální a sociální rizika a rizika správy a řízení, takzvaná ESG rizika. Zákon zakotvuje definici těchto rizik. Finanční instituce také budou muset víc dbát při výběru lidí do řídících orgánů na rovnost pohlaví. Banky by měly například stanovit cílový podíl mužů a žen ve vedoucích orgánech.
Předpis také stanovuje požadavek na část zaměstnanců centrální banky, aby předkládali přehled toho, jaké vlastní cenné papíry. Opatření by se mělo týkat lidí, kteří vykonávají dohled nad úvěrovými institucemi, a mělo by snížit riziko, že se tito lidé dostanou do střetu zájmů.
Podle ministerstva financí, které návrh zákona předložilo, by úpravy měly posílit odolnost finančního sektoru v EU a zajistit lepší ochranu finanční stability.
Účinnost zákona ministerstvo navrhlo od ledna 2026.
Prezident Pavel podepsal též novelu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, a zákon, jímž se mění některé zákony v oblasti kapitálového trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa. Jednotné evropské přístupové místo (ESAP) bude nově shromažďovat povinně zveřejňované informace o firmách a bude je bezplatně zpřístupňovat. ESAP zřídí Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Přístupové místo má sloužit nejen investorům, ale i široké veřejnosti.
Shromažďovacím místem informací bude v tuzemsku podle schválené předlohy Česká národní banka. Náklady na sběr informací ponese sama bez úhrady ze státního rozpočtu. Předloha obsahuje další technické změny pro první fázi náběhu ESAP.
Přístupové místo ESAP nemá představovat novou kompletní databázi a nemá nahradit existující evropské a národní systémy. Má být jejich nadstavbou. Půjde pouze o informace, které jsou i v současné době povinně zpřístupňované veřejnosti, nikoli sdělované orgánům dohledu. Přístupový bod ESAP má zpřístupnit financování evropským podnikům, jednotlivcům má umožnit dlouhodobě investovat a integrovat národní kapitálové trhy do jednotného trhu.
Přístup k informacím v ESAP má být zajištěn všem bez omezení a má být bezplatný. Pouze v odůvodněných případech, jako je třeba vyhledávání velkých objemů informací, bude ESMA vybírat poplatek. Na úrovni členských států zajistí sběr informací národní orgány, které budou zodpovědné za automatizované ověření jejich základních technických charakteristik a předání do přístupového místa.
Zákon má nabýt účinnosti 10. července 2026.
Zdroj: ČTK
Foto: archiv ČNB
