Čtyři dosavadní dávky by mohla od července příštího roku nahradit jedna nová podpora. Místo příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků by úřady práce mohly začít vyplácet novou dávku státní sociální pomoci. Podávat a vyřizovat by se měla jen jedna žádost. Kvůli nároku na peníze od státu by se víc posuzoval příjem i majetek žadatelů. Pobíraná částka by se mohla zvýšit o bonus za práci. Návrh zákona o dávce státní sociální pomoci schválila tento týden vláda.
„Všechny strany vládní koalice jsou přesvědčeny, že je to krok správným směrem, že tím směrem máme jít a že to máme stihnout v tomto volebním období. Budeme dělat vše pro to, abychom drobné rozpory co nejvíce vyřešili a domluvili se rychle, abychom stihli všechny termíny a zásadní změnu v sociálních dávkách uvedli v život,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Petr Fiala. Navrhovanou revizi dávek popsal jako revoluční.
Podle ministerstva práce je nová podpora adresnější a motivuje k práci a řešení nepříznivé situace, ulevit má také úřadu práce díky digitalizaci a úbytku administrativy. Ministr práce Marian Jurečka řekl, že se podoba reformy bude ještě „ladit“ při projednávání ve sněmovně. „Jsou tady věci, které musíme dodiskutovat a následně upravit ve druhém čtení,“ uvedl ministr.
Nová dávka se má skládat ze čtyř částí – z peněz na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, dvě auta či úspory nejvýš 200 000 až 400 000 korun podle počtu svých členů.
Část na živobytí by připadla jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. U zranitelných osob, tedy dětí, lidí nad 68 let, penzistů či invalidů by měla dosahovat životního minima. U ostatních dospělých by se pohybovala od existenčního do životního minima podle snahy o zlepšení vlastní situace.
Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu. Částka by vycházela z normativních nákladů a energetického paušálu, které by se stanovily na každý rok. Roli by hrála při výpočtu i výše výdělku.
Na peníze na dítě by dosáhly rodiny s příjmem pod čtyřnásobek minima místo dosavadního 3,4násobku u přídavků na děti. Podmínkou by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Domácnosti s příjmem do 1,43násobku minima by dostávaly na potomka 500 korun, nad tuto hranici do trojnásobku minima pak 1000 korun. Vyšší částka má podle ministerstva motivovat lidi k práci a k výdělku. U příjmu mezi trojnásobkem a čtyřnásobkem minima by podpora zas postupně klesala.
Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus. Domácnostem s příjmem do 1,6násobku minima by stát přidal navíc částku, která by odpovídala dvěma pětinám výdělků členů rodiny. Při vyšším příjmu by se pak bonus snižoval.
Podle propočtů ministerstva se dopady na rozpočet pohybují od snížení nynějších výdajů o 2,46 miliardy korun do jejich zvýšení o 7,37 miliardy korun. U nejvyšších možných odhadů se částky pohybují od úspory 8,69 miliardy korun až do vyplacení 26,06 miliardy navíc. Digitalizace a aplikace by měly stát asi 130 milionů korun. Ministr práce Marian Jurečka už dřív řekl, že cílem změn není ušetřit. Uváděl, že víc lidí by mohlo díky revizi a pracovnímu bonusu začít pracovat, stát by získal peníze z odvodů a daní.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
